natoaktual.cz

Ukrajina ani Gruzie se členy NATO v brzké době nestanou

3. dubna 2014  16:18
 
Gruzínští vojáci před odletem do Afghánistánu | foto: Gruzínské ministerstvo obrany

Ukrajina ani Gruzie se členy NATO v brzké době nestanou

Severoatlantická aliance nechce eskalovat napětí s Ruskem, a proto Gruzie a Ukrajina nemohou v dohledné době přijetí do NATO očekávat, soudí americký prezident Barack Obama. Aliance na summitu v Bukurešti v dubnu 2008 rozhodla o budoucím přijetí obou států, ovšem po námitkách Moskvy NATO odmítlo vytvořit časový plán nebo podniknout konkrétní kroky k jejich přijetí.

Komentář

Podle neoficiálních zpráv ještě bude NATO přihlášky ke členství v Alianci přehodnocovat. Gruzie tak stále doufá, že by jí mohlo být nabídnuto předběžné členství na summitu ve Walesu letos v září. Gruzínský premiér Irakli  Garibašvili uvedl, že snaha získat členství v NATO „je podporována převážnou většinou gruzínské populace stejně jako hlavními politickými stranami“. Diplomaté zemí NATO ovšem tvrdí, že dokud bude Rusko okupovat gruzínské provincie Abcházii a Jižní Osetii, Aliance nebude mít zájem tento spor převzít přijetím Gruzie za svého člena. Ukrajina naopak o brzké přijetí do NATO neusiluje, přesto s ní Aliance plánuje posílit spolupráci.

Kam dál?
Gruzie pokročila na cestě k členství v NATO (7.4. 2014)
Gruzie očekává přijetí do Akčního plánu členství NATO (14.1. 2014)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

SACEUR: Invaze na Ukrajinu by Rusku trvala tři až pět dnů

Rusko má na ukrajinských hranicích všechny potřebné síly ke vpádu do země, varuje vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Phillip Breedlove s tím, že na invazi by Moskvě stačilo tři až pět dnů. Vedoucí vojenští představitelé Severoatlantické aliance jsou znepokojeni čtyřiceti tisíci ruskými vojáky na hranicích s Ukrajinou, které představují hrozbu především pro východní a jižní část země.

Breedlove uvedl, že Moskva by mohla sledovat několik cílů. Jedním z nich je případná invaze do jižní části země a vytvoření koridoru na Krym. Dalším by mohla být snaha o získání přístavu Oděsa v Černém moři. Záměrem by také mohlo být dokonce propojení s Podněstřím, moldavským separatistickým regionem na západ od Ukrajiny.
 
Kam dál?
Střet s Ruskem? Sebevražda. Ukrajina bude bez Krymu, říká generál Šedivý (1.3. 2014)
NATO odsoudilo vojenskou eskalaci situace na Krymu (3.3. 2014)
 
Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Šéf NATO: Další ruský vpád na území Ukrajiny by byla historická chyba

„Pokud by Rusko znovu zasahovalo na Ukrajině, neváhal bych to nazvat historickou chybou,“ prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen a dodal, že by to vedlo k další mezinárodní izolaci Ruska.

Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč viní ze ztráty Krymu nové ukrajinské představitele a jejich „radikální postoj“ k Moskvě. Dále uvedl, že udělal chybu, když po svém útěku z Ukrajiny pozval ruské jednotky na Krym.
 
Kam dál?
Situace na Krymu znepokojuje NATO, Rasmussen varoval Moskvu (27.2. 2014)

Zdroj: Euronews (Francie), AGI (Itálie)
---

Střelba na americké základně v Texasu stála život čtyři lidi

Na vojenské základně Fort Hood v Texasu ve Spojených státech ve středu večer zaútočil střelec, který zabil tři lidi a poté spáchal sebevraždu. Šestnáct dalších je poraněno, někteří z nich jsou v kritickém stavu. Střelec byl identifikován jako Ivan Lopez, voják, který v roce 2011 sloužil čtyři měsíce v Iráku.

Generál Mark Milley uvedl, že Lopez měl psychické problémy. „Neexistuje žádná známka toho, že by tento čin byl spojený s terorismem, přesto nic nevylučujeme,“ prohlásil Milley. Na stejné základně již zahynulo v podobném útoku v roce 2009 třináct lidí.

Zdroj: CNN (USA)

---

Ukrajina přestala dodávat zbraně do Ruska

Ukrajinský státní koncern Ukroboronprom se rozhodl pozastavit export vojenské výzbroje, zbraní a vybavení do Ruska. Oznámil to výkonný ředitel společnost Jurij Těreščenko.

Rusko je podle Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného institutu (SIPRI) jeden z hlavních importérů ukrajinských zbraní. V letech 2009 až 2013 bylo sedm procent ukrajinské vojenské výzbroje a zbraní zakoupeno právě Ruskem, což z něj činí třetí největší trh pro ukrajinský zbrojní průmysl.

Těreščenko byl jmenován do čela Ukroboronpromu 24. března poté, co jeho předchůdce Sergej Averčenko neuposlechl žádosti členů ukrajinského parlamentu na zastavení dodávek zbraní do Ruska.

Zdroj: Defense News (USA)

ist; natoaktual.cz
zpět na článek