Průzkumníci odletí do Afghánistánu za měsíc

"V tuto chvíli mohu potvrdit, že většinu z kontingentu budou tvořit vojáci ze 102. průzkumného praporu," uvedl pro natoaktual.cz mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Slavnostní nástup před odletem do Afghánistánu je podle něj plánován na pátek 4. března.

Jednotka má působit v okolí Fajzabádu v provincii Badakšan na severovýchodě země v takzvaných provinčních rekonstrukčních týmech pod hlavičkou NATO.

Na starosti bude mít zajištění bezpečnosti v oblasti, ochranu mezinárodních jednotek a spolupráci s místními obyvateli. "Tým je veden Němci a spolu s Čechy tam budou také Dánové," sdělil ministr obrany Karel Kühnl.

102. PRŮZKUMNÝ PRAPOR

Prapor nese jméno generála Karla Palečka. Historie 102. průzkumného praporu sahá do roku 1994, kdy v posádce Kroměříž vznikl 2. odřad hloubkového průzkumu. Po jeho redislokaci do  posádky  Prostějov a jeho začlenění do 2. brigády vojenského zpravodajství a radioelektronické boje vznikl v roce 1995 2. prapor hloubkového průzkumu. V roce 1997 se prapor v souvislosti reorganizace brigády změnil na 115. prapor hloubkového průzkumu 11. brigády vojenského zpravodajství a elektronického boje. Od října roku 2000 115. prapor hloubkového průzkumu zaniká a je vytvořen 11. průzkumný prapor v rámci  1. mechanizované divize. Od prosince 2003 vzniká sloučením 2. průzkumného praporu Strašice, 4. průzkumného praporu Bechyně a 7. průzkumného praporu Kroměříž nový 102. průzkumný prapor Prostějov v přímé podřízenosti Velitelství společných sil Olomouc, jako jediný průzkumný prapor české armády.

Průzkumníci dokončují přípravy
Průzkumníci z Prostějova v těchto dnech dokončují ve výcvikovém prostoru Libavá přípravy na afghánskou misi. Spolu s 601. skupinou speciálních sil patří k nejelitnějším jednotkám české armády.

 Jde prakticky o jedinou čistě průzkumnou specializovanou jednotku v české armádě. Prostějovští průzkumníci působili v několika zahraničních misích. Od operace SFOR v Bosně a Hercegovině, přes KFOR v Kosovu až po poslední misi v Iráku. Ani do Afghánistánu nejedou poprvé.

"Samozřejmě že víme, do čeho jdeme. Obecně budeme chránit pracovníky rekonstrukčních týmů a VIP osoby, zabezpečovat letiště ve Fajzabádu a dohlížet na klid během afghánských voleb, pokud se uskuteční," uvedl jeden z vojáků, který do Afghánistánu poletí. Jméno si nepřál zveřejnit.

Příprava na misi trvala podle něj asi tři měsíce a byla rozdělena na několik fází. Vojáci nejprve prošli důkladnými lékařskými a psychologickými testy a absolvovali jazykovou přípravu. "V dalších fázích následoval odborný výcvik a příprava na velitelské funkce. Na závěr pak proběhlo stmelovací cvičení," popsal poslední týdny.

Do Afghánistánu poletí specialisté
Všeobecně lze říci, že 102. průzkumný prapor je útvarem Společných sil určeným k vedení bojového průzkumu, optoelektronického vzdušného průzkumu a hloubkového průzkumu, včetně provádění úderných akcí, monitorování situace v přiděleném prostoru, vyhledávání a ničení průzkumných a diverzních jednotek a teroristických uskupení.

ZNAK PRŮZKUMNÍKŮ

Hlavním symbolem 102. průzkumného praporu je znak, který má kruhový tvar s červeným lemem znázorňující příslušnost k výsadkovým jednotkám a tmavě zeleným podkladem vyjadřující příslušnost k průzkumnému vojsku. Uvnitř znaku je padák jako symbol výsadkového-průzkumného útvaru. Letecká křídla znázorňují schopnost útvaru provádět vzdušný průzkum. Blesky symbolizují přítomnost spojovacích jednotek nutných k přenosu informací v reálném čase z prostoru odpovědnosti a útočný nůž určený pro jednotky hloubkového průzkumu značí nekonvenční způsob vedení boje speciálních jednotek.

Hlavními součástmi průzkumného praporu je lehká průzkumná rota vybavená osobními terénními automobily, těžká průzkumná rota vybavená bojovými průzkumnými vozidly, rota hloubkového průzkumu a rota bezpilotních průzkumných prostředků, vybavená bezpilotním letounem Sojka.

Jednotky průzkumného praporu  jsou předurčeny pro získávání informací o protivníkovi, terénu a počasí, z prostoru vedení bojové činnosti, potřebných pro rozhodování velitelů na všech stupních velení.

Češi budou na dvou místech
V rámci sil ISAF budou čeští vojáci působit na dvou místech. Kromě ochrany pracovníků provinčního rekonstrukčního týmů, pracuje od loňského března 15 českých specialistů v metropoli Kábulu.

Tam mají na starosti vyhledávání a zneškodňování výbušnin a munice. Na kábulském letišti několik armádních expertů zodpovídá za meteorologická a geografická pozorování. V budoucnu armáda počítá, že kontingent rozšíří ještě o lékařský tým.

  Kromě mírově mise ISAF pod velením NATO se Česká republika zapojila v Afghánistánu i do protiteroristické kampaně pod velením Američanů. V Afghánistánu působili elitní výsadkáři ze 601. skupiny speciálních sil. Zhruba stovka bojovníků půl roku v tamějších horách pátrala po teroristech a zbytcích přívrženců bývalého vládního hnutí Taliban.

Mise byla prakticky první bojovou operací českých vojáků od konce druhé světové války. Podrobnosti o misi ale zřejmě zůstanou veřejnosti navždy utajeny. - více zde

Armáda počítá s převzetím letiště
Posílení účasti v Afghánistánu pro letošní rok již v prosinci schválil parlament. Na přelomu let 2006 a 2007 se Češi navíc možná ujmou hlídání kábulského letiště, k čemuž budou potřeba další desítky vojáků.

Kvůli utajení zatím armáda takovou misi nechce nijak komentovat. NATO plánuje, že o letiště v afghánské metropoli se bude starat vždy jedna země a ne mnohonárodní jednotka jako doposud.

"Armáda České republiky je schopna takovou misi zvládnout prakticky kdekoliv na světě, snad kromě Antarktidy. Umíme zajistit řízení letového provozu i celý chod letiště včetně tankování letadel, servisu nebo ostrahy," ujistil před časem mluvčí ministra Andrej Čírtek. - více zde

Provinční rekonstrukční týmy (PRT)

Provinční rekonstrukční tým tvoří přibližně 200 vojáků i civilistů. Hlavním úkolem je pomoc v daných oblastech s obnovou země a zajištění bezpečnosti včetně ochrany humanitárních pracovníků. Mezi hlavní cíle každého rekonstrukčního týmu patří podpora afghánské přechodné vlády při zabezpečování stabilnějšího a bezpečnějšího prostředí v konkrétní oblasti, pomoc při rozšiřování vlivu přechodné vlády, demonstrace závazku mezinárodního společenství podílet se na procesu normalizace v Afghánistánu, monitorování a hodnocení místní a oblastní bezpečnostní situace.

Afghánistán čekají parlamentní volby
Na stabilizaci Afghánistánu pracuje zhruba 8300 vojáků ze 47 států. Misi vede NATO od poloviny roku 2003.

Afghánistán loni přijal novou ústavu a zvolil prezidenta, kterým se stala do té doby prozatímní hlava státu Hamíd Karzáí. Parlamentní volby by se měly konat letos na jaře. Ústřední vláda zatím nemá pod kontrolou velké části země.

Podle expertů NATO i OSN je však stále nevětším problémem odlehlých provincií produkce drog, zejména opia. Od loňského roku se plocha polí používaných k jeho produkci zvětšila o více než třetinu. Kolem 87 procent světové výroby této drogy pochází právě z Afghánistánu.

Minulý týden se ministři zemí NATO na neformální schůzce v jihofrancouzském Nice dohodli na dalším rozšíření mise ISAF. Vojáci NATO by měli působit i na západě Afghánistánu.

Rozšíření konkrétně znamená ustavení dalších 4 provinčních rekonstrukčních týmů a vybudování takzvané základny podpory. V praxi se rozšíření uskuteční přechodem dvou stávajících amerických rekonstrukčních týmů pod velení ISAF a dva nové týmy vzniknou pod velením Litvy a Španělska. - více zde