Slováci považují USA za nebezpečnější než Rusko. Podpora NATO však roste
Slovenský think-tank Globsec zveřejnil výsledky průzkumů veřejného mínění, které proběhly v Rakousku, Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Data ukazují, že podpora členství v EU a NATO v těchto zemích roste. Pozitivně jsou vnímány také nevládní organizace a média, které jsou lidmi považovány za důležitou součást demokracie. Zajímavé výsledky pak přišly ze Slovenska, jehož občané označili USA za větší hrozbu, než je Rusko.
V otázce, kterou z velmocí považují za hrozbu, 41 % respondentů na Slovensku uvedlo USA, zatímco pouze 26 % uvedlo Rusko. Podpora NATO a EU ovšem rostla. Zhruba polovina respondentů označila Slovensko za zemi mezi Západem a Východem. „Důvody se liší. Někteří chtějí získat to nejlepší z obou světů, jiní chtějí, aby jejich země byla mostem mezi oběma bloky,“ okomentovala situaci analytička Globsecu.
Kam dál?
Diplomacie odmítá ruský návrh uznat okupanty z roku 1968 za veterány (4. 6. 2019)
Zdroj: Slovak Spectator (Slovensko)
---
Nový ukrajinský prezident chce zemi směřovat na Západ
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy v Bruselu prohlásil, jeho země i nadále usiluje o členství jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci, a že je otevřena mírovým jednáním s Ruskem. Právě na oznámení nové ukrajinské zahraniční politiky již netrpělivě čekali předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Zelenskyj, který byl dříve známý jako herec z ukrajinského satirického seriálu Sluha lidu, byl uveden do úřadu 20. května. Ve volbách porazil úřadujícího prezidenta Petra Porošenka. Ukrajina se v současné době potýká s ruskou anexí Krymu a konfliktem na východní Ukrajině, během něhož přišlo o život 13 000 lidí. Hlavní boje sice ukončily takzvané Minské dohody, k drobnějším potyčkám však dochází i nadále. Zelenskyj by chtěl dohody obnovit a zahájit s Ruskem jednání o bezpečnosti v Černomoří.
Kam dál?
Vyslanec USA označil ruské aktivity na východě Ukrajiny za „okupaci“ (29. 5. 2019)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Americká velvyslankyně při NATO vyzvala Turecko ke zrušení nákupu ruských raket
Velvyslankyně Spojených států při NATO Kay Bailey Hutchison si myslí, že by turecký nákup ruských protiletadlových střel mohl napomoci Kremlu oslabit Alianci. Koncem tohoto týdne přitom vyprší lhůta, do níž mají Turci možnost nákup ruských raket zrušit a místo nich pořídit americký systém Patriot. Američané vnímají nákup ruské techniky jako snahu Turecka o sblížení se s Moskvou.
Dalším problémem, které ruské zbraně přináší, je potenciální ohrožení bezpečnosti nových amerických stíhacích letounů F-35, na jehož vývoji se Turecko podílí a jejichž nákup plánuje. Spojené státy však provoz obou systémů vedle sebe považují za nepřijatelný. „Musíte si vybrat. Můžete mít jeden nebo druhý, ale ne oba,“ vyzvala Turecko Hutchison. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan však podobná ultimáta odmítá.
Kam dál?
Na zrušení nákupu S-400 má Turecko dva týdny, varují USA (22. 5. 2019)
Zdroj: CNBC (USA)
---
Gruzie usnadní provoz lodí NATO ve svých vodách
Gruzínský premiér Mamuka Bachtadze oznámil, že jeho vláda připravuje novou legislativu, která by lodím NATO usnadnila proces vplutí do gruzínských vod a přístavů. „Gruzínská strana je připravena hostit a podporovat plavidla Aliance, která se nacházejí v Černém moři,“ sdělil premiér při svém projevu o vztazích Gruzie a NATO v gruzínském parlamentu.
Dodal také, že je Gruzie připravena posílit svou úlohu při zachování míru a bezpečnosti v černomořském regionu „s pomocí zintenzivnění návštěv ze strany NATO.“
Během letoška Gruzii navštívily lodě z USA, Velké Británie, Bulharska, Nizozemí a Rumunska. Součástí návštěvy bylo i cvičení s gruzínskou pobřežní stráží. Spolupráci s NATO označil Bachtadze za „jedinou správnou reakci na výzvy, které představuje Ruská federace.
Kam dál?
Průzkum: Vstup do NATO podporuje 74 % obyvatel Gruzie (23. 5. 2019)
Zdroj: Emerging Europe (Velká Británie)
---
Britský NGŠ: Armáda se musí adaptovat na budoucnost
Britské armádě hrozí, že přestane být relevantní vojenskou silou. Problémem je především její zaměření na řízené střely a tanky jako na hlavní nebezpečí pro britskou bezpečnost a zaměření se na vysoce účinné pokročilé zbraně, které jsou však těžko použitelné proti hybridním hrozbám. To alespoň tvrdí generál Mark Carleton-Smith, náčelník britského generálního štábu. Podle něj je potřeba, aby se armáda více soustředila na nové hrozby, jako jsou kybernetické útoky nebo fake-news.
„To, co teď potřebujeme, je rychlé přehodnocení toho, jakými prostředky a proti komu se válka v budoucnu povede,“ řekl Carleton-Smith na konferenci Land Warfare. „Pravidla války se mění a je nutné, abychom je aktualizovali,“ dodal.
Někteří další přední generálové, kteří ze konference účastnili, však varovali, že standardní vojenské prostředky jsou stále nezbytným prostředkem pro odstrašení takových protivníků, jako je například Rusko.
Kam dál?
Role Británie v NATO by po Brexitu mohla být rozšířena (17. 4. 2019)
Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)
tisknout