natoaktual.cz

NATO ve východní Evropě zřídí dalších pět základen

1. září 2014  15:03
 
Severoatlantická aliance. Ilustrační foto.
Severoatlantická aliance. Ilustrační foto. | foto: NATO Photos

NATO ve východní Evropě zřídí dalších pět základen

Speciál k tématu:

Severoatlantická aliance plánuje zřídit ve východní Evropě pětici předsunutých vojenských bází, rozhodnutí má padnout na nadcházejícím summitu NATO ve Walesu. Kromě toho chce Aliance vybudovat jednotku sil rychlé reakce o síle 4 000 mužů, která by v případě potřeby mohla být během několika málo dní nasazena na východě. Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung se jedná o krok, který by měl zajistit ochranu členských zemí NATO proti hrozbě přicházející z Ruska. Aliance totiž kroky Moskvy vůči Ukrajině považuje za porušení státní suverenity. Detaily dokumentu Readiness Action Plan (Akční plán připravenosti) hovořícího o reakcích NATO na současné dění na Ukrajině budou představeny koncem tohoto týdne na aliančním summitu.

Rusko již dříve upozornilo, že zvýšení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě by ohrozilo euroatlantickou stabilitu, a zároveň slíbilo, že bude reagovat na kroky Západu tak, aby zajistilo svoji vlastní bezpečnost.

Kam dál?
Rumunsko usiluje o trvalou přítomnost NATO na svém území (26.8. 2014)

Zdroj: Frankfurter Allgemeine Zeitung (Německo)

---

Putin varuje Západ: Jsme nukleární supervelmoc, nezahrávejte si s námi

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek oživil vzpomínky na studenoválečnou éru, když varoval Západ, aby si s Moskvou kvůli Ukrajině nezahrával. Současně totiž připomněl, že Rusko je jadernou supervelmocí.

„Myslím, že nikdo neuvažuje o tom, že by s Ruskem rozpoutal válku velkých rozměrů. Chci vám připomenout, že Rusko je jednou z hlavních jaderných mocností,“ uvedl Putin.

Svým komentářem reagoval na odpor mezinárodního společenství vůči jeho rozhodnutí vyslat na pomoc ukrajinským separatistům tisíce ruských vojáků společně s těžkou armádní technikou. Podle mnohých Putin svou poznámkou otevřel dveře jaderné sféře soupeření se Západem.

Kam dál?
Rusko se ocitá pod tlakem kvůli novým bojům na Ukrajině (28.8. 2014)

Zdroj: International Business Times (Indie)

---

Vaše bezpečnost závisí na ukončení eskalace konfliktu na Ukrajině, varuje Západ Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko varoval evropské představitele, že bezpečnost jejich zemí závisí na zastavení snahy Ruska eskalovat konflikt na východě Ukrajiny, jenž by mohl přerůst do rozměrů regulérní války. Evropská unie na jeho slova reagovala snahou jednat o dalším kole ekonomických sankcí vůči Moskvě. Rozšíření sankcí by podle představitelů evropských zemí mělo být připraveno k jednání do jednoho týdne. Vojenskou pomoc EU Kyjevu neslíbila.

Podle předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa Moskva posouvá konflikt na Ukrajině stále blíže bodu, ze kterého nebude návratu. Unie proto podle něj podpoří tvrdší opatření, aby Moskva “přišla k rozumu“.

Kam dál?
Německo: NATO bude Pobaltí bránit, ale stálé základny tam nevybuduje (19.8. 2014)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Jednání o východní Ukrajině musí zahrnovat otázku politického postavení regionu, tvrdí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že rozhovory o ukončení konfliktu na východě Ukrajiny musí zahrnovat otázku politického postavení regionu. Putin svůj názor uvedl během interview v ruské televizi Channel One. „Je potřeba abychom okamžitě začali jednat ohledně politické organizace společnosti na jihovýchodě Ukrajiny s cílem ochránit zájmy lidí, kteří tam žijí,“ myslí si Putin.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov později upřesnil, že ruský prezident nemá na mysli samostatnost pro oba separatistické ukrajinské regiony, které samy sebe označují jako “Novorossia“ (Nové Rusko). Podle Peskova by oba regiony měly zůstat součástí Ukrajiny.

Kam dál?
Putin mění pravidla hry a NATO hledá odpověď (19.8. 2014)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa (USA/ČR)

---

Ottawa zvažuje zapojení do expedičních sil NATO

Kanada uvažuje o zapojení do společných expedičních sil Severoatlantické aliance. Ty budou čítat nejméně 10 tisíc vojáků a jejich úkolem bude vojensky podpořit východní část aliančního území. Expediční síly NATO povede Velká Británie a spolu s ní do nich přispěje nejméně pětice dalších států – trojice pobaltských zemí, Nizozemsko a Norsko. Nová alianční síla se bude skládat z pozemních, vzdušných i námořních sil, bude velmi často cvičit a bude neustále připravena k zapojení do boje.

„V současnosti již disponujeme Silami rychlé reakce NATO, které jsou připraveny v případě potřeby zasáhnout. Naším záměrem je nyní vytvořit něco, co bych nazval kopím těchto sil, které bude na ještě vyšším stupni připravenosti,“ uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Kam dál?
Kanadské stíhačky pomohou střežit Pobaltí (11.7. 2014)

Zdroj: Canada.com (Kanada)

koc; natoaktual.cz
zpět na článek