Bilaterální smlouvu podepsali ve středu v Bruselu ministři obou zemí Martin Stropnický a Peter Gajdoš. „Smlouvu teď musí ještě schválit parlamenty obou zemí a podepsat prezidenti. Platit by mohla od poloviny letošního roku,“ konstatoval Stropnický.
Smlouva upravuje spolupráci v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO. Jde především o situace, kdy by se civilní letoun ocitl v rukou teroristů, nebo vzájemnou výpomoc při výpadku schopností vzdušných sil jednoho státu.
Dohoda výslovně uvádí, že zásahy mohou zahrnovat i použití zbraní. V praxi by to znamenalo, že piloti by na území druhého státu mohli v nejkrajnějším případě „sestřelit“ letadlo, které by mohlo být použito k teroristické akci.
Belgické stíhačky střeží celý Benelux. Smí zasáhnout i proti únoscům |
O případném zásahu ve společném vzdušném prostoru se bude rozhodovat podle vnitrostátního práva státu, na jehož by se zásah uskutečnil.
V samostatné historii Česká republika takovou podobnou smlouvu s žádným jiným státem sjednanou nemá. Jistou podobnou zkušenost má ale z roku 2002. Tehdy takovou krátkodobou dohodu uzavřela s USA kvůli summitu NATO v Praze. Umožňovala, aby americké vzdušné síly v případě potřeby zasáhly nad českým územím.
tisknout