Do týdenních manévrů na zemi, na moři i ve vzduchu se zapojilo na šest tisíc vojáků z osmadvaceti členských a partnerských států Aliance včetně Česka.
V Baltském moři operoval tucet válečných lodí Aliance včetně ponorek a do vzdušných misí startovalo na 50 letounů a desítka vrtulníků.
Flotila válečných lodí NATO během cvičení Steadfast Jazz na Baltu
Síly rychlé reakce NATO během cvičení Steadfast Jazz v Polsku
Polský sroj F-16 startuje v Poznani k cvičné misi během největších manévrů jednotek NATO za poslední roky
"Steadfast Jazz je největším aliančním cvičením v letošním roce a jeho význam je o to větší, že se po dlouhé době procvičuje kolektivní obrana podle článku 5 Washingtonské smlouvy," řekl český ministr obrany Vlastimil Picek.
Důležitosti cvičení podle něj odpovídalo i české zapojení. "Pro piloty letounů Jas-39 Gripen a L-159, předsunuté letecké návodčí i protichemické specialisty to byla ideální příležitostí sladit své schopnosti s vojáky z 20 dalších zemí," dodal Picek.
České gripeny nad Polskem cvičně ničily nepřátele, z L-159 padaly bomby |
Právě pro liberecké chemiky bylo Steadfast Jazz zároveň certifikačním cvičením. V příštím roce totiž budou součástí mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany, který bude držet nepřetržitou pohotovost pro případ chemických incidentů vojenského, ale i průmyslového charakteru.
Příští manévry budou na jihu
Aliance chtěla v Polsku prověřit své síly rychlé reakce - expediční jednotky připravené okamžitě zasáhnout kdekoliv na světě. Manévry jsou ale považovány za návrat ke kořenům NATO. Po plánovém odchodu spojenců z Afghánistánu se chce NATO zaměřit opět na svůj základní smysl - tedy kolektivní ochranu.
Tank Leopard II polské armády během cvičení Sil rychlé reakce NATO
I scénář cvičení počítal s útokem "fiktivního státu" na Estonsko a NATO jako celek vyslalo v rámci kolektivní obrany své jednotky na pomoc.
Podobné rozsáhlé manévry chce pořádat každý rok, aby spojenci neztratili bojové zkušenosti získané v afghánské misi. Znepokojení ale vyvolalo cvičení v Rusku. Moskva to označila za "návrat ducha studené války".
I když představitelé Aliance odmítli, že by manévry byly otevřenou demonstrací síly vůči Rusku. "Samozřejmě, je to signál pro každého, kdo by mohl mít v úmyslu zaútočit na některého ze spojenců. Nepředpokládám, že v Rusko mají takové úmysly a proto by neměli být znepokojení," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Fotogalerie    |
Zvláště pobaltské republiky ale po takovém cvičení dlouho volaly právě v souvislosti s východním sousedem. Moskva totiž pravidelně pořádá své rozsáhlé manévry u jejich hranic.
Cvičení bylo však patrně jen pouhým "předrkmem" v porovnání s tím, co spojenci chystají napřesrok. Po skončení mise v Afghánistánu totiž plánuje NATO pravidelné manévry, avšak v neporovnatelně větším měřítku, než byly ty v Polsku.
První takové cvičení se uskuteční v roce 2015 v Portugalsku a Španělsku a zapojit se do něj má až 40 tisíc vojáků. Podle velitele pozemních sil NATO, amerického generála Fredericka Hodgese by se takové "válečné hry" měly stát standardem.
"V budoucnu se důležitost takových cvičení ještě zvýší," konstatoval šéf Vojenského výboru NATO Knud Bartels
tisknout