natoaktual.cz

Sýrie se zlobí. Kvůli raketám NATO i strašení chemickými zbraněmi

6. prosince 2012  12:01,  aktualizováno  16:32
Německá vláda schválila vyslání dvou baterií střel Patriot a čtyř stovek vojáků do Turecka. Sýrie považuje chystané rozmístění raketových systémů NATO za neopodstatněné a "strašení chemickými zbraněmi za záminku k intervenci".  
Systém Patriot | foto: NATO Photos

Spolkový kabinet velmi rychle reagoval na úterní rozhodnutí NATO o obraně spojeneckého Turecka před konfliktem v sousední Sýrií. Rozmístění střel země-vzduch má podle německé vlády zabránit rozšíření konfliktu v Sýrii přes hranice.

"Posílení integrované protivzdušné obrany NATO v Turecku je čistě defenzivní opatření, které slouží jako vojenské odstrašení," uvádí se ve společném prohlášení ministerstev obrany a zahraničí.

Systém Patriot

Taktický mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 160 kilometrů. Systém Patriot začala vyvíjet americká společnost Raytheon už počátkem 60. let. Od roku 1984 je ve výzbroji armády Spojených států.
Systém umožňuje likvidovat taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla. Osvědčil se například v roce 1990 během první války v Perském zálivu, kdy chránil koaliční jednotky před iráckými raketami typu Scud.
Mimo Spojené státy využívají systém Tchaj-wan, Egypt, Izrael, Japonsko, Kuvajt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Z evropských spojenců mají střely k dispozici Německo, Nizozemsko, Polsko a Řecko.

Damašek reagoval prohlášením, že vyslání raketových systému některými zeměmi do Turecka je neopodstatněné. "Sýrie nebude útočit na turecké obyvatele," citovala agentura Reuters syrského náměstka ministra zahraničí Faisala Maqdada.

Ankara požádala NATO o rozmístění střel kvůli dalšímu možnému ostřelování svého území ze Sýrie. V minulých týdnech čelila takovým útokům už několikrát. Syrský režim má navíc k dispozici bohatý arzenál balistických raket a také chemických zbraní. 

Americký prezident Barack Obama a další představitelé zemí NATO varovali Damašek, že použití chemických zbraní by překročilo pomyslnou "červenou linii a mělo by své důsledky". Podle expertů by Asad v takovém případě patrně také ztratil "životně důležitou" diplomatickou podporu Ruska a Číny. Právě Moskva a Peking dosud blokovali v Radě bezpečnosti OSN  "razantnější postup" mezinárodního společenství vůči syrskému režimu.

Sýrie ale použití chemických zbraní odmítá. Obavy Západu z jejich použití jsou podle Maqdada jen "záminkou k intervenci". "Sýrie opět zdůrazňuje, po desáté, po sté, že kdybychom měli takové zbraně, nepoužili bychom je proti svému lidu. Nepáchali bychom sebevraždu," prohlásil.

Patrioty mají sestřelit všechny rakety, které by mohly být vypáleny přes hranice. Aliance vyhověla Turecku v úterý. "Nikdo neví, čeho je (syrský) režim schopen. To je důvod, proč poskytneme ochranu," uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.

Další baterie systému mají poskytnou ještě Spojené státy a Nizozemsko. Rozhodnutí nizozemské vlády se očekává ještě tento týden. Aliance zdůraznila, že rozmístění střel Patriot bude výhradně defenzivním opatřením a v žádném případě systém nebude nasazen pro útočné operace nebo vynucení bezletové zóny nad Sýrií, jejíž zavedení požadují syrští opoziční povstalci.

Speciál: Krize v Sýrii a zapojení NATO

Souhlas s rok trvající zahraniční misí německých vojáků musí dát ještě spolkový parlament. Ten by měl rozhodnout v období mezi 12. a 14. prosincem a obecně se očekává, že poslanci vyslání vojáků schválí. I když někteří opoziční zákonodárci, především "Zelení", jsou proti a argumentují obavami z možného rozdmýchání širšího regionálního konfliktu.

Samotné rozmístění jednotlivých baterií pak bude trvat zřejmě několik týdnů. Přeprava systému do Turecka se uskuteční zřejmě po moři. Kromě odpalovacích ramp a střel tvoří systém také radary, řídící centra a komunikační a podpůrná zařízení.

Žádost Turecka o rozmístění protiraketových systémů Patriot na jeho území vyvolala negativní reakce Íránu a Ruska. Podle zdrojů ze zbrojního průmyslu by ale také mohla ohrozit turecký tendr na vybudování vlastního systému protivzdušné a protiraketové obrany, jehož náklady se odhadují na 4 miliardy dolarů.

V rámci již spuštěné soutěže proti sobě stojí evropská společnost Eurosam se svým produktem Aster 30, americké konsorcium Raytheon-Lockheed s Patrioty, ruské zbrojovky se systémem S-300 a čínský komplet HQ-9. Turecké úřady oznámily, že jednání dál povedou se všemi čtyřmi hlavními kandidáty.

inc natoaktual.cz
zpět na článek