"Mohu říci, že nepovažuji dosavadní výsledek jednání za natolik uspokojivý, abych mohl vládě s čistým svědomím doporučit poslední nabídku švédské strany," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.
Gripenům se proto mimořádně věnovala vláda na svém středečním jednání. Jednání probíhalo v utajeném režimu. Kabinet Petra Nečase rozhodl, že jednání budou pokračovat do podzimu. "Momentálně si nedovedu představit armádu bez vlastních supersoniků, nicméně si dovedu představit, že to nemusí být gripeny," řekl Nečas.
Do 30. listopadu se má ministr Vondra pokusit vyjednat se Švédy lepší podmínky a do stejného termínu má také připravit parametry pro případné otevřené výběrové řízení na pořízení stíhaček.
"Tato vláda to klidně může udělat, pokud bude u výrobce, pro mě poměrně překvapivě, přetrvávat výrazná neochota," prohlásil premiér Petr Nečas na adresu švédské strany. Česká republika podle jeho slov není v situaci, aby se při jednání o gripenech pod tlakem rozpočtových problémů podvolila nevstřícnému postoji švédské strany.
Švédové tak dostali ještě další šanci. "Klíčové je ekonomické hledisko," dodal po jednání vlády Vondra. Ten bude muset podle svých slov udělat i změny ve vyjednávacím týmu. Do funkce velvyslance při NATO totiž odchází jeho první náměstek Jiří Šedivý, který dosud za českou stranu vyjednávání vedl.
Po několikaměsíčním vyjednávání ministerstvo obrany před několika týdny pro vládu připravilo informace o možnostech pronájmu. Už dříve se objevily informace, že v návrhu je možnost pronajmout si švédské letouny na různě dlouhá období. Cena pronájmu neměla být vyšší než poměrná výše současného desetiletého operativního leasingu za 19,6 miliardy korun, výraznější slevu se ale údajně dojednat nepodařilo.
Podle expertů švédská strana moc dobře ví, že si české ministerstvo obrany, potažmo vláda, nemůže kvůli finanční situaci dovolit vypsat nový tendr na dodávku stíhaček. A snaží se z toho vytěžit co nejvíc. Další pronájem gripenů, na které jsou čeští piloti zvyklí a chválí si je, se proto jeví jako jediná možnost a to i vzhledem v k velmi krátké době do konce stávajícího pronájmu. Pokud by ovšem Česko nechtělo na stíhací letectvo úplně rezignovat a platit za ochranu vzdušného prostoru, třeba na nějaký čas, svým spojencům.
Premiér Nečas připomněl, že nynější pronájem švédských strojů od počátku provázelo podezření z korupce. Podle něj se sice gripeny osvědčily, ale je klidně možné, že po skončení stávající smlouvy už v českých barvách létat nebudou. "Nehodláme se tlaku podvolit. Ačkoliv jsme přišli s jistou exkluzivitou jednání," dodal Nečas.
Podobnou variantu ochrany vzdušného prostoru zvolilo i Maďarsko, které nedávno se Švédskem podepsalo dohodu o desetiletém prodloužení pronájmu 14 švédských stíhaček Saab Gripen C/D. Maďarské letectvo tak bude používat 12 jednomístných Gripenů C a dva výcvikové modely D až do roku 2026.
Česká republika si pronajala celkem 14 gripenů (12 jednomístných a 2 dvoumístné) na deset let za zhruba 19,6 miliardy korun. V únoru vláda Petra Nečase rozhodla, že chce mít nadzvukové stíhací letectvo i po roce 2015, ale za stávající ekonomické situace nepovažuje za vhodnou variantu výběrového řízení.
tisknout