Trump přesune do Polska 1000 amerických vojáků. Němce to příliš netěší
Americký prezident Donald Trump oznámil, že v souladu s dlouhodobým přáním polské strany vyšle do Polska tisíc amerických vojáků. Ač bylo jeho vyjádření na detaily skoupé, jeden důležitý detail přesto prozradil, a to, že vojáci se do Polska přesunou ze sousedního Německa. Němce však tato novinka příliš nepotěšila.
Německý kontingent amerických ozbrojených sil je po Japonsku druhou největší americkou silou v zahraničí a tvoří základ poválečné německé obranné politiky. Němci proto vnímají tento krok jako jisté zpochybnění jejich výjimečného postavení. Ozývají se proto hlasy ke zvýšení německých vojenských výdajů.
„Připravit armádu na budoucnost je otázkou solidarity s našimi partnery v EU a NATO,“ napsali například v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung zástupci strany Zelených. Podobná vyjádření zaznívají také přímo z řad německé vlády.
Kam dál?
Země NATO postupně zvyšují výdaje na obranu, Německo zaostává (15. 3. 2019)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Studie: Americké ozbrojené síly produkují více skleníkových plynů než některé evropské země
Ozbrojené síly Spojených států amerických vyprodukují více skleníkových plynů než některé menší rozvinuté země, jako například Švédsko či Portugalsko, tvrdí nová studie. Podle ní Pentagon jen v roce 2017 vypustil do atmosféry 59 tun oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Pokud by bylo ministerstvo obrany samostatnou zemí, bylo by 55. největším producentem skleníkových plynů na světě. Pro porovnání, již dříve zmíněné Portugalsko je na 57. příčce.
Spojené státy patří spolu s Čínou mezi největší producenty oxidu uhličitého, který je považován za hlavní příčinu globální změny klimatu. Mezi institucemi je pak Pentagon dokonce jedničkou.
„Ačkoli Pentagon v posledních letech kladl stále větší důraz na to, co nazývá energetickou bezpečností – energetická odolnost a šetrnost – stále jde o významného konzumenta energie z fosilních paliv,“ říká autorka studie.
Kam dál?
Polský premiér: Energetická bezpečnost je stejně důležitá jako ta vojenská (30.1. 2019)
Zdroj: CBS (USA)
---
USA: Poškození tankeru v Ománském zálivu má na svědomí Írán
V Ománském zálivu došlo k útoku na dvojici tankerů. Americké ozbrojené síly nyní zveřejnily video, na kterém příslušníci íránských speciálních sil odstraňují z jedné z poškozených lodí nevybuchlou minu. Podle amerických představitelů existují rovněž důkazy, že se několik hodin před výbuchem v oblasti nacházely lodě íránského námořnictva.
Ministr zahraničí USA Mike Pompeo ve svém vystoupení prohlásil, že je Íránská islámská republika za útok zodpovědná. Írán však taková tvrzení kategoricky odmítá a tvrdí, že nebezpečím pro stabilitu na Středním východě je naopak USA. Napětí mezi Íránem a USA vzrostlo po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do funkce a odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem.
Kam dál?
Do zaplaveného Íránu dorazila humanitární pomoc z Česka (18.4. 2018)
Zdroj: BBC (Velká Británie)
---
NATO provádí manévry v Baltském moři. Rusko odpovídá vlastním cvičením
Od ruské anexe Krymského poloostrova v roce 2014 věnuje Severoatlantická aliance mnohem větší pozornost svému východnímu křídlu a navyšuje zde bezpečnostní opatření s cílem chránit pobaltské členy Aliance – Litvu, Lotyšsko a Estonsko – před možnými hrozbami. Vzrostl ale také počet drobných incidentů s Ruskem. Především šlo o nestandartní vniknutí ruských letadel do aliančního vzdušného prostoru, která většinou vyústila ve start aliančních doprovodných stíhaček.
Nyní se na Baltu odehrává rozsáhlé cvičení BALTOPS, kterého se účastní 16 zemí NATO za přispění Švédska a Finska, 8 600 vojáků, 50 lodí, dvě ponorky a 40 letadel. Cvičení se chce soustředit na ochranu lodí proti hladinovým plavidlům, ponorkám i letadlům. Rusko toto cvičení nenechává bez odpovědi. Samo zahájilo cvičení simulující raketové útoky na nepřátelské lodě v Baltském moři. Celá situace tak velmi připomíná období studené války.
Kam dál?
Spojenci zkouší obranu Pobaltí. Američané nasazují obnovenou 2. flotilu (7. 6. 2019)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Turecko nechce případné americké sankce nechat bez odezvy
Pokud Spojené státy uvalí na Turecko sankce kvůli nákupu ruských střel S-400, jsou Turci připraveni „přijmout reciproční opatření“, oznámil turecký ministr zahraničí. Napětí mezi oběma zeměmi trvá již několik měsíců. Krom sankcí hrozí USA Turecku také vyřazením z programu stíhacích letounů 5. generace F-35, pro něž by mohl systém S-400 představovat hrozbu.
Podle Ankary zrušení nákupu ruského systému nepřichází v úvahu a objednávku již ani zrušit nelze. Toto prohlášení mělo vliv i na kurz turecké liry, která se propadla na úroveň 5,93 liry za dolar, což je nejnižší hodnota za poslední dva týdny.
Kam dál?
Na zrušení nákupu S-400 má Turecko dva týdny, varují USA (22. 5. 2019)
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
tisknout