natoaktual.cz

NATO na summitu nepřizve Gruzii ani Ukrajinu

23. října 2013  14:05
 

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. | foto: NATO Photos

NATO na summitu nepřizve Gruzii ani Ukrajinu

Gruzie a Ukrajina se během příštího roku nestanou členy Severoatlantické aliance, oznámil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen a ukončil tak spekulace o možném přijetí těchto dvou strategicky důležitých sousedů Ruska.

Ukrajina se sama rozhodla o členství v NATO dále neucházet, prohlásil před novináři Rasmussen v předvečer summitu NATO-Rusko. Gruzínská vláda by nadále s Aliancí ráda spolupracovala, nicméně v roce 2014 se Gruzie členem nestane, dodal Rasmussen.

Gruzie a Ukrajina dlouhodobě lobbovaly za členství v NATO, jež plně podporovaly Spojené státy. Na summitu v Bukurešti se však stávající členské země rozhodly Gruzii a Ukrajinu nepřijmout. Rusko dlouhodobě odmítá jakékoli rozšiřování Aliance ve svém těsném sousedství.

Kam dál?
Kurs Gruzie směrem k NATO dále znepokojuje Rusko (24.9. 2013)

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

NATO stále doufá v americko-afghánskou bezpečnostní dohodu

Zatímco se vojáci Severoatlantické aliance v Afghánistánu připravují kvůli prezidentským volbám na krvavou zimu a na zvýšený počet útoků během postupného stahování ze země, zástupci NATO v Bruselu jsou si jisti, že afghánští politici nakonec podepíší dohodu, která umožní Spojeným státům v zemi setrvat i po roce 2014.

Tato optimistická nálada kontrastuje s nedávnými prohlášeními afghánské vlády, která dala najevo, že některé části dohody je nutné ještě dále prodiskutovat. Po výrocích prezidenta Hamída Karzáío o děsivém dědictví Severoatlantické aliance v Afghánistánu to ještě před několika týdny vypadalo, že k podpisu dohody vůbec nedojde. Americký ministr zahraničí John Kerry se však po své cestě do Kábulu nechal slyšet, že obě strany našly skutečně "průlomové řešení".

Kam dál?
Tálibán bude bojovat proti vládní dohodě s USA (14.10. 2013)

Zdroj: The Washington Post (USA)

---

NATO chce Turecku mluvit do nákupu čínské raketové obrany

Šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen doufá, že Turecko vezme v potaz názory vojenské aliance, když uvažuje o nákupu protiraketového deštníku od Číny. "Naše stanovisko je jasné. Kde a jaké vybavení si nakoupit – to je národní rozhodnutí," uvedl Rasmussen.

"Ale z aliančního pohledu je extrémně důležité, aby systémy, které si země chtějí pořídit, mohly pracovat s těmi ostatními v Alianci. Věřím, že Turecko si je vědomo našeho stanoviska a vezme ho v potaz při konečném rozhodnutí," dodal šéf NATO.

Čínská společnost v tendru porazila americké společnosti Raytheon a Lockheed Martin, ruský Rosoboronexport a italsko-francouzské konsorcium Eurosamrs. Podle tureckého ministra obrany Ismeta Yilmaze vyhráli Číňané díky nejlepší nabídnuté ceně.

Kam dál?
I když si Turci čínský raketový systém nekoupí, pro Čínu je objednávka úspěchem (10.10. 2013)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Evropský protiraketový systém bude funkční v roce 2018

Evropský systém raketové obrany začne plně chránit obyvatele členských zemí Severoatlantické aliance před vnějším útokem do roku 2018, uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle něj NATO pohlíží na raketový útok zvenčí jako na reálnou hrozbu; zdůraznil však, že systém je čistě obranný.

Rasmussen předpokládá, že raketový systém NATO by mohl spolupracovat s tím ruským, a v budoucnu by mohlo dojít k výměně informací, společným cvičením a analýzám vnějších hrozeb. "Nejlepší cestou, jak přesvědčit Rusko o skutečném účelu naší raketové obrany, je ho do ní zapojit," dodal šéf NATO.

Kam dál?
Moskva tlumí kritiku amerických plánů na protiraketovou obranu (22.3. 2013)

Zdroj: Pravda (Rusko)

---

Pobaltské země se přou o budoucnost mise NATO

Baltské země se stále nedokázaly shodnout, jak bude v budoucnu vypadat mise Severoatlantické aliance, v rámci níž ostatní členové NATO střeží baltský vzdušný prostor. Stíhačky NATO střeží baltské nebe od roku 2004 z letecké základny v severolitevském Šiauliai. Estonsko ale po roce 2015 chce jednu ze tří rotací mise přesunout na svou renovovanou základnu Amari.

Litva nevidí žádné důvody, proč by se část mise měla přestěhovat do Estonska. Podle ní to misi jen prodraží a nepřinese žádnou přidanou hodnotu. Podle Lotyšska je důležitá efektivita a ne rotace, připouští však, že baltská spolupráce "nezažívá lehké časy".

Kam dál?
Stíhači s gripeny se vrátili z Pobaltí, na kontě mají 15 ostrých zásahů (4.1. 2013)

Zdroj: The Lithuania Tribune (Litva)

zuk; natoaktual.cz
zpět na článek