natoaktual.cz

Austrálie se zapojí do hlídkování v Hormuzském průlivu

21. srpna 2019  23:55
 

ilustrační snímek (Letadlová loď USS George H.W. Bush v Hormuzském průlivu) | foto: U.S. NAVY

Austrálie se zapojí do hlídkování v Hormuzském průlivu

Austrálie se připojí k americkému plánu na ochranu lodí před íránským nebezpečím v Hormuzské úžině, sdělil australský premiér Scott Morrison a odmítl obavy, že by Spojené státy mohly Austrálii zatáhnout do dalších bojů na Středním východě. Krom Austrálie se do hlídkování zapojí také Velká Británie a Bahrajn.

„Jde o svobodu přepravy. Až 16 procent ropy a až 30 procent rafinované ropy určené pro Austrálii prochází Hormuzským průplavem. Je to potenciální hrozba pro naši ekonomiku,“ hájil Morrison své rozhodnutí.

Kam dál?
Studie: Austrálie se možná stáhne z Blízkého východu a zaměří se na Tichomoří (19.8 2019)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Dohoda s Tálibánem může být uzavřena už příští týden, říká generál

Generál ve výslužbě Jack Keane přišel s informací, že by americká dohoda s hnutím Tálibán, která má ukončit 18 let trvající válku na v Afghánistánu, mohla být uzavřena již příští týden. Hlavním předmětem současných jednání je dle Keana to, kolik ze současných asi 14 000 vojáků v zemi po americkém stažení zůstane.

Keane odhaduje, že kvůli al-Káidě setrvá v Afghánistánu asi 8 000 až 9000 vojáků. Tálibán se také bude muset zaručit, že nebude poskytovat zázemí cizím teroristickým organizacím. Očekává se, že po uzavření dohody s USA začne Tálibán, který má nyní nejsilnější pozici od americké invaze v roce 2001, vyjednávat i s afghánskou vládou, kterou v současnosti označuje za americkou loutku a jednání s ní odmítá.

Kam dál?
Trump se setká se svými poradci. Budou řešit situaci v Afghánistánu (16. 8. 2019)

Zdroj: Fox News (USA)

---

Americký test rakety středního doletu může zahájit nové závody ve zbrojení, shodují se Čína a Rusko

Čína a Rusko obvinily Spojené státy americké z toho, že rozjíždějí nové závody ve zbrojení. Může za to test řízené střely Tomahawk, která je schopná nést i jadernou hlavici. Zkouška střely proběhla jen několik týdnů po odstoupení USA od smlouvy o raketách krátkého a středního doletu. Ta byla podepsána roku 1987 a zakazovala USA a Rusku disponovat raketami o doletu mezi 500 a 5 500 km. USA od smlouvy odstoupily podle Trumpa kvůli tomu, že Rusko vyvíjelo zbraně v rozporu s touto smlouvou.

„Je politováníhodné, že se Spojené státy očividně rozhodly stupňovat vojenské napětí. Těmto provokacím však nepodlehneme,“ sdělil k testu náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Ryabkov. Také Peking byl velmi kritický. „Radíme americké straně, aby upustila od zastaralé mentality studené války a her s nulovým součtem, a aby při vývoji zbraní byla zdrženlivá,“ zaznělo z čínského ministerstva zahraničí.

Kam dál?
NATO nerozmístí jaderné hlavice v Evropě po konci smlouvy INF (5. 8. 2019)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Německá ministryně zamířila na Stření východ

Nová ministryně obrany Německa a předsedkyně vládní strany CDU Annegret Kramp-Karrenbauer vyrazila na Stření východ, aby se setkala s německými vojáky, kteří zde slouží. V pondělí navštívila politička, v Německu známá jako AKK, Jordánsko, kde německé jednotky pomáhají v boji proti organizaci Islámský stát. Ta zde sice již žádné území neovládá, její buňky jsou však zůstávají aktivní. AKK se v Jordánsku vyjádřila také k izraelsko-palestinskému konfliktu a za jeho řešení označila vytvoření dvou samostatných států.

Z Jordánska pak ministryně odcestovala do Bagdádu, odkud by se měly německé jednotky stáhnout koncem října letošního roku. Kramp-Karrenbauer chce však prosadit pokračování mise. Vojáci se zde podíleli především na nebojových průzkumných operacích a na vzdušných operacích prostřednictvím doplňování paliva letu letounům Američany vedené koalice.

Kam dál?
Armáda je součástí naší společnosti, říká nová německá ministryně obrany (26.7. 2019)

Zdroj: Deutche Welle (Německo)

---

Spojené státy rozlítily Čínu. Prodají Tchaj-wanu nejnovější stíhačky F-16

Vláda Donalda Trumpa schválila prodej 66 stíhacích letounů F-16 nejmodernější verze Block 70 na Tchaj-wan. Tamní vláda za ně zaplatí osm miliard dolarů. Tchaj-wanský plán na modernizaci protivzdušné obrany přichází během v době, kdy narůstá počet čínských zásahů do jeho vzdušného prostoru.

Podle Pekingu, který Tchaj-wan považuje za součást pevninské Číny, znamená prodej stíhaček „závažné porušení“ dohod mezi Washingtonem a Pekingem a „představuje značný zásah do čínských vnitřních záležitostí“. „Naše kroky jsou v souladu s minulými politickými předpisy USA. Jednoduše dodržujeme závazky, které jsme učinili vůči všem stranám,“ brání však americký postup americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Kam dál?
USA rozhodly o prodeji tanků a raket Tchaj-wanu (10.7. 2019)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

luk; natoaktual.cz
zpět na článek