Neutrální evropské státy se pomalu přibližují k NATO
Pro řadu evropských států, které po desetiletí (a někdy i staletí) přísně zachovávaly neutralitu, se od konce studené války mnoho změnilo. S rozpadem bipolárního vidění světa, který zemím jako Švýcarsko, Švédsko nebo Rakousko umožňoval snadnou orientaci, se koncept neutrality změnil tak, že podle některých odborníků ztratil svůj původní význam.
Švédsko se Švýcarskem zachovávají neutralitu už od napoleonských válek. Ve dvacátém století se k nim připojily Irsko, Finsko a Rakousko. Nyní je všech pět států začleněno do aliančního programu Partnerství pro mír a vysílá vojáky do misí na Balkáně nebo v Afghánistánu. Irsko nabídlo své základny pro americké vojáky působící v Iráku. Švýcarsko ve svém vzdušném prostoru povolilo přelet stíhaček dohlížejících na bezletovou zónu nad Libyí. Švédsko do alianční mise k ochraně libyjského obyvatelstva dokonce vyslalo vlastní letouny JAS 39 Gripen.
Po rozpadu Sovětského svazu Finsko se Švédskem potichu přestaly zmiňovat pojem "neutralita" a místo něj začaly používat termín "nepřidruženost", čímž naznačily, že stojí nadále mimo vojenské bloky, ale nevylučují, že se v případě konfliktu přidají k jedné z válčících stran. V poslední době však opouštějí i tento postoj. Podle švédského ministra zahraničí Carla Bildta tyto nálepky po vstupu do EU ztratily smysl. Většina veřejnosti ve všech pěti zemích nicméně se vstupem do NATO nesouhlasí.
Zdroj: AP (USA)
Arabská liga požádá OSN o bezletovou zónu nad Gazou
Liga arabských států požádá Radu bezpečnosti OSN, aby nad izraelským pásmem Gazy ustavila bezletovou zónu, prohlásil generální tajemník organizace Amr Músa. Učinil tak v reakci na nálety izraelských stíhaček na Gazu, které přišly jako odplata za palestinskou raketovou palbu na izraelském území.
Izraelští a palestinští představitelé nejdříve hovořili a uzavření příměří, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté varoval, že v případě dalších útoků z palestinského území odpoví jeho kabinet ještě razantněji. Izraelské letecké operace nad Gazou si za poslední dny vyžádaly nejméně 18 životů.
Čtěte také:
Izrael zatím nesouhlasí s mezinárodním vyšetřováním útoku na loď u Gazy
Zdroj: Defense News (USA)
Kaddáfí souhlasí s mírovým plánem, tvrdí vyjednavači
Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí přijal plán na mírové urovnání občanské války, oznámili afričtí vyjednavači vedení prezidentem Jihoafrické republiky Jacobem Zumou, kteří se v konfliktu snaží hrát roli zprostředkovatelů. Ty nyní čekají rozhovory s povstalci.
"Je třeba dát šanci příměří," prohlásil Zuma s tím, že Kaddáfí schválil jím navrženou "cestovní mapu" pro mír. Vyzval také NATO, aby přestalo bombardovat cíle na libyjském území.
Letouny NATO v neděli zničily nejméně 25 vládních tanků, uvedla Aliance v prohlášení.
Čtěte také:
Americký generál varuje před patem v Libyi
NATO po kritice posílilo lety nad Libyí
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
Do embarga proti Libyi se zapojí bulharská fregata
Do bulharského přístavu Burgas dnes na inspekci dorazil ministr obrany Anyu Angelov, který chce osobně zkontrolovat připravenost bulharské fregaty Drazki. Ta se má za několik dní připojit k alianční operaci United Protector, v jejímž rámci NATO u libyjských břehů dohlíží na zbrojní embargo vyhlášené OSN.
Bulharský kabinet schválil vyslání fregaty do Středozemí na tři měsíce. Válečné plavidlo s posádkou 160 lidí však tak dlouho u libyjských břehů nezůstane, jelikož každá rotace zpravidla trvá jeden měsíc. Náklady na účast v misi vyčíslil ministr na 4,5 milionu leva (asi 55 milionů Kč).
Zdroj: Novinite (Bulharsko)
Růst vojenských výdajů loni zpomalil. USA stále na čele
Celosvětové vojenské výdaje se v minulém roce vyšplhaly na 1,6 bilionu dolarů, což oproti roku 2009 představuje nárůst pouze o 1,3 %, uvádí se ve zprávě švédského institutu SIPRI, který obranné rozpočty dlouhodobě a pravidelně monitoruje. V předchozích letech se výdaje na zbrojení zvyšovaly ročně o pět procent. Pomalejší růst v uplynulém roce analytici SIPRI přičítají dopadům globální finanční krize, která odstartovala v roce 2008.
Spojené státy zůstávají jednoznačným lídrem tabulky. SIPRI odhaduje, že s obranným rozpočtem 698 miliard dolarů se USA na globálních vojenských výdajích podílí ze 43 procent, což je šestkrát víc než v případě Číny, která se 119 miliardami dolarů obsadila druhou příčku.
Ve Velké Británii a Francii částka dosahuje shodně 59 miliard dolarů, ve francouzském případě však došlo k víc než osmiprocentnímu poklesu. Do první desítky se dále dostaly Rusko, Japonsko, Saudská Arábie, Německo, Indie a Itálie.
Čtěte také:
Rozpočet Pentagonu bobtná s přibývajícími hrozbami
Zdroj: SME (Slovensko)
tisknout