Efektivní ruská armáda musí mít aspoň milion vojáků, tvrdí bývalý ministr obrany
Aby byla obrana země efektivní, měl by se počet členů ruských ozbrojených sil zvýšit minimálně na 1 milion, uvedl šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov, který v letech 2001-2007 sloužil jako ministr obrany. Ivanov přitom poukázal na to, že Rusko má od evropských zemí nejen odlišné teritorium, ale je navíc jadernou mocností.
Ruské ozbrojené síly v současnosti prochází transformací v profesionální armádu, která má čelit budoucím hrozbám lépe než ta za předchozího systému branné povinnosti. Součástí přechodu na profesionální armádu však bylo i snížení počtu vojáků z 1,2 milionu na méně než milion, počet důstojníků pak klesl o více než polovinu na 150 tisíc. Ačkoliv byl tento počet následně navýšen, celkový početní stav armády zůstal nezměněn. Podle údajů ruského parlamentu se aktuální počet členů tamní armády pohybuje kolem 800 tisíc.
Kam dál?
Švédsko by ruskému útoku nevydrželo vzdorovat ani dva dny, varuje šéf armády (6.2. 2013)
Ruská armáda není podle NATO v dobrém stavu (15.2. 2011)
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
---
Bojujte víc proti terorismu, vyzývá NATO a Karzáí Pákistánce
Prezident Afghánistánu Hamíd Karzáí a generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen společně vyzvali Pákistán, aby udělal více v boji proti terorismu, a zároveň odsoudili výroky pákistánského duchovního, jenž v televizním přenosu podpořil sebevražedné útoky. „Myslím si, že přišel čas, aby si pákistánské vedení uvědomilo, že je v jejich vlastním zájmu zajistit mírový vývoj v Afghánistánu,“ prohlásil Rasmussen na konferenci v Afghánistánu a odmítl přitom tvrzení, že by sebevražedné útoky byly legitimním nástrojem války. „Vždy jsme věděli, že podporují sebevražedné útoky, ale nyní jsme to od nich slyšeli přímo,“ vyjádřil své pohoršení nad výroky Karzáí.
Aktuální kritika pramení z prohlášení pákistánského duchovního Tahira Mehmooda Ashrafiho prezentovaných v afghánské televizi. Ashrafi byl přitom součástí skupiny duchovních z Afghánistánu a Pákistánu, kteří se snažili o vytvoření cesty k nastolení míru v Afghánistánu. Kontroverzní komentáře však pravděpodobně vztahy mezi oběma zeměmi naopak zhorší. Podle Moeeda Yusufa, analytika Amerického institutu pro mír, je současné nedorozumění známkou nedůvěry a křehkosti vztahů mezi oběma zeměmi.
Kam dál?
Afghánská armáda se k nám chová nepřátelsky, tvrdí Pákistán (2.1. 2013)
Zdroj: Voice of America (USA)
---
Austrálie se přihlásila k zodpovědnosti za smrt dvou afghánských dětí
Ministr obrany Austrálie Stephen Smith prohlásil, že Austrálie přijala podíl na zodpovědnosti za smrt dvou afghánských chlapců, kteří byli omylem zastřeleni v průběhu střetu australských jednotek s bojovníky Talibanu v provincii Uruzgan. „Děti byly zabity australskými jednotkami, byla to nešťastná náhoda, nikoliv účel,“ vysvětloval nešťastný incident guvernér provincie Uruzgan Amir Mohammad Akhudzada.
Australští velitelé nyní spolupracují s představiteli mise ISAF a afghánskými kolegy na vyšetření celého incidentu. Náčelník generálního štábu australských ozbrojených sil prohlásil, že je zatím příliš brzo na to určit, kdo je za incident vinen.
„Je to tragédie pro postižené rodiny. Jak ISAF, tak australská armáda se rodinám omluvily,“ uvedl Smith a naznačil, že se Austrálie pravděpodobně bude snažit rodiny pozůstalých chlapců odškodnit.
Kam dál?
NATO se omluvilo za smrt dvou afghánských chlapců (4.3. 2013)
Zdroj: 7 News (Austrálie)
---
Kypr je o něco blíž Partnerství pro mír
Ministr zahraničních věcí Kypru Ioannis Kasoulides se s cílem podpořit kyperskou žádost o vstup do organizace Partnerství pro mír setkal s velvyslanci Británie a Francie.
Co je program |
Kypr má podle Kasoulidese v plánu požádat o členství v Partnerství pro mír, které umožní zemi bilaterální spolupráci se Severoatlantickou aliancí v oblastech vlastního výběru, až po absolvování série diplomatických kroků. Právě ty by kyperské žádosti měly zajistit podporu od klíčových zemí NATO.
Kam dál?
Kypr: Turecko se snaží ukončit vyjednávání (27.6. 2012)
Zdroj: Famagusta Gazette (Kypr)
---
Jordánsko: Syrští uprchlíci pro nás představují vážný problém
Neustále se zvyšující počet syrských uprchlíků v Jordánsku začal silně zatěžovat slabou jordánskou ekonomiku. Výdaje na péči o uprchlíky představují nápor na rozpočty téměř všech oblastí státních služeb, od zdravotnictví a sociálního zabezpečení, přes vzdělávání až po bezpečnost. Pouze za loňský rok dosáhly výdaje za péči o syrské uprchlíky částky kolem 600 milionů dolarů, specifikoval finanční nároky na jordánskou vládu premiér Jordánska Abdullah Ansour. Přitom pouze třetina z této částky pochází od mezinárodních podporovatelů, zbytek musela uhradit právě jordánská vláda, kritizoval nezájem mezinárodního společenství Ansour.
Podle jordánského ministra zahraničí Nassera Judeho do země přichází každý měsíc na 90 tisíc syrských uprchlíků. Jordánsko přitom – s jedinou výjimkou – doposud nezřídilo centrálně řízené uprchlické tábory, jak to učinilo například Turecko. Podle Judeho je hlavní rozdíl v tom, že uprchlí Syřané dokáží, na rozdíl od Turecka, velice snadno splynout s místní populací, neboť jsou stejného etnika a hovoří stejným jazykem.
Kam dál?
OSN: 2,5 milionu Syřanů hladoví (9.1. 2013)
Syrští uprchlíci zaplavují Turecko (20.12. 2012)
Zdroj: Today‘s Zaman (Turecko)
tisknout