Proč si teroristé ke svým útokům v Evropě vybírají automobily?
Je to levná, nenápadná a dostupná zbraň. Obstarat si samopal nebo sestrojit bombu je složitější.
Tomáš PojarBývalý dlouholetý ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, posléze diplomat ministerstva zahraničí. Zastával funkce náměstka pro dvoustranné vztahy a 1. náměstka pro bezpečnostní otázky, záležitosti EU a bilaterální vztahy s evropskými státy. V diplomatických službách pak působil jako velvyslanec v Izraeli, kde také vystudoval bezpečnostní studia. V současnosti je prorektorem pro zahraniční vztahy na Vysoké škole CEVRO Institut v Praze. |
V čem je pro útočníka výhoda?
Jedná se o použití běžného nástroje, hůře se tedy dá vystopovat bezpečnostními složkami. Musíte útočníka odhalit na základě jeho úmyslu, projevu radikalizace, kontaktů s jinými radikály a teroristy, pomocí sledování jeho běžné komunikace a projevů na sociálních sítích, pomocí sledování jeho chování. Proces obstarávání a přechovávání zbraně v těchto případech není pro včasné odhalení vodítkem.
Obrana před takovým útokem je asi nemožná. Přeci nelze uzavřít všechny silnice, zkontrolovat každý den všechna auta ve všech městech...
Žádná obrana není stoprocentní. Teroristé se nicméně snaží útočit na symbolické cíle, kde je zároveň velké množství civilistů. Nezapomínejme, že teroristické útoky mají vždy politické, ideologické poselství. Pochopíte-li, jaké jsou vyhledávané cíle teroristů, můžete díky relativně jednoduchým bezpečnostním opatřením výrazně zmírnit počet případných obětí. Musíte se ale hlavně zaměřit na samotné pachatele. A odhalit jejich úmysly ještě před započetím útoku.
Přes všechny problémy a přes útoky v poslední době na evropské půdě uskutečněné lze i dnes jednoznačně prohlásit, že bylo díky práci zpravodajských služeb a policejních složek více útoků zmařeno, než vykonáno. Kdyby dostali džihádisté v Evropě volnou ruku, útoků by bylo násobně více. A obětí samozřejmě také.
Jsou útoky s použitím automobilů nový fenomén?
Útoky palestinských teroristů využívající osobní automobily, náklaďáky nebo třeba bagry jsme mohli v relativně nedávné minulosti pozorovat v Izraeli. Že se tento způsob poté rozšířil i do jiných míst včetně do Evropy, by nemělo být překvapením. Není to totiž poprvé, co se metody palestinských teroristických skupin rozšířily po světě.
V sedmdesátých, osmdesátých letech si vyzkoušeli únosy letadel, v devadesátých letech a počátkem tohoto století útoky sebevražedných atentátníků opásaných výbušninami, poté nájezdy automobily nebo útoky noži a sekerami. Vše se nejprve objevilo na Blízkém východě a bylo jen otázkou času, než se to rozšíří i do Evropy. V dnešním informačně a mediálně propojeném světě to jde navíc daleko rychleji než v minulosti.
A jak to řeší bezpečnostní složky v Izraeli?
Snaží se v první řadě odhalit pachatele ještě před útokem. Zároveň vybudovali nejrůznější bariéry, aby nebylo možné se na exponovaná místa jednoduše dostat. Koneckonců jsou v Izraeli bariérami chráněny často i běžné autobusové zastávky. Teroristé však také neustále inovují, přizpůsobují se situaci a hledají nová místa a nové metody jak udeřit. Je to do jisté míry nekončící koloběh. Nakonec zvítězí ten, kdo má větší vůli, respektive komu se podaří rozdrtit vůli protivníka. To může trvat klidně desetiletí.
tisknout