natoaktual.cz

Americké jaderné bomby na turecké základně jsou další komplikací v americko-tureckých vztazích

15. října 2019  16:37
 

Ilustrační foto. Vojenská letecká základna Incirlik v Turecku. | foto: EUCOM

Americké jaderné bomby na turecké základně jsou další komplikací v americko-tureckých vztazích

Padesátka jaderných bomb B61 nacházejících se na americké základně Incirlik v Turecku se stala důležitým bodem ve vztazích mezi Washingtonem a Ankarou. Americký prezident Donald Trump dal sice během telefonátu se svým tureckým protějškem jeho aktivitám v Sýrii „zelenou“, po ostré kritice od svých spolustraníků ovšem otočil a invazi odsoudil.

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi se ovšem americká kritika turecké ofenzívy nelíbí. Jednou z pák, které může při vyjednávání s USA využít, je právě přítomnost amerických jaderných zbraní.

Bomby jsou reliktem studené války a žádný z amerických válečných plánů nepočítá s jejich užitím. Jejich mnohokrát zvažovaný přesun by však znamenal zásadní změnu ve vzájemných vztazích a mohl by vyústit v pokus Turecka o získání vlastní jaderné zbraně. Další riziko by mohl představovat samotný hromadný přesun bomb, kvůli riziku nehody či útoku třetí strany.

Kam dál?
Turecko získalo novou zbraň. Není však slučitelná se systémy NATO (15.7. 2019)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Evropské země pozastavují vývoz zbraní do Turecka

Členské země Evropské unie se v reakci na aktivity Ankary v severní Sýrii zavázaly k pozastavení vývozu zbraní do Turecka. K uvalení oficiálního celounijního zbrojního embarga nakonec nedošlo, podle vyjádření předních diplomatů je ovšem konečný výsledek totožný a nezáleží na tom, zda embargo uvalí členské země jednotlivě či EU jako celek.

Krom zbrojního embarga projednávali ministři zahraničí i další sankce vůči Turecku. Shodli se na vytvoření sankčního listu, který by měl vést k postihu tureckých občanů a firem podílejících se na těžařských aktivitách u Kypru.

Kam dál?
Ministři EU zvažují reakci na tureckou ofenzivu v Sýrii (14.10. 2019)

Zdroj: Politico (USA)

---

Francie řeší bezpečnost svých jednotek v Sýrii

Francie rozjíždí nová bezpečnostní opatření, která mají ochránit její civilní a vojenské pracovníky v severní Sýrii. Jde o reakci na stažení amerických vojsk z oblasti a turecký výpad vůči kurdským milicím. Francie patřila spolu se Spojenými státy mezi hlavní spojence Kurdů při boji s organizací Islámský stát.

Opatření francouzská vláda blíže nespecifikovala, ale nejspíše půjde o jejich stažení. Důvodem je krom zhoršené bezpečnostní situace také absence logistické podpory ze strany USA, na níž byli Francouzi závislí. Co však budí v Elysejském paláci možná ještě větší obavy než osud francouzských občanů v severní Sýrii, je strach z návratu francouzských džihádistů, kteří nyní prchají z opuštěných kurdských vězení.

Kam dál?
Kurdům jsme pomáhali a teď je necháme bombardovat, kritizují experti (10.10. 2019)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Americký ministr obrany chce donutit spojence, aby zatlačili na Turecko

Ministr obrany Spojených států amerických Mark Esper se setká se zástupci členských zemí NATO. Na schůzce chce usilovat o to, aby vůči Turecku uplatnili „diplomatická a ekonomická opatření“, jakožto reakci na jeho vpád do Sýrie.

Podle Espera je turecká akce „zbytečná a neuvážená“ a může vyústit v návrat organizace Islámský stát. „Prezident Erdogan nese plnou odpovědnost za důsledky svého jednání, včetně možného obnovení Islámského státu, možných válečných zločinů a rostoucí humanitární krize. Rovněž byl poškozen dvoustranný vztah mezi našimi dvěma zeměmi,“ řekl Esper.

Kam dál?
Postup Turecka v Sýrii musí být přiměřený, vyzývá Stoltenberg (10.10. 2019)

Zdroj: Al-Arabíja (Saúdská Arábie)

---

Od ostrahy k obraně. Litva žádá o rozšíření alianční letecké mise

Litva žádá Severoatlantickou alianci o úpravu statusu mise chránící pobaltský vzdušný prostor. Podle představ litevské vlády by měly alianční letouny dostat volnější ruku v případě nutnosti ostrého útoku. Představitelé nejjižnější z pobaltských zemí totiž nepovažují současná pravidla za dostatečně odstrašující.

Jejich slova částečně vyslyšela německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauer. „Otázka pravomocí je jedním z problémů, kterými se zabýváme,“ řekla v reakci na litevské výtky a připustila, že jejich úprava od ostrahy (air policing) k obraně (air defence) je jedním z možných řešení. Vyjádřila také odhodlání Německa se i nadále podílet na bezpečnosti Pobaltí.

Kam dál?
Pandury střídají v Pobaltí specialisté na průzkum a elektronický boj (1.8. 2019)

Zdroj: Defense News (USA)

luk; natoaktual.cz
zpět na článek