AI: NATO opravdu nevyšetřilo oběti náletů v Libyi dostatečně
NATO dostatečně nevyšetřilo úmrtí civilistů během letecké kampaně v Libyi, stojí v prohlášení mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Organizace dále poukazuje na to, že Aliance pozůstalým nevyplatila žádné odškodné, ani je nijak nekontaktovala.
"Nemohou úmrtí civilistů odsunout stranou pouze s vágní omluvou, aniž by tyto incidenty pořádně vyšetřili," sdělila jedna z pracovnic AI Donatella Rovera. Podle AI NATO samotné zdokumentovalo zabití 55 civilistů, včetně 16 dětí a 14 žen. Organizace však upozorňuje na to, že dalších 34 lidí zemřelo při třech náletech, které Aliance nevysvětlila.
AI podle svého vyjádření souhlasí se závěry vyšetřovací komise OSN, že se NATO snažilo o přesnou kampaň s minimálním počtem civilních obětí. Aliance na zprávu AI reagovala s tím, že "hluboce lituje příkoří", které způsobila, ale že již nemá mandát v Libyi jakkoliv působit.
Kam dál?
Pan Ki-mun se postavil za zprávu OSN o Libyi
OSN: Nálety v Libyi nevyšetřilo NATO dostatečně
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
---
V Pákistánu se nelegálně prodává alianční vojenské vybavení
Alianční vybavení, které měli vojáci používat při boji proti Talibanu, je ve velkém prodáváno na černém trhu v Pákistánu. Má se jednat o vojenské nože, kevlarové neprůstřelné vesty, nářadí, světlice, lékárničky a dokonce i oficiální armádní psací potřeby.
Jeden z prodejců z města Péšáwar potvrdil, že prodávané armádní zboží pochází z přepadených nákladních aut NATO a z americké základny Bagrám. V Bagrámu se má ilegálně obchodovat s celými kontejnery armádních potřeb. Podle nejmenovaného obchodníka pocházejí kupci z řad Pákistánců i cizinců a nakupují, neboť se jedná o "levné zboží dobré kvality".
Britský poslanec Patrick Mercer připouští, že velká část prodávaného vybavení pochází z útoků na alianční konvoje, ale část podle něj pochází přímo ze zásob afghánské armády. "Afghánští vojáci nedostávají pušky AK-47, neboť je používá Taliban a velitelé se obávají, že by prodávali munici nepříteli," přiblížil situaci v afghánské armádě Mercer.
Zdroj: The Nation (Pákistán)
---
Rusko trvá na tom, aby ISAF splnily mandát Rady bezpečnosti OSN
Rusko má právo trvat na tom, aby mezinárodní vojenské síly v Afghánistánu zůstaly do té doby, dokud nesplní mandát Rady bezpečnosti OSN, se kterým do země přišly, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Mandát ISAF podle Lavrova spočívá ve vytvoření stabilní vlády a adekvátních obraných sil.
To prý znamená, že mezinárodní síly mohou Afghánistán opustit až poté, co bude vláda schopna prosazovat právo a pořádek a vypořádat se s vnitřními bezpečnostními problémy. "Nahlížíme na věc z pohledu mezinárodního práva. Mandát mezinárodních sil v Afghánistánu je jasný a oni ho musí splnit před tím, než ze země odejdou," přiblížil ruské stanovisko Lavrov.
Lavrov otázku okolo mandátu RB OSN vytáhl v souvislosti s americkým plánem na zachování čtyř základen v Afghánistánu i po odchodu aliančních vojáků ze země v roce 2014. Podle ruského ministra je nelogické, aby mezinárodní síly v Afghánistánu setrvaly, pokud věří, že došlo ke splnění mandátu Rady bezpečnosti.
Kam dál?
Rusko: NATO selhává v potlačování afghánské drogové produkce
NATO chce zůstat klíčovým partnerem Afghánistánu i po roce 2014
Zdroj: The Frontier Post (Pákistán)
---
NATO pomůže Ázerbájdžánu odminovat bývalou sovětskou střelnici
Severoatlantická aliance a Ázerbájdžán podepsaly smlouvu o odminování největšího vojenského výcvikového zařízení sovětské armády v jižním Kavkazu. Bývalá sovětská střelnice se nachází na ázerbájdžánsko-gruzínské hranici.
Podle smlouvy má alianční speciální agentura pro údržbu a zásobování (NAMSA) financovat 50 % projektu, zatímco druhou polovinu zaplatí ázerbájdžánská vláda. Od min a nevybuchlé munice by mělo být vyčištěno území o velikosti 64 čtverečních kilometrů.
Kam dál?
Ázerbájdžán s NATO sdílí politické priority i bezpečnostní zájmy
Zdroj: China Radio International (Čína)
---
Kanada chce odejít z některých aliančních programů
Kanadská armáda by měla ušetřit až 90 milionů amerických dolarů ročně tím, že opustí alianční programy pozemního průzkumu a včasného varování. Kanadský ministr obrany Peter MacKay poukázal na to, že tento krok uvolní 142 kanadských vojáků, kteří budou moci být nasazeni jinde.
Odstoupení z programu včasného varování (AWACS) by Kanadě mělo ušetřit až 50 milionů dolarů. Mnozí tento krok však kritizují, neboť letadla AWACS jsou vnímána jako jedna z příčin aliančního úspěchu v Libyi. Kanadští vojáci sloužící u aliančních AWACSů jsou zároveň poslední Kanaďané sloužící v Evropě. Zbylých 40 milionů Ottawa ušetří vystoupením z programu pozemního průzkumu, ke kterému jsou používány bezpilotní letouny.
Někteří odborníci poukazují na to, že krok kanadské vlády posune Kanadu dál od Severoatlantické aliance. Mluvčí ministerstva obrany to však popírá s tím, že je Kanada díky své roli v Libyi a Afghánistánu vnímána jako jeden z předních členů NATO. Ottawa své rozhodnutí odůvodňuje ekonomickou situací.
Kam dál?
Za ochranu z nebes Česko zaplatí 155 milionů ročně, peníze se ale vrátí
Kanada pomohla Alianci zbavit se Kaddáfího
Zdroj: Edmonton Journal (Kanada)
tisknout