Austrálie by zvážila vyslání dodatečných jednotek do Afghánistánu, pokud zde její alianční spojenci také posílí svojí účast a vypracují plán vítězství proti povstalcům, řekl ve středu australský ministr obrany Joel Fitzgibbon. Reagoval tak na kroky amerického prezidenta Baracka Obamy, který válku v Afghánistánu označil za hlavní prioritu svého kabinetu. Fitzgibbon sdílí názor svého amerického protějšku Roberta Gatese, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za neochotu vystavit více svých vojáků nebezpečí afghánského konfliktu.
“Je třeba, abychom byli přesvědčeni, že ostatní jsou připraveni učinit víc a že i naše dodatečné úsilí bude mít smysl…Značný počet zemí by se musel podstatně víc snažit,“ uvedl na adresu spojenců australský ministr. Americká administrativa podle něj Austrálii o rozšíření svého dosavadního kontingentu o síle 1000 vojáků zatím nepožádala.
Čtěte také:
Austrálie nechce posílit jednotky v Afghánistánu
Zdroj: AP (USA)
Gates: V Afghánistánu budování státu ustoupí boji s terorismem
Americký ministr obrany Robert Gates ve středu prohlásil, že v Afghánistánu se snahy Spojených států musí soustředit na zajištění toho, aby země nemohla sloužit jako základna terorismu. Požadavky ohledně budování státu a jeho institucí musí tomuto úkolu ustoupit.
Gates před senátním výborem pro ozbrojené síly řekl, že do pozdního jara mohou být do Afghánistánu vyslány dvě další bojové brigády a jedna další ke konci léta. Nárůst počtu vojáků musí být podle něj součástí nové strategie, která klade důraz na vypuzení teroristů a jejich spojenců a vyhýbá se přehnaným ambicím v oblasti širších ekonomických a politických cílů.
Tyto výroky znamenají významný posun v americké strategii v Afghánistánu pod vedením nového prezidenta Obamy. Jeho předchůdce George Bush účel americké mise v této muslimské zemi obývané mnoha kmeny opakovaně popisoval jako snahu vytvořit silnou centrální demokratickou vládu. Cíle současné americké administrativy musí být podle Gatese „skromné a realistické“. „Ne nadarmo je Afghánistán známý jako ´hřbitov impérií´,“ dodal ministr k výzvám čekajícím na Spojené státy a jejich spojence.
Čtěte také:
V nové strategii USA „dlouhá válka” prioritou
Zdroj: Bloomberg (USA)
Medveděv: Krize neohrozí budování flotily
Plánované rozšiřování ruského válečného loďstva se kvůli ekonomické krizi může zpozdit, i přesto však bude realizováno v plném rozsahu, prohlásil v úterý ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Bez patřičně silného loďstva nemá Rusko jako stát budoucnost,“ uvedl prezident v projevu před kadety Nachimovovy námořní akademie.
V červenci minulého roku ruské loďstvo ohlásilo plány na nákup pěti až šesti letadlových lodí. Všechna předchozí plavidla tohoto typu však byla vyrobena na Ukrajině, která dnes usiluje o členství v NATO.
Experti poukazují na to, že spíše než mohutnou armádu sovětského střihu vybavenou pro boj se Severoatlantickou aliancí potřebuje Rusko menší, pohyblivější a lépe vybavené ozbrojené síly schopné vypořádat se s regionálními konflikty. Podle odborníků si Kreml po rocích vysokých cen ropy může dovolit víc utrácet, mnoho zbrojovek ale postrádá vysoce kvalifikované pracovní síly a technologie nutné pro výrobu nejnovějších zbraní.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Rusko upustilo od rozmístění raket v Kaliningradu
Rusko zrušilo plány na rozmístění raket Iskander poblíž polských hranic. Důvodem je podle nejmenovaného ruského vojenského představitele signalizovaná změna postoje nové americké administrativy Baracka Obamy vůči tomuto regionu. Bílý dům prý dal najevo, že uskutečnění plánu Bushova kabinetu na rozmístění prvků protiraketového štítu v Polsku a České republice nebude prioritou.
Bývalý americký prezident Bush tvrdil, že protiraketový štít je namířen proti potenciálním útokům z Blízkého východu. Podle ruských představitelů ale štít představuje přímou provokaci a jako odpověď prezident Dmitrij Medveděv v listopadu minulého roku ohlásil umístění raket krátkého doletu Iskander v Kaliningradu.
Čtěte také:
Rusko stáhne tanky z Kaliningradu
Rusko odmítá americké prvky v evropském protiraketovém systému
Zdroj: The Daily Telegraph (Velká Británie)
Sikorski popírá zájem o funkci šéfa NATO
Polský ministr zahraničí Radek Sikorski v pondělí popřel zprávy o tom, že by se chtěl ucházet o post generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Belgický deník Le Soir již dříve přišel se zprávou, že právě Sikorski a dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, jenž podpořil invazi do Iráku a ve svém novoročním projevu hovořil o operacích NATO v Afghánistánu, jsou hlavními kandidáty na post šéfa Aliance.
Dalšími potenciálními uchazeči jsou podle polského listu Rzeczpospolita český místopředseda vlády Alexandr Vondra, norská ministryně obrany Anne-Grete Strom-Erichsen, bývalý bulharský ministr zahraničí Solomon Passy a dva Kanaďané – ministr obrany Peter MacKay a bývalý premiér John Manley. Funkční období současného generálního tajemníka Jaap de Hoop Scheffera skončí 31. července.
Čtěte také:
Nový šéf NATO? Objevují se stále nová jména
Litva podporuje kandidaturu Sikorského
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
tisknout