Libye: Jak zajistit bezpečnost po odchodu NATO?

Libye: Jak zajistit bezpečnost po odchodu NATO?
Letecké útoky Severoatlantické aliance v Libyi zanechaly zemi bez fungujících bezpečnostních sil, navíc byly nyní nalezeny chemické zbraně bývalého vůdce Muammara Kaddáfího. Kromě vybudování funkční vlády tak bude největším úkolem pro Národní přechodnou radu (NTC) zajištění bezpečnosti. „Zajištění bezpečnosti v zemi bude jednou z hlavních otázek, zejména kvůli ochraně hranic a množství ozbrojených lidí v ulicích,“ uvedl expert na dění v regionu David Hartwell.

To, že zajištění bezpečnosti bude v Libyi jednou z klíčových otázek, potvrzují i slova vojenského mluvčího NTC Ahmeda Baního. Podle něj bylo na zrušení mise NATO příliš brzy, neboť  Kaddáfího loajalisté stále představují hrozbu. Hartwell však upozorňuje na to, že Aliance neměla kvůli vypršení mandátu OSN i díky domácímu tlaku jinou možnost, než misi ukončit.

Podle Hartwella však ukončení současné mise NATO v Libyi nemusí nutně znamenat konec alianční přítomnosti v zemi. „Diskuse o možné roli Severoatlantické aliance v Libyi právě probíhají,“ sdělil Hartwell.

NATO ukončilo vítěznou misi v Libyi
Severoatlantická aliance po sedmi měsících ukončila svoji misi v Libyi. Relativně rychlé vítězství v Libyi je pro NATO významnou vzpruhou. Libyjská mise je totiž první ukončenou misí NATO. Alianční mise v Afghánistánu trvá již 10 let, mise KFOR v Kosovu trvá již 12 let a NATO se  soustředí i na boj s piráty u pobřeží Somálska, což také vypadá jako běh na dlouhou trať.

Podle zpráv libyjští představitelé žádali, aby NATO svoji misi v zemi prodloužilo. Severoatlantická aliance se však rozhodla žádost zamítnout, mimo jiné proto, že některé alianční schopnosti byly libyjskou kampaní silně zatíženy. Podle vrchního velitele aliančních sil Jamese Stavridise se jednalo o zpravodajství, průzkum a hlídkování.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen však nevyloučil budoucí partnerství mezi Libyí a Severoatlantickou aliancí. Podle Stavridise se však budoucí pomoc Libyi bude odehrávat na bázi bilaterálních vztahů s jednotlivými západními státy. „V rámci NATO nyní neprobíhají žádné diskuse o budoucí roli v Libyi a v tomto ohledu nic neplánujeme,“ přiblížil situaci uvnitř Aliance Stavridis.

Turecko připraveno cvičit irácké vojáky
Turecko je připraveno cvičit irácké bezpečnostní síly, pokud se irácká a americká vláda nedohodnou na budoucnosti americké výcvikové mise v Iráku, oznámil turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Jeho sdělení přichází v době, kdy se objevily zprávy o patu v jednáních o výcviku iráckých sil mezi USA a Irákem. Irácká vláda totiž odmítá požadavek na imunitu amerických vojáků.

Iráčtí představitelé upozorňují na to, že vybudování profesionální irácké armády, která by vyplnila bezpečnostní vakuum po odchodu USA, je v zájmu mezinárodního společenství. Irácký viceprezident Tariq al-Hašimi na schůzce s Erdoğanem proto uvedl, že je nutné prozkoumat i jiné možnosti výcviku, pokud jednání se Spojenými státy selžou.

Turecko je tak podle zpráv připraveno na případnou iráckou žádost o výcvikové experty zareagovat pozitivně. „Turecko je připraveno udělat vše pro zachování stability Iráku,“ uvedl nejmenovaný turecký představitel. Otázkou však zůstává, zda by byli turečtí experti v Iráku přijati místními Kurdy, kteří se již nechali slyšet, že budou případné dohodě oponovat.

Rusko modernizuje své letouny AWACS
Do služby ruského letectva vstoupil modernizovaný letoun A-50U, jehož úkolem je hlídkování a kontrola leteckého provozu (AWACS). Podle ruského letectva má modernizovaný letoun na palubě vylepšený počítač, satelitní komunikaci i radarové systémy. Může tak nyní odhalit rozdílné typy létajících objektů, včetně vrtulníků, naváděných střel či nadzvukových letadel.

Letadlo Beriev A-50 vzlétlo poprvé v roce 1978, do služby poté vstoupilo v roce 1984. Do roku 1992 jich bylo vyrobeno okolo 40 kusů.