natoaktual.cz

Donald Trump se zúčastní summitu NATO v Londýně

7. února 2019  16:07
 

Americký prezident Donald Trump a šéf NATO Jens Stoltenberg na summitu Aliance v Bruselu | foto: NATO Photos

Donald Trump se zúčastní summitu NATO v Londýně

Americký prezident Donald Trump pravděpodobně navštíví Velkou Británii u příležitosti oslav 70. výročí od založení Severoatlantické aliance v prosinci tohoto roku. Podle NATO je Trumpova přítomnost „velmi pravděpodobná“, nicméně Bílý dům ji přímo nepotvrdil. Bude to první návštěva amerického prezidenta po plánovaném odchodu Británie z Evropské unie, který má proběhnout v březnu.

Donald Trump naposledy zamířil do Británie po summitu NATO v Bruselu, kde vyzval spojence k větším výdajům na obranu a označil je za „delikventy“. Při návštěvě se setkal s premiérkou Theresou Mayovou a britskou královnou, cestu však provázely i protesty.

Kam dál?
Trump chce posílit ozbrojené síly a přehodnotit spojenectví (6.2. 2019)

Zdroj: Telegraph (Velká Británie)

---

NATO podepsalo „historickou“ dohodu s Makedonií

Všech dvacet devět členů Severoatlantické aliance podepsalo přístupovou dohodu se Severní Makedonií. Tím se země opět o krok přiblížila k tomu, aby se stala novým členem Aliance. „Dnes je historický den,“ napsal na Twitter generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Těším se na den, kdy bude před centrálou NATO vlát 30 vlajek,“ dodal.

K podepsání došlo při ceremonii v centrále NATO v Bruselu za přítomnosti velvyslanců zemí Aliance a makedonského ministra zahraničí Nikoly Dimitrova. Stoltenberg poté vyzdvihl úsilí premiérů Řecka i Makedonie při usmíření dlouholetého sporu mezi zeměmi. Stoltenberg také podpořil snahu Gruzie o vstup do NATO.

Kam dál?
Vstup do NATO zajistí mír na Balkáně, říká makedonský premiér (5.2. 2019)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR)

---

Pákistánský soud pokáral armádu za vměšování se do politiky

Pákistánský nejvyšší soud upozornil armádu a zpravodajské agentury, že nesmí překračovat svůj mandát a zasahovat do politiky. Soud vyšetřoval armádní zásahy proti protestům islamistů v roce 2017 v Islámábádu. Bezpečnostní složky se tehdy neshodly s civilními představiteli na způsobu potlačení protestů a mnoho lidí bylo zraněno. Kritika se snesla na armádu především poté, co byl na videu zachycen představitel její výzvědné služby (ISI), jak předává peníze demonstrantům.

„Zapojení ISI a členů armádních sil do politiky, médií a dalších nezákonných aktivit mělo být zastaveno,“ zněl verdikt soudců. Soud také kritizoval komentování politických záležitostí v médiích ze strany vlivných vojenských představitelů.

Kam dál?
Zákonodárci USA zvažují rezoluci o zrušení spojeneckého statusu Pákistánu (14.1. 2019)

Zdroj: Reuters (USA)

---

Tálibán v Rusku: Nechceme ovládnout celý Afghánistán

Hlavní vyjednavač Tálibánu uvedl, že povstalci nechtějí ovládnout celý Afghánistán silou. „Nepřineslo by to do Afghánistánu mír,“ prohlásil Šer Mohamad Abbás Stanikzaj na jednání v Moskvě. Hnutí však nebude souhlasit s příměřím, dokud budou v zemi zahraniční síly. „Mír je složitější než válka,“ uvedl dále Stanikzaj.

Jednání v Rusku se týkalo budoucí podoby Afghánistánu v případě, že by se Tálibán stal hlavní politickou silou. Podle Stanikzaje hnutí nepožaduje monopol moci, ale chce změnit současnou ústavu, která je „importována ze Západu“.

Případná vláda Tálibánu budí obavy o práva žen, která Tálibán v minulosti tvrdě potlačoval. Vyjednavač uvedl, že jim budou zajištěna všechna „práva podle islámské tradice a afghánské kultury“. „Musíme se ujistit, že vše, co zde říkají, myslí vážně,“ reagovala afghánská poslankyně Fawzia Kufi, která se účastnila jednání.

Kam dál?
Tálibán a USA se shodly na předběžné podobě mírové smlouvy (29.1. 2019)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Muslimští vojáci žádají imámy pro bundeswehr

Muslimové sloužící v německé armádě požadují, aby jim byli k dispozici imámové, stejně jako protestanští a katoličtí duchovní. Důstojnice námořnictva Nariman Reinke, která zastupuje přes 1 500 muslimských vojáků, se o to zasazuje již několik let. „Vždy mám na mysli, že mohu na misi zemřít,“ říká Reinke, která chce být pohřbena podle islámských zvyků.

Německé právo stanovuje, že s lidmi všech vyznání musí být zacházeno rovnocenně. Nicméně snahy o zařazení imámů do armády již delší dobu stagnují. Ministerstvo obrany v této otázce sice kontaktovalo zastřešující islámskou organizaci, ale dále se podle jejích představitelů neangažovalo.

Kam dál?
Německému Bundeswehru chybí vybavení i lidé (30.1. 2019)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

kpa; natoaktual.cz
zpět na článek