Stoltenberg: Na kybernetické útoky můžeme odpovědět všemi prostředky
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval Rusko a další potenciální nepřátele, že Aliance je v případě kybernetických útoků na své členy ochotna využít všech dostupných prostředků. Varování přichází v době, kdy jsou evropští členové v pohotovosti z důvodu možných zásahů do voleb do Evropského parlamentu. „Abychom je odstrašili, musejí potenciální útočníci vědět, že v případě kybernetického napadení nejsme omezeni na odpověď jen v tomto prostoru,“ řekl Stoltenberg během společného vystoupení s britským ministrem zahraničí Jeremy Huntem, které proběhlo v Londýně.
Západní spojenci obviňují Rusko, že se pokusilo zasáhnout do prezidentských voleb v USA nebo také z pokusů ovlivnit volby a infrastrukturu na Ukrajině. To vše skrze počítačovou síť. Rusko to však popírá.
Kam dál?
Obrana chce hlídat kyberprostor. Údery proti hackerům má řídit ministr (11. 2. 2019)
Zdroj: France24 (Francie)
---
Zpochybňovat pozici Turecka v NATO je nesmyslné, říká šéf Aliance
Jakékoli spekulace naznačující, že došlo k politickému a vojenskému posunu Ankary ve vztahu k NATO, jsou „naprosto neopodstatněné“, řekl včera nejvyšší představitel Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v souvislosti s americkými varováními kvůli rozhodnutí Turecka nakoupit ruské zbraně.
Přidal se i jeho náměstek Tacan İldem: „NATO je organizace, ve které hraje Turecko posledních 67 letech důležitou roli. Turecká politická a bezpečnostní orientace na NATO zůstává nezměněna a byla potvrzena sérií nedávných oficiálních prohlášení.“
Diskuse o postoji Turecka k NATO byly sporadicky vyvolávány některými politickými kruhy a lobbisty ve Washingtonu, jakož i některými konkrétními médii. Napomáhala tomu také častá prohlášení americké administrativy, jež vyjadřovala znepokojení nad nákupem ruských protivzdušných systémů S-400.
Kam dál?
Jak silným spojencem je Turecko? (28. 3. 2017)
Zdroj: Daily Sabah (Turecko)
---
Zákon o rozpočtu Pentagonu ztíží Trumpovi případný odchod z NATO
Nový zákon o rozpočtu ministerstva obrany z dílny senátního výboru pro ozbrojené síly by mohl americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ztížit případných odchod z NATO. Senát tím vyslal jasný signál, že je pro zachování americké přítomnosti v Evropě. Shodli se na něm Republikáni i Demokraté.
Rozpočet ve výši 750 miliard dolarů obsahuje klauzuli, která by umožňovala na rok zastavit financování amerických jednotek v Evropě v případě, že by se Spojené státy rozhodly z Aliance odejít. „(Toto ustanovení) je způsob, jak zajistit, aby naši partneři chápali, že k nim cítíme závazek,“ komentoval přijetí zákona republikánský senátor Thom Tillis. Podle něj to senátoři ovšem nečiní proto, že by měli obavy z náhlého stažení USA z Evropy.
Kam dál?
Trump chtěl údajně loni několikrát vystoupit z NATO (15. 1. 2019)
Zdroj: Defense News (USA)
---
NATO vyzývá k míru v Libyi i na Ukrajině
Předseda Vojenského výboru NATO maršál Sir Stuart Peach vyzval na setkání vojenských velitelů Aliance Rusko, aby se stáhlo z Ukrajiny: „A právě proto, by bylo jasné, že tato Aliance neuznává a nebude akceptovat nelegální a nelegitimní ruskou anexi Krymu i nadále vyzýváme Rusko, aby se z Krymu stáhlo a ukončilo svou podporu separatistů na východní Ukrajině,“ řekl. Dále vyzval k návratu lodí a námořníků, kteří padli do ruského zajetí při incidentu v Azovském moři.
Krom situace na Ukrajině se výbor zabýval také občanskou válkou v Libyi. „I nadále odsuzujeme probíhající násilí a hledáme podporu pro příměří,“ okomentoval postoj Aliance Peach. K hledání řešení dle něj přispívá i iniciativa NATO Středomořský dialog, které se krom aliančních zemí účastní také Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Mauretánie, Maroko a Tunisko.
Kam dál?
NATO vyzývá všechny strany k ukončení konfliktu v Libyi (14. 5. 2019)
Zdroj: Unian(Ukrajina),Kuna(Kuvajt)
---
Rusko: Pánujeme „podniknout opatření“ vůči americkému radaru v blízkosti našich hranic
Nově budovanou radarovou stanici, která vzniká nedaleko rusko-norské hranice, považuje Rusko za součást amerického systému protiraketové obrany. Plánuje proto podniknout jistá opatření. Blíže však své budoucí kroky nespecifikovalo. Norsko však zapojení radaru do protiraketové obrany odmítá.
Radar Globus-III je společným norsko-americkým projektem. Nahradit má stávající radar Globus-II. Historii této spolupráce lze vysledovat až do padesátých let, kdy bylo Norsko důležitým dějištěm studené války. Oficiálně byl systém Globus používán k „provádění dohledu, sledování a třídění vesmírných objektů, k provádění dohledu v národní oblasti zájmů a ke shromažďování údajů pro národní výzkum a vývoj.“ Dle dokumentů společnosti Raytheon pak sloužil Globus-II k získávání „zpravodajských dat o balistických raketách, se sekundárními misemi v oblasti aerodynamiky a satelitního sledovaní“.
Kam dál?
Norsko podezírá Rusko z výcviku velryb pro vojenské účely (30. 4. 2019)
Zdroj: Newsweek (USA)
tisknout