natoaktual.cz

USA v Afghánistánu nejspíš nechají tisíce vojáků i po roce 2014

4. ledna 2013  17:33
 

Noční operace jednotek ISAF v Afghánistánu. | foto: NATO Photos

USA v Afghánistánu nejspíš nechají tisíce vojáků i po roce 2014

Spojené státy by po odchodu Severoatlantické aliance z Afghánistánu v roce 2014 mohly v zemi ponechat  6000 až 15000 vojáků. Informaci vyzradili úředníci z Pentagonu obeznámení s úmysly velitele mise ISAF generála Johna Allena. Ten měl naplánovat postupný odchod amerických sil z Afghánistánu a zároveň vyřešit problematiku vojenské přítomnosti v zemi po roce 2014. Plány nyní čekají na schválení amerického ministra obrany Leona Panetty.

Nabízejí se tři možnosti. V rámci první verze, která počítá s až 6500 vojáky, by jednotky byly nasazovány jen na protiteroristické operace. Alternativa s 10000 vojáky by zahrnovala i výcvik afghánských sil. Plán na umístění 15000 vojáků v Afghánistánu obsahuje větší podpůrný prvek.

Podle Pentagonu by varianty měly být projednány na setkání afghánského prezidenta Hamída Karzáího a Leona Panetty.

Kam dál?
USA vyjednávají o setrvání jednotek v Afghánistánu i po roce 2014
(20.11. 2012)
Rusko chce vědět detaily k afghánské misi po roce 2014
(26.10. 2012)

Zdroj: CNN (USA)

---

Útoky afghánských vojáků na alianční kolegy udávají tón posledních fází války

Prudký nárůst útoků afghánských bezpečnostních sil na jejich alianční spojence je jasným znamením, že zášť Afghánců vůči cizincům se stává neovladatelnou. Američtí činitelé vyjádřili obavy ohledně ničivých účinků útoků na výcvikovou misi. K několika takovýmto útokům přispěly kulturní rozdíly nebo urážlivé a korupční chování amerických či afghánských důstojníků. Podle koaličních a afghánských představitelů se pohled Afghánců na cizince za téměř 12 let války začal podobat tomu talibanskému.

„Velké procento útoků má nepřátelský charakter, přitom ale nejsou řízeny nepřítelem,“ nechal se slyšet jeden z koaličních důstojníků. Důsledkem je to, že Afghánci vyhledávají pomoc Talibanu, a ne naopak.

Kam dál?
Afghánští vojáci útočí na spojence hlavně z osobních motivů (21.12. 2012)
NATO zkoumá, jak zastavit útoky afghánských vojáků na jejich kolegy z ISAF
(14.8. 2012)

Zdroj: New York Times (USA)

---

Turecko schválilo spolupráci Izraele s NATO

Turecká vláda schválila izraelskou účast na nevojenské činnosti NATO v roce 2013. Oznámil to jeden z tureckých představitelů. Turecko je ovšem i nadále proti izraelské participaci na společných cvičeních.

Vztahy mezi Izraelem a Tureckem prudce ochladly v květnu 2010, kdy izraelské námořnictvo vniklo na tureckou loď. Ta měla namířeno do pásma Gazy. Při srážce přišlo o život devět Turků a další lidé, kteří se prohlašovali za mírové aktivisty. Od té doby odmítalo Turecko izraelskou spolupráci s tím, že Izrael neposkytl dostatečnou omluvu za incident. Izrael vyjádřil nad událostí lítost a nabídl peníze do humanitárního fondu, z nehož by mohli být příbuzní obětí odškodněni.

Kam dál?
Turci zatrhli účast Izraele na summitu NATO v Chicagu
(23.4. 2012)

Zdroj: The Jewish Voice (USA)

---

Bosenští Srbové: Nedovolíme Bosně uznat Kosovo

Srbská entita ani pod tlakem neustoupí a nedovolí Bosně a Hercegovině uznat Kosovo. Oznámil to prezident Republiky srbské Milorad Dodik.  Podle něj bylo „Kosovo odtrženo od Srbska“ násilným aktem a bylo tak porušeno mezinárodní právo, zatímco Srbsko a Srbové byli poníženi. „Aby Bosna něco uznala, musí být brána v potaz i pozice bosenských Srbů,“ řekl Dodik.

Dodik se domnívá, že přístup, podle kterého by severní Kosovo zůstalo součástí Srbska, by mohl přinést výsledky. Dodal, že si nemyslí, že lze v Kosovu vybudovat multietnickou společnost, ve které by se Srbové „cítili dobře“. „Dokonce i cizinci, kteří Kosovo uznali, řekli, že tak udělali, protože je nemožné zavést spolupráci mezi Srby a Albánci,“ poznamenal Dodik.

Kam dál?
Analýza: Vliv osamostatnění Kosova na situaci v Bosně a Hercegovině
(29.6. 2009)

Zdroj: B92 (Srbsko)

----

Putin na vrcholu žebříčku nejmocnějších lidí světa

Americký časopis Foreign Policy zveřejnil článek s nejvlivnějšími osobnostmi světa. Zatímco první místo je zanecháno prázdné, druhé zaujímá ruský prezident Vladimir Putin. Podle autora Iana Bremmera, prezidenta Eurasia Group, je první místo vynecháno, protože „v dnešním světě každý čeká, že nejtěžší břemeno na sebe vezme někdo jiný.“

Podle magazínu „není Putin tak populární jako dřív, ale nikdo na světě si neupevnil větší domácí a regionální moc jako on.“ Ruská média chybně informovala o tom, že je Putin hodnocen jako „nejvlivnější osoba světa“.

Třetí místo v žebříčku obsadil předseda americké centrální banky Ben Bernanke, kterého následuje německá kancléřka Angela Merkel a americký prezident Barack Obama.

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

 

ber; natoaktual.cz
zpět na článek