natoaktual.cz

O Ukrajině se neshodneme, zní závěr ze schůzky NATO s Ruskem

20. dubna 2016  14:31
Po takřka dvou letech se velvyslanci zemí NATO sešli se zástupci Ruska. Aliance přerušila veškerou praktickou spolupráci s Moskvou po ruské anexí Krymu a akcích na Ukrajině. Středeční schůzka podle šéfa NATO Jense Stoltenberga "hluboké neshody" mezi Západem s Ruskem ohledně Ukrajiny potvrdila.  

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Řada spojenců nesouhlasí s tím, jak se Rusko snaží vykreslovat situaci na Ukrajině jako občanskou válku. Je to Rusko, kdo destabilizuje východní Ukrajinu. Poskytuje podporu separatistům, munici, finance, zbraně a také velení a řízení,“ prohlásil po jednání Stoltenberg.

První oficiální schůzka Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců po takřka dvou letech tak podle něj zdůraznila hluboké rozdíly v názorech mezi Aliancí a Moskvou ohledně ukrajinské krize a budoucnosti evropské bezpečnosti.

„Setkání potvrdilo, že se neshodneme na faktech, popisu a odpovědnosti ohledně Ukrajiny,“ konstatoval Stoltenberg.

Připomněl, že to byly „ruské akce proti Ukrajině, které vedly k současnému stavu“ ve vztazích mezi Aliancí a Ruskem. Zopakoval, že NATO od počátku podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. „Spojenci neuznávají ruskou ilegální anexi Krymu,“ prohlásil.

Schůzka na vztazích nic nemění

Velvyslanci podle něj také na schůzce zdůraznili znepokojení nad nárůstem porušování příměří na východě Ukrajiny v posledních týdnech a útoků na pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Rada NATO-Rusko

Založena v roce 2002. V rámci ní spolu členské státy Aliance a Rusko spolupracují jako rovní partneři, Rada tak slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, společné rozhodování a společné akce. Všechna rozhodnutí jsou přijímána konsenzem.

Schůzkám předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se do ruské anexe Krymu scházela na úrovni vyslanců a vojenských zástupců prakticky jednou měsíčně, dvakrát ročně pak na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů.

Činnost Rady NATO - Rusko byla poprvé přerušena po vojenské intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. Rada NATO - Rusko nahradila dřívější fórum pro konzultace a spolupráci - Stálou společnou radu Rusko - NATO (PJC), která byla vytvořena v roce 1997.

„NATO a Rusko mají hluboké a trvalé neshody. Dnešní schůzka to nezměnila,“ řekl s tím, že spojenci neobnoví praktickou spolupráci s Ruskem, dokud se Moskva nevrátí k dodržování mezinárodního práva.

Jak podotkl, přesto šlo o upřímnou a velmi seriózní diskusi. Velvyslanci osmadvacítky s ruskými zástupci hovořili o třech hlavních tématech. Kromě Ukrajiny také o bezpečnostní situaci v Afghánistánu a boji proti terorismu a o možnostech, jak zvýšit transparentnost a snížit rizika při zvýšené vojenské přítomnosti a aktivitách.

Ozbrojené síly každého národa a každé vojenské aliance mají podle Stoltenberga právo cvičit a hlídkovat. Dřívější předvídatelnost a transparentnost, zakotvená v mezinárodních dohodách, však kvůli napětí v posledních dvou letech prudce poklesla. „Společně se zvýšením vojenských aktivit a silné rétorice jde o nebezpečnou kombinaci,“ varoval šéf NATO.

Aliance ruských zástupcům podle Stolteberga během schůzky vyčetla incidenty z minulého týdne v Pobaltí, kdy ruské letouny nebezpečně nalétávaly k aliančním plavidlům (více v článku zde).

Šéf NATO dále uvedl, že v rámci OBSE se před lety všechny země NATO i Rusko dohodly na pravidlech včetně oznamovaní vojenských cvičení a zvaní pozorovatelů, které je potřeba respektovat.

Několik spojenců tak předložilo už konkrétní návrhy, jak modernizovat takzvaný Vídeňský dokument, který upravuje pravidla týkající se vojenské činnosti v Evropě, včetně informování o vojenských cvičeních a jejich sledování. „Více vojenské transparentnost může přispět k větší bezpečnosti v Evropě. To je v zájmu NATO i Ruska,“ konstatoval Stoltenberg.

Je za tím tlak USA, tvrdí Moskva

Ruský vyslanec při NATO Alexander Gruško po schůzce obvinil Spojené státy, že se snaží na Moskvu vyvíjet vojenský tlak. „Jde o pokusy vojensky tlačit na Rusko. Přijmeme veškerá nezbytná opatření ke kompenzaci těchto pokusů,“ prohlásil Gruško k incidentům na Baltu.

Po dvou letech zmrazené spolupráce nevidí ani po středeční schůzce Rady NATO-Rusko možnost na zlepšení vzájemných vztahů do doby, dokud Aliance „neomezí své vojenské aktivity u ruských hranic“.

I přes neshody se spojenci s Ruskem podle Stoltenberga shodli, že je nutné zachovat komunikační kanály. „Politický dialog mezi národy, které sdílejí stejný euroatlantický prostor je nezbytný a užitečný, zejména v době napětí, jaké jsme nyní zakoušeli,“ dodal. Uskutečnění schůzky ale podle jeho slov neznamená, že se vše vrací do „starých kolejí“.

inc natoaktual.cz
zpět na článek