Evropa vyzkoušela vlastní antiraketu, bude součástí deštníku NATO

Společná ostrá zkouška protiraketového systému SAMP/T italské armády a francouzského letectva se uskutečnila na střelnici Biscarrosse.

Videozáběry ukázaly, že antiraketa s označením Aster 30B1 přesně zasáhla letící balistickou střelu. Tu představovala střela Black Sparrow vypálená z izraleské stíhačky F-15.

Byl to přitom nejdůležitější test systému před zařazením "prvních evropských antiraket - interceptorů" do protiraketové obrany NATO. V architektuře společného deštníku dosud technologicky dominovaly Spojené státy. Ještě do konce letošního roku by měl být francouzsko-italský systém zakomponován pod velení aliančního štítu.

"Tato úspěšná zkouška je milníkem, neboť rozšiřuje škálu možností využití protiraketové obrany NATO," konstatoval Alessandro Pera, šéf agentury NCI, která projekt protiraketové obrany NATO koordinuje.

Protiraketová obrana NATO

Datový přenos mezi francouzsko-italským systémem a řídicím centrem NATO v německém Ramsteinu podle jeho slov fungoval výborně.

Izraelský letoun podle plánu vystartoval z Cazaux severně od Biscarrosse. Letoun zamířil nad Atlantik, kde se obrátil a vypálil střelu směrem k pevnině. Střela urazila po balistické trajektorii zhruba 300 kilometrů. Jakmile cíl zaměřily radary protiraketového systému, byla odpálena jedna antiraketa a přímo zasáhla cíl.

Systém SAMP/T je společný francouzsko-italský projekt. V obraně NATO má být "evropským pilířem a vkladem". Jde o jakousi obdobu střel Patriot. Dovede zachytávat a účinně likvidovat nepřátelské balistické rakety na vzdálenost zhruba 20 až 50 kilometrů.

Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. Aliance se snaží propojit již existují různé národní prvky protiraketové obrany. Nicméně na evropském území mají také vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku. Po dokončení má systém kromě vojáků chránit i civilní obyvatelstvo celé Evropy, tedy 900 milionů lidí.