Klintsevitsj, považovaný za jednoho z nejvlivnějších ruských bezpečnostních politiků, v rozhovoru pro norský kanál TV2 uvedl, že Rusko nahlíží na plánovanou přítomnost 330 amerických vojáků v Norsku jako na přímou vojenskou hrozbu, která vyžaduje reakci.
Severská země tak podle jeho slov může být přidána na „seznam cílů“ ruských strategických zbraní. „To je pro Norsko a pro Nory velmi nebezpečné,“ řekl.
Podobná varování Moskva vyslala před časem také k Dánsku, když se země rozhodla zapojit do programu protiraketové obrany NATO. Ruský velvyslanec Michail Vanin v březnu 2015 hrozil, že se „dánská plavidla stanou ruskými terči“. Podobně pak v roce 2015 Polsku a Rumunsku.
Spojené státy připravují vyslat od ledna příštího roku do Norska 330 příslušníků námořní pěchoty. V pravidelných rotacích budou celý příští rok cvičit s norskými a aliančními jednotkami na různých místech země. V průběhu roku chce Norsko s americkou stranou projekt vyhodnocovat.
„V žádném případě nejde o trvalou americkou přítomnost nebo budování americké základny,“ uvedla norská ministryně obrany Ine Eriksen Søreide. Norsko totiž samo dlouhodobě tvrdí, že má s ruskem relativně dobré vztahy.
Obrana Norska na spojencích závisí
Nasazení amerických jednotek schválil norský parlament a je chápáno jako součást amerického balíčku na ujištění svých spojenců v Evropě, že jsou Spojené státy připraveny a ochotny ostatní členy NATO bránit.
„Obrana Norska je závislá na spojeneckých posilách a proto je pro norskou bezpečnost rozhodující, že naši spojenci přijdou k nám a získají zkušenosti, jak operovat v Norsku a s norskými silami společně,“ uvedla norská ministryně. Americká iniciativa pak podle ní dobře zapadá do probíhajících procesů ke zintenzivnění výcviku a interoperability v rámci Aliance.
Fotografie    |
Tři stovky vojáků mají působit na letecké základně a mezinárodním letišti Vaernes ve Stjørdal poblíž Trondheimu. Vojenská část letiště skýtá dostatek prostoru až pro šestici obřích amerických transportních letounů C-5 Galaxy a ubytování pro 1 200 vojáků. Spojené státy už mají v Norsku, ve speciálním jeskynním komplexu Frigård, dlouhodobě uskladněno velké množství vojenské techniky včetně obrněnců a tanků.
Norsko si jako zakládající člen NATO ve snaze rozptýlit obavy tehdejšího SOvětského svazu před podpisem Washingtonské smlouvy v roce 1949 vymínilo, že své území neotevře zahraničním spojeneckým bojovým jednotkám do té doby, dokud nebude samo napadeno či přímo ohroženo.
Tento závazek byl později změněn s tím, že zahraniční spojenecké jednotky mohou na území Norska cvičit. Ostatně i americké jednotky se každoročně do manévrů v Norsku zapojují.
tisknout