Francie končí bojovou misi v Afghánistánu
Francie po 11 letech končí vojenskou misi v Afghánistánu, kde bojovala v rámci Severoatlantické aliance. Někteří vojáci však v zemi zůstanou, aby zajistili převoz vybavení nebo dále trénovali afghánské složky.
Původní plán bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho počítal s odchodem Francie z Afghánistánu na konci roku 2013. Nově zvolený prezident Francois Hollande ovšem v rámci své kampaně slíbil stažení vojáků o rok dříve. Většina ostatních zemí odejde během roku 2014.
Krok Francie přivítal mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahed: "Žádáme ostatní, aby následovali Francii, ukončili okupaci Afghánistánu a nechali zemi osudu Afghánců. "
Kam dál?
Z Afghánistánu se stáhneme dříve, oznámila Francie (22.10. 2012)
Hollande by stáhl Francii z Afghánistánu, zahraniční politiku nezmění (4.5. 2012)
Spěšný odchod Francie z Afghánistánu budí obavy (30.1. 2012)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Afghánci jsou připraveni převzít odpovědnost za bezpečnost do konce roku 2013
Afghánské vládní síly převezmou od Severoatlantické aliance plnou zodpovědnost za bezpečnost v zemi do konce roku 2013. K předání tak dojde o rok dříve, než bylo původně naplánováno. Oznámil to afghánský ministr obrany generál Zahir Azimi. Řekl, že již při odchodu 33 000 amerických vojáků v září 2012 bylo předáno 550 vojenských základen. Ministr se vyjádřil, že s koncem roku 2014 dosáhnou afghánské složky počtu 350 000 plně vybavených a vycvičených vojáků a připomněl, že afghánská armáda je momentálně zapojena do 17 společných a samostatných akcí po celé zemi.
"V průběhu posledních let byli talibanští povstalci vytlačeni z několika oblastí, a to hlavně na jihu a východě. Jejich úsilí o znovuzískání území bylo zmařeno", prohlásil Azimi a dodal, že během posledních sedmi měsíců od dubna do listopadu bylo zabito 830 afghánských armádních pracovníků.
Kam dál?
Rasmussen: Stahování z Afghánistánu může být urychleno (2.10. 2012)
Karzáí oznámil třetí fázi předávání odpovědnosti (14.5. 2012)
Zdroj: Xinhua News Agency (Čína)
---
NATO vyloučilo bezletovou zónu nad Sýrií
Severoatlantická aliance neplánuje zavedení bezletové zóny nad Sýrií. Uvedl to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který o situaci v Sýrii jednal s evropskými ministry obrany a zahraničí, o bezletové zóně však nehovořili. Dodal, že situace na turecko-syrské hranice je pro Alianci "velice znepokojující".
Rasmussen dále oznámil, že jakýkoliv krok sil NATO v rámci podpory Ankary by byl "čistě obranným opatřením k obraně Turecka". Pokud by o to ovšem Turecko požádalo, je Aliance připravena rozmístit rakety Patriot.
Kam dál?
NATO je plně připraveno bránit Turecko (20.11. 2012)
Holandsko a Německo by mohly poskytnout Turecku Patrioty (19.11. 2012)
NATO bude bránit Turecko před Sýrií, žádost o rakety zatím nemá (12.11. 2012)
Zdroj: United Press International (USA)
---
NATO se shodlo na vyzbrojení Turecka
Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na tom, že Turecku dodají protiraketové systémy Patriot, aby se tak bylo schopno bránit proti syrským útokům. Oznámil to turecký ministr zahraničí Ahmet Dautoglu a dodal, že jednání jsou v poslední fázi. "Oficiální žádost bude dokončena v nejbližší době," řekl. Připomněl, že "cílem Aliance je, aby poskytovala bezpečnost svým členům, pokud jsou v ohrožení".
Ankara od června upevňuje obranný systém podél hranice se Sýrií protiletadlovými bateriemi a tanky. Podle představitelů Turecka tak budou Patrioty hrát zásadní roli při posílení protivzdušné obrany země.
Turecké pohraniční vesnice byly zasaženy palbou ze Sýrie jako trest za loajalitu k rebelům, kteří se snaží vyhnat syrského prezidenta Bašára Asada.
Kam dál?
Holandsko a Německo by mohly poskytnout Turecku Patrioty (19.11. 2012)
Potřebujeme střely Patriot na obranu před Sýrií, uvažuje Turecko (6.11. 2012)
Zdroj: The Gulf Today (Spojené arabské emiráty)
---
Ázerbájdžán se radí s NATO o bezpečnosti ropovodů
Ázerbájdžán podal Severoatlantické alianci návrhy na zlepšení bezpečnosti energetické infrastruktury a zároveň ji v této oblasti požádal o o technologickou výpomoc v souvislosti s možným ohrožením ropovodů a plynovodů v Kaspickém moři, Gruzii a Turecku. Podle expertů nemá NATO žádné konkrétní plány na fyzické zabezpečení energetické infrastruktury v partnerských zemích. "Můžeme zvážit a posoudit návrhy na posílení bezpečnosti," zdůraznili.
Odborníci dále podotkli, že země v regionu Kaspického moře a jižního Kavkazu jsou schopny bojovat proti hrozbám spojeným s energetikou. Pravdou ale zůstává, že se stále zvyšuje riziko používání energie jako zbraně v boji mezi státy, což by mohlo způsobit vážnější hrozbu.
Kam dál?
NATO má centrum pro energetickou bezpečnost (16.10. 2012)
Zdroj: Azerbaijan Press Agency (Ázerbájdžán)
tisknout