Američtí senátoři požadují vysvětlení nákladného bombardování v Iráku

Američtí senátoři požadují vysvětlení nákladného bombardování v Iráku

Američtí senátoři z výboru pro obranné složky požadují vysvětlení, proč byly využity letouny F-35 k bombardování „pár teroristů schovávajících se ve křoví“. Spojené státy bombardovaly pomocí těchto letounů pozice organizace Islámský stát v Iráku, aby teroristům zabránily „ukrýt se v husté vegetaci“. Senátoři se ptají, proč nebyly využity levnější varianty. Hodina, kterou stráví letoun F-35 ve vzduchu, totiž stojí 35 tisíc dolarů.

Podle senátora Toma Cottona z Oklahomy by měly být k operacím, kde mají USA naprostou vzdušnou dominanci, využívány vhodnější a méně nákladné letouny. F-35 by naopak měly být určeny pro velké konflikty proti nepřátelům jako je Čína, uvedl Cotton.

Kam dál?
USA vyšetřují smrt mariňáka v Iráku (13.8. 2019)

Zdroj: Washington Examiner (USA)

---

Bývalý šéf NATO navrhuje zrychlit přijetí Gruzie do Aliance

Gruzie by mohla vstoupit do Severoatlantické aliance, pokud by se princip kolektivní obrany nevztahoval na její okupovaná území, navrhuje bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Gruzie splňuje většinu kritérií, aby se stala členem NATO,“ říká Rasmussen a podporuje, aby došlo k posunu v jednání o jejím členství v Alianci.

Řešením je podle Rasmussena model, ve kterém by se článek 5 o kolektivní obraně vztahoval jen na území pod kontrolou gruzínské vlády, nikoli však na Ruskem okupované regiony Abcházie a Jižní Osetie. Rasmussen se inspiruje podobnou situací Německa za studené války, kdy se na Východní Německo článek 5 nevztahoval.

Kam dál?
Prezidentka Gruzie žádá po spojencích tvrdou linii vůči Rusku (11.6. 2019)

Zdroj: Voice of America (USA)

---

Estonské ministerstvo zahraničí zřídí odbor pro kybernetickou diplomacii

Estonské ministerstvo zahraničí oznámilo, že zřídí odbor pro kybernetickou diplomacii. „Země stále více upřednostňují kyberbezpečnost ve svých cílech zahraniční politiky a naši spojenci vidí Estonsko jako lídra v této oblasti,“ uvedl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu.

Odbor by měl pomoci Estonsku se více prosadit na globální úrovni. Dalšími úlohami budou diskuze v rámci mezinárodních organizací, podpora bilaterálních a multilaterálních vztahů a dohled nad vývojem spolupráce v kybernetické oblasti.

Kam dál?
NATO: Kyberútok na jednoho z nás je útokem na všechny (28.8. 2019)

Zdroj:ERR (Estonsko)

---

Bílý dům uvolnil 250 milionů dolarů vojenské pomoci Ukrajině

Bílý dům uvolnil 250 milionů dolarů určených pro vojenskou pomoc Ukrajině, které zadržoval kvůli přezkoumání. Za tento krok se na americkou administrativu snesla vlna kritiky od demokratických i republikánských zákonodárců, podle nichž je tato pomoc nezbytná k odstrašení Ruska.

„Mnoho lidí v kongresu chtělo tyto peníze uvolnit Ukrajině,“ uvedl předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy Jim Risch, který je obvykle spojencem prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajina za tyto finance nakoupí střelné zbraně, granátomety a další zařízení.

Kam dál?
Trump nechal přezkoumat vojenskou pomoc Ukrajině (29.8. 2019)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Bundeswehr projde strukturální reformou

Velitel bundeswehru Eberhard Zorn plánuje strukturální reformu německé armády. Ta je podle něj nyní optimalizována pro zahraniční mise, ale postrádá „konkrétní pravidla“ pro obranu vlasti a Severoatlantické aliance. Podle interních zpráv by mělo dojít ke snížení počtu jednotlivých složek a zřízení „přímé hierarchické struktury s jasnými úkoly“.

Vše musí být co nejjednodušší, aby byly složky schopné spolupracovat v rámci NATO a Evropské unie. „Můžeme pracovat se současnou strukturou, ale máme ambice se postupně vyvíjet,“ prohlásil Zorn.

Kam dál?
Německá ministryně obrany žádá o více peněz pro armádu (12.9. 2019)

Zdroj: Presse Augsburg (Německo)