„Ruská letecká aktivita se v blízkosti evropského vzdušného prostoru NATO během posledních dvou let zvýšila o přibližně 70 procent,“ uvedl Stoltenberg, který se ve více než stostránkovém materiálu věnuje Rusku v několika pasážích.
Alianční pohotovostní stíhačky podle něj loni musely vystartovat k nekomunikujícím ruským vojenským strojům především nad Baltem více jak čtyřistakrát. „Rusko i nadále usiluje o výraznější a nepředvídatelnější vojenskou pozici,“ dodal šéf NATO.
Jak podotkl, Moskva nadále nelegálně ovládá části Gruzie, Moldavska a pokračuje v podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. Připomněl též ruské angažmá v konfliktu v Sýrii a narušování vzdušného prostoru Turecka, které loni na podzim vedlo k sestřelení ruského stíhacího bombardéru.
Teror, uprchlíci a Moskva
„Loňský rok ukázal, jak nestabilita v zahraničí může přímo ovlivnit naši bezpečnost doma. Viděli jsme to při brutálních teroristických útocích v našich městech. V největší uprchlické krizi v Evropě od druhé světové války. A také při pokračujících ruských akcích na Ukrajině a posilování vojenských kapacit v Sýrii a východním Středomoří,“ konstatoval Stoltenberg.
Uplynulý rok ale podle něj také ukázal, že Severoatlantická aliance umí na změny bezpečnostního prostředí zareagovat. Připomněl, že Aliance posílila přítomnost na své východní hranici, především v Pobaltí a Polsku. Na jih zase vyslala průzkumné letouny včasné výstrahy AWACS, aby monitorovaly vzdušný prostor Turecka. Ankara též dostala příslib, že spojenci vyztuží tureckou protivzdušnou obranu.
Kromě tří stovek vojenských cvičení v loňském roce a faktické ztrojnásobení Sil rychlé reakce NATO na 40 tisíc vojáků vzpomněl také na takzvané hrotové síly čítající 5 tisíc vojáků, které mají v případě potřeby přispěchat na pomoc napadené členské zemi do dvou dnů, a na osm nových malých integračních velitelství na východní hranici. Ty Aliance otevřela v pobaltských republikách, Polsku, Rumunsku a Bulharsku a připravuje jejich zřízení na Slovensku a v Maďarsku (více čtěte zde).
Porovnání výdajů na obranu USA a ostatních evropských členů NATO v procentech HDP
Porovnání výdajů na obranu jednotlivých států NATO v roce 2008 a v roce 2015 v procentech HDP
Evropa zastavila škrty
Spojenci podle Stoltenberga těmito opatřeními provedli největší posílení kolektivní obrany od konce studené války. Vyzdvihl, že se mezi evropskými členy NATO podařilo prakticky zastavit škrty ve výdajích na obranu, po kterém představitelé Aliance a především Spojené státy už roky marně volají.
České výdaje na obranuVládní koalice se dohodla, že do roku 2020 by se měly výdaje na obranu zvednout z nynějšího jednoho procenta na 1,4 procenta HDP. V takovém případě koncepce předpokládá, že by ministerstvo obrany mělo při každoročním dvouprocentním růstu české ekonomiky k dispozici 72,86 miliardy korun. V roce 2014 to bylo zhruba 42 miliard, loni asi 43,6 miliardy a schválený rozpočet na rok 2016 počítá s výdaji 47,8 miliardy korun. |
„Samozřejmě, posílení naší obrany není zadarmo. Za poslední rok jsme se začali pohybovat správným směrem. Po mnoha letech významného snižování výdajů na obranu se škrty nyní prakticky zastavily. Byly téměř nulové,“ uvedl Stoltenberg.
Jak dodal, požadovaná 2 procenta HDP nicméně na obranu vynakládá zatím jen pět členských států. Dalších 16 zemí vynaložilo loni na obranu více než v předchozích letech a drtivá většina spojenců rovněž navýšila investice do moderního vybavení a zbraňových systémů.
„Stálo to hodně úsilí. Ale všichni potřebujeme udělat ještě víc,“ dodal šéf NATO. Z výroční zprávy totiž plyne, že Aliance jako celek v roce 2015 vydala na obranu méně než v roce předchozím. Způsobilo to především snížením amerických obranných výdajů, které představují 72 procent z celkových výdajů na obranu NATO.
„V roce 2016 a v následujících letech NATO zůstane kotvou stability. Zůstane silné, otevřené dialogu a spolupráci s partnery po celém světě,“ prohlásil Stoltenberg.
tisknout