"Existuje několik velkých formací, které zůstávají a nijak nesnižují počty. Zdá se, že některé síly mají v plánu zůstat," uvedl během zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu Breedlove.
Podle něj lze za akcemi proruských ozbrojenců a obsazením několika měst na východě Ukrajiny vystopovat aktivity Ruska. "Rusko i nadále destabilizuje Ukrajinu jinými způsoby. Ruské nepravidelné síly, záložní jednotky a finance jsou na východní Ukrajině velmi aktivní. To musí skončit," řekl Breedlove novinářům na okraj jednání.
Moskva sice jakékoliv takové zapojení opakovaně odmítá, ale podle Breedlova jsou akce proruských ozbrojených skupin až nápadně dobře organizované a zřejmě také financované, o čemž prý svědčí i vojensky dobře vedené střety s ukrajinskými oddíly.
Na seznamu jsou i zbraně
V této souvislosti Breedlove naznačil, že spojenci nyní pečlivě posuzují celou škálu možností pomoci ukrajinské armádě. Kyjev nedávno předložil seznam položek, které by pro svou armádu od spojenců potřeboval.
"Požádali prakticky o vše, od velení a řízení, komunikaci, pomoc s kinetickými schopnostmi (zbraně), pomoc při výcviku nebo o rozvoj jejich národní gardy," konstatoval generál. Dodávky zbraní však podle něj nejsou v tuto chvíli na pořadu dne a navíc by to bylo rozhodnutí jednotlivých členských států NATO.
Americký ministr obrany Chuck Hagel upozornil, že USA již poskytly Ukrajině materiální pomoc vyjma zbraní v hodnotě 18 milionů dolarů a že prezident Barack Obama během setkání s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem přislíbil dalších 5 milionů na pořízení neprůstřelných vest a přístrojů nočního vidění.
"Přivítali jsme ruské uznání výsledků nedávných voleb na Ukrajině jako krok správným směrem," prohlásil Hagel na adresu Moskvy s tím, že Aliance "ale bude i nadále jednotná proti ruské agresi na Krymu destabilizujícím akci na východní Ukrajině".
Dáme na vaši obranu miliardu a co vy? tlačí na evropské spojence USA |
Situace na Ukrajině byla jedním hlavních témat schůzky ministrů obrany v Bruselu. "NATO neuznává a neuzná ruskou nelegální anexi Krymu," prohlásil generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.
Spojenci se podle něj jednoznačně shodli na pomoci členským zemím na východní hranici Aliance včetně například dalšího posílení vojenské přítomnosti v Pobaltí.
"Česká republika nabídla již dříve čtyři gripeny. Nakonec po dohodě se spojenci prodloužíme podzimní ochranu vzdušného prostoru Islandu ze tří na devět týdnů. Nově nabízíme pobaltským státům pomoc s protivzdušnou obranou. Budou-li mít zájem, jsme připraveni k nim vyslat naše komplety RBS-70," uvedl ministr obrany Martin Stropnický.
tisknout