natoaktual.cz

Před raketami schováme pod deštník celou Evropu, plánuje NATO

19. listopadu 2010  21:23
Státy NATO se podle amerického prezidenta Baracka Obamy dohodly na vybudování nového protiraketového deštníku, který má před hrozbou balistických raket chránit celou Evropu. Doslova každého obyvatele. Před kým konkrétně má štít kontinent bránit, ale zůstává "veřejným tajemstvím".  
Americký prezident po prvních společných jednáních oznámil, že se organizace poprvé dohodla na systému protiraketové obrany, který bude krýt všechny členské země.

Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen je ale v takovém hodnocení ještě opatrný. "Protiraketovou obranu zmiňuje strategická koncepce, ale konkrétní podobu budeme ještě dojednávat během pracovní večere," uvedl politický šéf NATO.

Budoucí deštník by měl chránit nejen vojáky v boji, ale nově má být rozšířen i na civilní obyvatelstvo - 900 milionů lidí.

Vzniknout by měla jakási "páteřní síť", do které se budou moci postupně zapojovat jednotlivé národní či alianční systémy a zbraňové komponenty. Od nejrůznějších senzorů, radarů až po válečná plavidla a antirakety k ničení balistických střel.

Jak BUDE systém fungovat
Američané poodhalili plány nového deštníku NATO

Vytvoření sítě přijde na 200 milionů eur, které by měly zaplatit všechny členské státy. A co víc, do systému chce Aliance pozvat i Rusko. Moskva o návrhu podílet se na podobném projektu uvažuje a nesmetla jej hned ze stolu. Jasné stanovisko by měl v o sobotu představit ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je do Lisabonu pozván.

Česko plán podporuje
Česká republika se do budoucí protiraketové obrany chce zapojit. Za minimum, kterým by ČR mohla přispět, je podle premiéra Petra Nečase umístění střediska včasného varování na českém území. Kromě toho se Česko bude chtít více zapojit i v oblasti vojenského výzkumu.

"Tam máme kapacity, které jsme schopni nabídnout do aliančního štítu," vysvětluje Nečas.

Kolik peněz Česko do projektů NATO investuje, ale podle něj zatím říci nelze. Finanční detaily se budou teprve upřesňovat. Jisté však je, že výdaje na obranu, se zvyšovat nebudou.

Podle Nečase není vyloučené, že se do projektů NATO časem zapojí i Rusko. Případným rozšířením raket hromadného ničení je totiž úplně stejně ohroženo jako Evropa nebo USA. I ono má i geograficky blízko k některým rizikovým teritoriím, kde hrozí nebezpečí rozšiřování zbraní hromadného ničení a raketových technologií.

Spolupráci mezi státy NATO a Ruskem schvaluje i prezident Václav Klaus. "Myslím si, že je to docela pozitivní koncepce, kterou protlačuje nový generální tajemník NATO - zatáhnout Rusko do toho. Čím víc bude dialogu, čím více spolu budou země mluvit, tak to, já myslím, že je určitě dobře," řekl Klaus krátce před začátkem jednání. "Jestli Rusko bude chtít detailně spolupracovat, já nemohou říct, ale náznaky jsou, že ano," dodal.

Podle Klause by bylo chybou, pokud by Česko z budování alianční protiraketové architektury vypadlo.

SUMMIT V LISABONU

Aliance stvrdila plány na vybudování štítu, ale neřekla konkrétně, před kým by měl chránit. Že za hrozbu v tomto ohledu spojenci považují Írán, je obecně známo. Obavy, že íránské konvenční rakety by v budoucnu mohly být vybaveny jadernými hlavicemi, zopakovaly přitom představitelé Aliance už mnohokrát.

Hlavně žádné "darebácké" země
Zatímco bývalý americký prezident George W. Bush při získávání podpory pro původní americký protiraketový systém, jehož součástí měly být základny v Česku a Polsku, otevřeně hovořil o takzvaných "darebáckých zemích" a zmiňoval právě Írán, nyní je název tohoto státu jaksi zapovězen.

Hlavně kvůli zájmům Turecka. "Není třeba jmenovat jednu konkrétní zemi, protože hrozba se stále vyvíjí," řekl před jednáním generální tajemník Rasmussen. Balistické střely podle něj mají nebo je chtějí získat tři desítky různých zemí, z nichž by mohlo být území členských zemí NATO zasaženo.

Turecko jako jediný muslimský stát Aliance, totiž od počátku odmítalo, aby v závěrech debat o tom, jaké země by mohly pro NATO představovat hrozbu, byl vůbec někdo jmenován. Za postojem Ankary lze hledat právě vztahy se sousedním Íránem, s nímž čile obchoduje a který je jeho hlavním dodavatelem plynu, či turecké vztahy se Sýrií, které se v poslední době výrazně zlepšily.

Plány nové struktury protiraketové obrany totiž počítají i s možností, že jeden z radarů systému, by mohl být umístěn právě na území Turecka. Ankara proti tomu návrhu nemá zásadní námitky. Říkat však obchodním sousedům: "Klape nám to, ale radši se před vámi budeme chránit", by Turecko stavělo do schizofrenní pozice.

Íránská hrozba
Západ se dlouhodobě obává vývoje íránských raket a hlavně íránského jaderného programu. EU či USA mají za to, že Teherán usiluje o získání nukleárních zbraní. Íránci to popírají a ujišťují, že jejich jaderné aktivity mají výhradně civilní charakter. Právě íránská hrozba byla hlavním argumentem Washingtonu pro vybudování předchozího ambiciózního protiraketového deštníku s základnou antiraket v Polsku a radarovou stanicí v Česku. Administrativa nového prezidenta Baracka Obamy však plány nakonec přehodnotila.

inc, vtr natoaktual.cz
zpět na článek