Británie stojí v otázce financování obrany za Trumpem
Velká Británie souhlasí s nastávajícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že členské země Severoatlantické aliance by měly navýšit své armádní rozpočty na 2 % HDP. Britové jako jedni z mála tuto stanovenou výši vynakládají a dlouhodobě se snaží přesvědčit ostatní spojence, aby dělali totéž.
Podle ministra zahraničí Borise Johnsona není únosné, aby Spojené státy platily 70 % nákladů NATO, stejně tak ovšem musí Aliance držet pospolu. Johnson tím naráží na předvolební rétoriku Trumpa. „Pokud nezachováme pravidla mezinárodního řádu, sklouzneme zpět do starého systému založeného na brutalitě a právu silnějšího,“ varuje Johnson před úpadkem NATO.
Kam dál?
Trump se v telefonátu s britskou premiérkou shodl na důležitosti NATO (30.11. 2016)
Zdroj: BBC (Velká Británie)
---
Vstup Černé Hory do Aliance může být odložen
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se může promítnout i do vstupu Černé Hory do Severoatlantické aliance. Hlavní roli zde má údajně hrát předseda senátního Výboru pro zahraniční vztahy Bob Corker, který může pozdržet rezoluci, díky níž Spojené státy dají Černé Hoře zelenou pro vstup do NATO. Dosluhující Barack Obama již oficiálně požádal Senát o schválení, Corker zřejmě pozdrží odsouhlasení až do nástupu Donalda Trumpa 20. ledna 2017.
Kam dál?
NATO: Vstup Černé Hory je jistý, i přes protest Ruska (4.11. 2016)
Zdroj: B92 (Srbsko)
---
Finská veřejnost není nakloněna vstupu do NATO
V každoročním průzkumu veřejného mínění ve Finsku se pro vstup do Severoatlantické aliance vyjádřilo 25 % lidí, naopak 61 % veřejnosti nic takového nechce. Čísla jsou oproti loňskému roku takřka nezměněná. Co se naopak změnilo, je vnímání Ruska, které s Finskem sousedí. Finové v současnosti vnímají vliv Ruska na finskou společnost negativně, to si myslí 50 % populace - oproti roku 2010 se jedná o nárůst o 28 %.
Kam dál?
Finsko chce centrum proti hybridním hrozbám, bojí se ruských akcí (22.11. 2016)
Zdroj: Yle Uutiset (Finsko)
---
Litva nakoupí od Německa obrněné transportéry
Litevský ministr obrany podepsal s německou ministryní smlouvu o prodeji 168 obrněných transportérů M577. Litevci pořizují varianty transportéru pro velení, nepřímou palebnou podporu, zdravotnickou pomoc a pro výcvik, a to z důvodu současného nedostatku obrněnců u litevských pozemních sil. Prodej se týká transportérů, které německá armáda vyřazuje z výzbroje, a Litva za ně zaplatí 1,6 milionu eur. Německo je mělo dodat v roce 2017 a 2018, spolu s náhradními díly a nástroji k opravám.
Litva od ruské anexe Krymu intenzivně navyšuje financování obrany, pro rok 2017 na tyto potřeby alokovala vláda 723,5 milionu eur, to je oproti letošnímu roku nárůst o 26 %. Z celkové sumy v roce 2017 půjde celých 43 % na nákup nových systémů, vybavení i na investice do infrastruktury.
Kam dál?
Pobaltí má strach z ruských provokací před vstupem Trumpa do Bílého domu (18.11. 2016)
Zdroj: Defense News (USA)
---
Trump představil adepta na post ministra obrany
Zatím ještě neoficiálně představil Donald Trump generála ve výslužbě Jamese Mattise, jednoho z nejvlivnějších vojenských lídrů své generace, jako svého kandidáta volbu na ministra obrany. „Šílený pes Mattis bude náš ministr obrany,“ uvedl Trump na povolebním shromáždění v Cincinnati.
Mattis sloužil více než čtyři dekády u námořní pěchoty a je známý jako vynikající strategický myslitel, který si svou agresivní mluvou nezřídka vykoledoval pokárání. Politický islám je pro Mattise hlavní bezpečnostní hrozbou, přičemž americkou politiku na Blízkém východě považuje za neefektivní. Pokud do Pentagonu skutečně nastoupí, můžeme očekávat tvrdší přístup k americkým rivalům, zvláště pak Íránu.
Aby se ale Mattis stal ministrem, Kongres mu musí udělit výjimku ze zákona, podle kterého se ministrem obrany nesmí stát generál dříve než po sedmi letech mimo aktivní službu.
Kam dál?
Trump náš postoj k Ukrajině a Rusku nezmění, řekl šéf NATO (16.11. 2016)
Zdroj: The Washington Post (USA)
tisknout