Země na jihu střední Evropy rozšiřují spolupráci svých speciálních sil
Ministři obrany Chorvatska, Maďarska, Slovenska a Slovinska podepsali memorandum o vytvoření Regionálního velitelství speciálních sil. Nově vzniklá platforma, která zahájí činnost nejspíše na začátku roku 2021, by měla umožnit efektivnější nasazení těchto zvláštních jednotek. Plných operačních schopností by pak středisko mělo dosáhnout koncem roku 2024.
Sídlo velitelství by mělo vzniknout v maďarském městě Szolnok. Půjde tak o první mezinárodní velitelství Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě. Na starosti by mělo mít především společný výcvik. Další velitelství pro „udržování stability“ a „řízení vojenských operací“ by pak, podle maďarského ministra obrany Tibora Benkő, mělo vzniknout ve městě Székesfehérvár.
Kam dál?
Pod vedením Maďarska vzniká nové regionální velitelství speciálních sil (14.2. 2019)
Zdroje: Emerging Europe (Velká Británie), NATO
---
Putin se dvoří Africe a chce urovnat spory na Nilu
Prezident Ruské federace Vladimir Putin se rozhodl rozšířit ruský vliv v Africe. Na historicky prvním rusko-africkém summitu, který se konal v ruském Soči, nabídl 43 africkým zemím vojenskou a ekonomickou spolupráci i pomoc s řešením vzájemných sporů. Ty teď trápí především africké velmoci Egypt a Etiopii, které se přou o využívání vody z řeky Nilu. Jak na nabídku obě strany zareagovaly, ovšem není jasné.
Podle Putina patří vztahy s Afrikou mezi hlavní priority ruské zahraniční politiky. Tomu odpovídá i vývoj vzájemného obchodu, který se za posledních 5 let zdvojnásobil a dosáhl objemu 20 miliard dolarů. V dobách Sovětského svazu poskytovala Moskva africkým zemím velkorysou finanční pomoc. V tom sice Rusko nyní zaostává za Čínou i Spojenými státy, může ovšem těžit z vazeb vybudovaných již v minulosti. Důkazem je například i to, že je stále zdejším zbrojním dodavatelem číslo jedna.
Kam dál?
Ruské strategické bombardéry navštívily JAR (23.10. 2019)
Zdroj: The Japan Times (Japonsko)
---
NATO respektuje rozhodnutí Srbska cvičit společně s Rusy
Severoatlantická aliance oznámila, že „respektuje“ srbské rozhodnutí hostit společné cvičení s ruskou armádu. „Je to záležitost Srbska a Ruska,“ sdělila Aliance. Do akce Slavic Shield 2019 by se měly zapojit ruské protiletadlové systémy S-400 a Pantsir-S, které budou působit ze základny Batajnica nedaleko Bělehradu.
Je to vůbec poprvé, kdy se tyto systémy zapojily do cvičení mimo Rusko. Po jeho skončení se opět vrátí zpět. Srbský prezident však oznámil, že se jeho země rozhodla systémy Pantsir-S nakoupit. Pokračuje tak s udržováním silných ekonomických a politických vazeb na Rusko, a to navzdory proklamovanému úmyslu vstoupit do Evropské unie.
Kam dál?
Rumunsko zablokovalo ruskou dodávku vojenského vybavení pro Srbsko (29.7. 2019)
Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR)
---
NATO musí podniknout razantnější kroky k ochraně Pobaltí, tvrdí think tank
V případě ruského útoku na Pobaltí by Spojené státy hrály v jeho obraně stěžejní roli. Právě jen USA jsou schopny zajistit jednotky rychlé reakce a dostatečné prostředky. V případě evropských spojenců už to tak jasné není. Tak to alespoň tvrdí americký think tank The Jamestown Foundation.
Zpráva nazvaná „Jak ubránit státy v Pobaltí“ se zabývá možnostmi odstrašení protivníka a prostředky obrany, pokud by takové odstrašení selhalo. Z výsledků vyplývá, že ani Spojené státy se v regionu neangažují dostatečně. Autor Richard D. Hooker kritizuje například malou výši finančních příspěvků, které USA těmto zemím poskytují, a označuje ji za jednu z nejnaléhavějších záležitostí národní bezpečnosti. Kritizuje ovšem i nedostatečné obranné výdaje samotných pobaltských zemí.
Kam dál?
Čeští stíhači startovali k němým ruským letounům nad Baltem (1.10. 2019)
Zdroj: ERR (Estonsko)
---
Většina Němců si nepřeje setrvání Turecka v NATO
Padesát osm procent Němců si přeje vyloučení Turecka z NATO – takové jsou výsledky průzkumu společnosti YouGov, který si objednala tisková agentura dpa. Respondenty bylo více než 2 000 Němců, kteří již překročili práh dospělosti. Osmnáct procent dotázaných by bylo proti vyloučení. Většina Němců by také byla pro celkově tvrdší přístup k Turecku – 61 % se vyslovilo pro zavedení ekonomických sankcí a 69 % dokonce pro úplný zákaz vývozu.
Už 9. října zavedla německá vláda kvůli turecké ofenzívě v Sýrii omezení na vývoz zbraní do Turecka. K úplnému zastavení prodeje zbraní do Turecka ovšem nedošlo, a to navzdory slibům kancléřky Angely Merkel. Vyloučení členské země z NATO, které požaduje i část německé opozice, je ovšem takřka neproveditelné, neboť by vyžadovalo schválení všemi členskými zeměmi – tedy i Tureckem.
Kam dál?
Ministři EU zvažují reakci na tureckou ofenzivu v Sýrii (14.10. 2019)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
tisknout