Už dva roky se armáda potýká s problémy u nových transportních letounů C-295M CASA. Dosud nefungovaly tak, jak by si vojáci představovali.
Stroje opakovaně neprošly vojskovými zkouškami, které měly ověřit hlavně systém pasivní ochrany před raketami. A ten je důležitý pro nasazení letounů do nebezpečných oblastí.
Problémové strojeČtveřici letadel C-295M CASA armáda pořídila za zhruba 3,5 miliardy korun. Od počátku je provázely technické problémy a dosud nefungovaly tak, jak by si armáda představovala. Kvůli obchodu je vyšetřována bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová a její náměstek Jiří Staněk. Při nákupu údajně vznikla škoda 658 milionů. Parkanová pochybení odmítá. |
Armáda po dalších jednáních s dodavatelem, společností Omnipol, teď zkoušky upraveného systému zopakovala. Na testování systému nad Českem se podílejí protiletadlové raketové jednotky i letouny L-159 nebo Gripen.
"Předpokládáme, že zhruba do jednoho měsíce vyhodnotíme výsledky vojskových zkoušek a na jejich základě buď systém pasivní ochrany letounů CASA převezmeme a uhradíme, nebo budeme s dodavatelem dál pokračovat v jednání," uvádí na stránkách ministerstva obrany šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Pavel Bulant.
Ten sice nechce předjímat závěry odborné komise, ale dosavadní průběh zkoušek podle něj vyznívá pozitivně.
Původní termín dodání bezvadného systému do letounů byl přitom už 31. července 2011. Při posledním testování loni na podzim ministerstvo obrany poprvé přesně zveřejnilo, jaké problémy s letouny mělo.
Prioritní součást systému ochrany, takzvaný MWS (Missile Warning System), reagující na ohrožení raketou fungoval perfektně.
Problémy byly u takzvaného RWR (Radar Warning Receiver), který indikuje ozáření letounu radarem. Podle ministerstva "nepracoval podle očekávání a v souladu s technickou specifikací".
A potíže byly taky s takzvaným LWS (Laser Warning System), který detekuje ozáření laserovým paprskem. Ten se nejprve potýkal s vysokým počtem falešných poplachů a i přes výrazné zlepšení po zásahu výrobce "nevykazoval dostatečnou spolehlivost".
Systém sice neohrožoval a ani nijak neovlivňoval bezpečné používání letounů pro plnění běžných úkolů, při přepravě osob a materiálu, ale armáda si netroufala stroje nasazovat do rizikových oblastí. I když letos v dubnu jeden z letounů poprvé poslala do Afghánistánu. I bez funkční pasivní ochrany proti raketám.
Cílem bylo totiž mezinárodní letiště v Kábulu a systém ochrany proti střelám tady prostě nebyl zapotřebí. Speciální ochranu vyžaduje armáda pro nasazení strojů při přeletech mezi operačními základnami, kde čeští vojáci působí. Letouny jsou v takovém případě nejvíce ohroženy při vzletech a přistáních a při letech v nižších výškách.
tisknout