natoaktual.cz

Vojenské posilování Ruska vzbuzuje v Pobaltí obavy

7. července 2016  19:34
 

Ruská armáda | foto: MORF

Vojenské posilování Ruska vzbuzuje v Pobaltí obavy

Kreml plánuje do roku 2020 vložit do modernizace svých ozbrojených sil 313 miliard dolarů, ambiciózní proměna je podle něj odpovědí na postup Severoatlantické aliance směrem k ruským hranicím. Rusko již dříve ohlásilo posílení svých západních a jižních hranic o 30 000 vojáků, NATO naproti tomu posílí svoje východní křídlo pouze o 4 000 vojáků. Zřetelná proměna je vidět například v ruské enklávě Kaliningradu, který se pomalu proměňuje na strategickou vojenskou pevnost střežící břehy v Baltském moři. Jde o největší vojenské posilování regionu od konce studené války.

Pokud by se Rusko rozhodlo Pobaltí napadnout přímo vojensky, hlavní města Estonska a Lotyšska by byla dobyta mezi 36 a 60 hodinami, tvrdí zpráva think-tanku RAND. Aliance podle něj nemá vojenské kapacity tomu zabránit. Rusové se navíc snaží u pobaltských států podlomit důvěru jednoty NATO. „Putin chce rozdělit Evropu, rozdělit Alianci a používá k tomu řadu způsobů,“ sdělil bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul.

I když je ruský útok na Pobaltí v současnosti nepravděpodobný, obavy jsou zcela na místě kvůli hybridním útokům, včetně těch kybernetických. Rusko se změnilo z potenciálního protivníka a problematického partnera do reálné vojenské hrozby, za což můžou Rusové především kvůli válce s Gruzií a s Ukrajinou.

Kam dál?
NATO by nestihlo zastavit ruský útok v Pobaltí, varoval generál (22.6. 2016)

Zdroj: Bloomberg (USA)

---

Obama chce kvůli Náhornímu Karabachu úžeji spolupracovat s Putinem

Americký prezident Barack Obama je připraven úzce spolupracovat s Ruskem a Francií, a vyřešit tak konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o spornou oblast Náhorního Karabachu. Obama také zdůraznil, že je potřeba najít společné politické řešení války v Sýrii.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno jednal s představiteli Arménie a Ázerbájdžánu o ukončení konfliktu o Náhorní Karabach, který v dubnu tohoto roku málem přerostl do plnohodnotné války. Obě země jsou bývalými republikami Sovětského svazu.

Kam dál?
S Ruskem budeme mluvit po našem summitu, nastínil šéf NATO (4.7. 2016)

Zdroj: USA Today (USA)

---

Erdogan: NATO musí zintenzivnit boj proti terorismu

Na summitu Aliance ve Varšavě bude turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan naléhat na nejvyšší představitele Severoatlantické aliance a jejích členských států, aby aktivněji společně bojovali proti terorismu. Při nedávných teroristických útocích na letišti v Istanbulu zemřelo 47 lidí, Erdoğan nyní chce přesvědčit hlavy států a vlád NATO, aby se více zaměřily na teroristické organizace, jakými jsou například samozvaný Islámský stát či Kurdská strana pracujících.

Erdoğan chce diskutovat i o dalších stěžejních otázkách, mezi které patří válka v Sýrii, posilování Aliance v Černém moři či celkové posilování kolektivních obranných kapacit NATO.

Kam dál?
Spojenci odsoudili teror v Istanbulu. Atentátníci zabili nejméně 41 lidí (29.6. 2016)

Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)

---

Hacknuté emaily ukazují, jak Breedlove lobboval za tvrdší přístup k Rusku

Bývalý vrchní velitel aliančních sil v Evropě generál Philip Breedlove obhajoval obsah své hacknuté emailové konverzace, v níž lobboval za tvrdší postup amerického prezidenta Baracka Obamy k Rusku. Emaily ukazují, jak Breedlove žádal bývalého amerického ministra zahraničí Colina Powella o pomoc při ukrajinské krizi. I skrze Powella chtěl Breedlove přesvědčit Obamu, aby Amerika bránila Ukrajinu před ruskou invazí a aby agresivněji vystupovala směrem k Rusku.

Breedlove na tom nevidí nic špatného, šlo prý o zcela normální jednání velitele. Opačný názor má bývalý představitel Pentagonu generál Philip Carter, podle nějž jde o jednoznačné překročení pravomocí Breedlova.

Zdroj: The Intercept (USA)

---

Švédsko bude v NATO do deseti let, předpovídá expremiér Bildt

Švédsko a Finsko se do deseti let velmi pravděpodobně stanou členskými státy Severoatlantické aliance, předpovídá bývalý ministr zahraničí a premiér Švédska Carl Bildt. Podstatnou roli v rozhodování podle něj hraje současná ruská krize. „Rusko vstupuje do období nejistoty, kdy narůstají autoritářské tendence v ruské společnosti a naopak ekonomický rozvoj a budoucnost politického vedení je jedním velkým otazníkem,“ doplnil Bildt. Podle něj se Švédi snaží být velmi otevření a transparentní, snaží se převzít odpovědnost za stabilizaci situace.

I když se v posledních letech veřejné mínění Švédů přiklánělo pro vstup do NATO, nyní to je naopak. V červnovém průzkumu veřejného mínění se 49 % Švédů přihlásilo k tomu, že do Aliance nechce, 33 % Švédů je pro vstup do NATO a 18 % je nerozhodnuto.

Kam dál?
Pokud Finsko vstoupí do NATO, vrátíme se na hranice, tvrdí Putin (4.7. 2016)

Zdroj: The Local, The Local (Švédsko)

mad; natoaktual.cz
zpět na článek