Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál James Jones nedávno prohlásil, že role NATO v Iráku je doslova žhavým tématem. Jak se aliance zachová? bude NATO čekat na výzvu ze strany OSN?
"Aliance sama o sobě konkrétně misi neplánuje. Vedeme velkou mírovou misi na Balkáně v Kosovu, stále dohlížíme na stabilitu v Bosně a Hercegovině a připravujeme převzetí mise ISAF v Afghánistánu.
To jsou prakticky tři největší mírové operace ve světě. Ale dovedeme si představit angažovanost na dalších místech. Doposud však nás nikdo nevyzval, abychom jakoukoliv roli právě v Iráku na sebe vzali. Fakt, že je NATO už nyní prakticky v Afghánistánu a že diplomaté spolu hovoří o Iráku, je důkazem, že aliance má opět 'prácičku'. Pesimistická slova o tom, že alianci uvnitř ovládly nesmiřitelné rozkoly a ani se nedokáže dohodnout na ochraně svého člena - Turecka, jsou tak pryč."
Případné vyslání stabilizačních či mírových sil do Iráku tak souvisí s novou rolí NATO v 21. století. Převzetí operace v Afghánistánu či právě Irák bude asi podstatně náročnější než operace v Evropě? Je na to aliance připravená a má takové kapacity?
"Afghánistán nebo Irák jsou geograficky pár set kilometrů od Evropy. Při summitu v Praze se ale členské státy dohodly, že vytvoří nové speciální síly rychlé reakce, které budou schopny zasáhnout kdekoliv na světě. Kdekoliv! Na otázku, zda je aliance schopná 'hrát roli světového policisty' musím říci - ne! Sama ne, ale může pomoci OSN a dalším organizacím v prosazování jasných pravidel. Kapacity aliance má, jen se je musíme naučit efektivně a rychle využívat."
Někteří politici i analytici tvrdí, že Severoatlantická aliance ztratila po pádu takzvané železné opony smysl. Jak s těmito názory korespondují úvahy o zapojení do obnovy Iráku?
"Udržování míru bývá často těžší, než jej vytvořit. Účast NATO v Afghánistánu je významným důkazem toho, že aliance může své zkušenosti z mírových misí uplatnit i v jiných oblastech mimo Evropu, než jak tomu bylo doposud. Je zde terorismus, zbraně hromadného ničení a organizovaný zločin. Takové hrozby klíčí mimo evropský kontinent a máme proto zájem bojovat s nimi, tam kde vznikají.
Evropská unie chce vybudovat podobné vlastí síly rychlé reakce. Navíc nedávný minisummit takzvané čtyřky Francie, Německa, Belgie a Lucemburska - ukázal, že některé členské státy neberou alianční svazek jako základ společné obrany.
"Je to hlavní bod diskuzí bezpečnostních kruhů v Evropě, ale všechny čtyři země deklarovaly, že jejich úkolem a cílem není podkopat autoritu NATO a posílit alianci. Posílit schopnosti NATO a ne vytvořit alianci bez Spojených států, nebo chcete-li jakési evropské NATO.
Každý v současnosti včetně těchto čtyř zemí si je vědom, že bezpečnost v Evropě nelze zaručit bez Spojených států a to nejen kvůli jejich vojenské převaze ale i kvůli společným hodnotám, které oba kontinenty vyznávají.
Velké problémy světa lze řešit jen s účastí Ameriky. Bylo by hloupé, kdyby se Evropané snažili podkopat alianci, jako jediný kanál, přes který mohou ovlivňovat americkou zahraniční politiku."
Mohou takové výzvy oslabit význam NATO a aliančních sil při plnění třeba právě mírových operací?
"Není problém, že by USA byly příliš silné, ale Evropa je velmi slabá. Evropské země podceňují investice do obrany. Jak říká můj kamarád, Evropa byla dlouho na strategických prázdninách. Po Iráku by si Evropa měla být vědoma, že by měla snížit tuto propast a hledat jako rozšířit své obranné schopnosti."
Ve válce o Kosovo v roce 1999 poznaly Vaši tvář tisíce lidí u televizních obrazovek. Mluvil jste o bombardování a válce. Jak na tu dobu vzpomínáte?
"Byl jsem tehdy ve velikém stresu. Poznal jsem stovky lidí, těch mimořádných i těch se kterými bych se raději nesetkal. Konflikt v bývalé Jugoslávii byl pro mně doslova školou. Člověk někdy takové množství stresu a napětí potřebuje, ale ne napořád."
 Mluvčí NATO Jamie Shea |
tisknout