USA (San Francisco Chronicle):
Summit vydláždil cestu novým členům
Představitelé NATO během svého dvoudenního setkání učinili kroky k přijetí osmi bývalých komunistických států. Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina byly přizvány k programu Partnerství pro mír (Partnership for Peace, PfP), který svým účastníkům poskytuje bližší vztahy s NATO a představuje tak krok směrem k plnému členství. Pozvánka je překvapivou změnou v dosavadní politice NATO – vstup Srbska a Bosny do PfP byl totiž v uplynulých letech podmíněn účastí obou států při pátrání po osobách, které měly na Balkáně v 90. letech páchat válečné zločiny. Generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer proto vysvětlil, že rozhodnutí nemá za cíl podkopat pokračující úsilí donutit oba státy, aby asistovaly při hledání osob obviněných tribunálem OSN pro bývalou Jugoslávii. Vstřícný krok vůči Srbsku byl vnímán jako výraz podpory zdejším proevropským kandidátům, kteří budou příští měsíc kandidovat v parlamentních volbách. Ústupkem mohlo být Srbsko také kompenzováno za to, že OSN příští rok zřejmě uzná nezávislost Kosova.
Smířlivý tah aliance vůči Bělehradu přichází osm let poté, co NATO po 78 dní bombardovalo území Srbska jakožto odpověď na jeho akce proti Albáncům v Kosovu.
Státníci dále oznámili, že pokud Albánie, Chorvatsko a Makedonie splní požadovaná kritéria, budou příští rok přizvány ke vstupu. Závěrečná deklarace také zdůrazňuje, že dveře do NATO jsou otevřené i pro Gruzii a Ukrajinu. Obě tyto země dříve představovaly části Sovětského svazu. Těmi byly i pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko, které již členy Aliance jsou a právě na území posledního z nich se summit odehrával.
Aliance se také znovu zavázala, že v Afghánistánu pomůže vybudovat stabilní demokracii. Mnoho členů paktu oznámilo, že omezí nebo odstraní limity pro použití svých vojáků v zemi. Znamená to, jak řekl Scheffer, že z celkových 32 tisíc vojáků v Afghánistánu jich nyní celých 26 tisíc bude možné použít více flexibilně. Některé státy také přislíbily zaslání dalších jednotek, nicméně představitelé Aliance jména dotyčných států neuvedli a nezveřejnili ani rozsah plánovaných posil.
Zdroj: San Francisco Chronicle (USA)
---
Rusko (Itar-Tass):
NATO se nedokázalo shodnout na všech otázkách ohledně Afghánistánu
Státníci z 26 členských států aliance se během svého jednání v Rize dohodli, že poskytnou další vojáky pro operace v Afghánistánu. Generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer neuvedl konkrétní počty posil, ale oznámil, že Polsko poskytne jeden prapor a Spojené státy tři. Členské státy také prohlásily, že uvolní národní restrikce, kterými omezují využívání svých vojáků v zemi. K dohodě o jejich naprostém zrušení ale nedošlo. Německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že své jednotky z poklidné severní části Afghánistánu na nebezpečný jih nepřesune. Řekla ale, že němečtí vojáci v případě nouze rozhodně poskytnou svým koaličním kolegům pomoc.
Co se týče otázky rozšíření aliance, NATO pozvalo Srbsko, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu, aby se staly členy programu Partnerství pro mír. Jedná se o první stupeň širší spolupráce s Aliancí. Scheffer ale připomněl, že vztah NATO k Srbsku bude přímo odpovídat míře, s jakou Bělehrad bude spolupracovat s mezinárodním tribunálem v Haagu.
Summit nepřinesl přesné datum, kdy Ukrajina a Gruzie vstoupí do paktu. Tyto dva kandidátské státy se teší aktivní podpoře ze strany Spojených států, Polska a pobaltských zemí.
Dalším bodem summitu byla spolupráce mezi aliancí a Ruskem, která podle závěrečného oznámení zůstává strategickým prvkem při zvyšování bezpečnosti v euroatlantickém regionu. Dokument zdůrazňuje, že Aliance vítá intenzifikaci politického dialogu i praktické spolupráce s Ruskem a doufá, že partnerství ještě nedosáhlo svého plného potenciálu. NATO by si přálo, aby Rusko více spolupracovalo při řešení klíčových bezpečnostních otázek včetně boje proti terorismu. V tomto směru hlavy Aliance ocenily ruský podíl na středomořské protiteroristické operaci Active Endeavour a boji proti výrobě drog ve Střední Asii. Summit vyslovil své odhodlání posílit a prohloubit spolupráci v rámci Rady NATO-Rusko.
Otevřena byla i „témata energetické bezpečnosti“. Mluvčí Aliance James Appathurai přispěchal s ujištěním, že Rusko v této souvislosti nebylo jmenováno. Otázka zásobování energií podle něj vůbec nebyla otevřena, hovořilo se prý hlavně o klíčové infrastruktuře a její obraně.
Zdroj: ITAR-TASS (Rusko)
---
Kanada (The Globe and Mail):
Kanaďané zůstanou na jihu Afghánistánu bez posil
Kanadští vojáci bojující proti Talibanu se nedočkají žádných posil, neboť představitelé NATO se v Rize nedohodli na poskytnutí dalších vojáků. Kanadský premiér Stephen Harper, který přijel na summit s cílem přesvědčit některé hlavní evropské spojence k účasti na bojích v jižním Afghánistánu, se vrátil s takřka prázdnýma rukama. Kanada a další státy, které nesou tíhu bojů a válečných ztrát v zemi, nemohou v nejbližší době očekávat žádnou pomoc, vysvětlil kanadský generál Rich Hillier.
Dodal nicméně, že došlo k „několika malým krůčkům“, neboť některé státy slíbily poskytnout určité drobné posily. Skutečnost, že Polsko pošle do Afghánistánu další jednotky, ale premiér okomentoval slovy: „Ne všechny země se mohou pochlubit stejnou mírou odhodlání.“ Francie, Španělsko, Itálie a Německo pod silným nátlakem svolily, že jejich jednotky v Afghánistánu mohou být – v naléhavých krizových situacích – vyslány na nebezpečný jih. Toto rozhodnutí ale může být čistě symbolické, neboť zmíněné státy se již nechaly slyšet, že jejich vojáci zůstanou na klidném severu.
Neschopnost Aliance dohodnout se ohledně posil pro jižní Afghánistán někteří analytici považují za nedostatek politické vůle. Snaha, kterou Aliance vyvíjí, aby se ze studenoválečné hráze proti Sovětům přetvořila v hbitého globálního aktéra, by tím mohla být torpédována. „NATO při své zkoušce v Afghánistánu selhává,“ myslí si David Bercuson, vojenský analytik z University of Calgary. „A pokud selže v Afghánistánu, tak by raději nemělo uvažovat o žádné další aktivitě.“
Účastníci se přesto snažili malovat uplynulý summit v optimistických barvách. „Ohledně Afghánistánu není ani nejmenší důvod věstit beznaděj a zkázu,“ řekl generální tajemník organizace Jaap de Hoop Scheffer. „Je možné zde vyhrát, a již vyhráváme, ale ještě jsme nezvítězili zcela,“ řekl. Musel ale připustit, že účastníci summitu přislíbili pouze „několik pěchotních posádek“ jakožto posily pro Afghánistán, což může znamenat jen asi 500 vojáků. A i to je sporné, neboť nikdo nechtěl říci které země je nabídly ani kde budou nasazeny.
Premiér se tedy i tak vrací se stejným poselstvím, s jakým odjížděl: „Stále potřebujeme více vojáků.“ Pro 2,300 Kanaďanů umístěných v Kandaháru to znamená, že budou nadále bojovat a umírat bez jakýchkoliv posil – v provincii, která je srdcem nepřátelského Talibanu.
Zdroj: Globe and Mail (Kanada)
---
Bulharsko (Novinite):
NATO vyslalo signál Balkánu
Přizvání Bosny a Hercegoviny, Černé hory a Srbska k aliančnímu programu Partnerství pro mír (Partnership for Peace) je pro tyto země důležitým signálem, řekl bulharský prezident Georgi Parvanov. O vstřícném kroku rozhodli účastníci summitu v Rize – prvního setkání NATO na území bývalého Sovětského svazu. Závěrečné prohlášení ale znovu připomíná, že Srbsko a Bosna by měly spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii na předání údajných válečných zločinců spravedlnosti.
Během jednání se dále rozhodlo, že roku 2008 Aliance umožní, aby se Makedonie, Albánie a Chorvatsko, které se již nyní podílí na tzv. Jadranské chartě, staly plnohodnotnými členy, pokud ovšem v tu dobu budou na vstup připraveni. Americký prezident George Bush toto oznámil na konferenci, která se odehrála před zahájením summitu. Na něm ale žádné nové členství přiděleno nebylo.
Některé členské státy během summitu také uvolnily svá omezení na poskytnutí dalších jednotek do Afghánistánu. Údajně je možné do země poslat dalších 2,500 vojáků.
Zdroj: Novinite (Bulharsko)
---
Německo (Der Spiegel):
Summit nevyřešil mnoho
Mnoho komentátorů předvídalo, že pokud se Aliance nebude schopná dohodnout na úspěšné strategii pro Afghánistán, ztratí veškerý význam. Co tedy summit v Rize přinesl? Nic moc významného, zdá se.
Debaty o situaci v Afghánistánu byly jen symbolické, píše středo-pravicový Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Panovala široká shoda, že problémy v Afghánistánu nemohou být vyřešeny jen a pouze v rámci vojenské mise NATO,“ píše deník a dodová, že by Aliance měla „spojit vojenský element s civilní přestavbou“. Německo znovu oznámilo, že Bundeswehr zůstane na relativně bezpečném severu země – kancléřka Angela Merkelová si touto pozicí vysloužila kousavou kritiku ze strany svých spojenců v NATO. Frankfurter ale toto téma nepovažuje za uzavřené. „Zůstává otázkou,“ píše, „jestli německá působnost v zemi skutečně dosáhla vrcholu.“
Německé vydání Financial Times ve svém komentáři vnímá situaci jako zmatenou. „Pokud vůbec kdy existovala jasná představa ohledně cílů aliance v Afghánistánu, nyní zmizela.“ Bezpečnost v zemi prý upadá, rekonstrukce vázne a mnozí Afghánci vidí osvoboditele jako okupanty. Financial Times proto přinesly chmurnou prognózu: „Afghánistán není Irák, ale může se jím snadno stát.“ A co je ještě horší, Aliance prý tuto krizi ignoruje. „Místo, aby si jasně stanovilo smysl, cíl a strategii své mezinárodní mise, NATO se dohaduje, jestli Němci mají nebo nemají bojovat na nebezpečném jihu.“
Středolevý Süddeutsche Zeitung tvrdí, že se nevyřešilo nic a otázka nasazení vojáků v Afghánistánu „zůstává kontroverzní“. I Taliban musí chápat, píše deník, že debata v Rize „nebyla o Afghánistánu, ale o zájmech států, které se v této zemi angažují.“ Německo by podle listu mělo umožnit nasazení svých vojáků i na jihu země, pokud to bude třeba.
Zdroj: Der Spiegel (Německo)
---
Indie (The Times of India):
NATO je v Afghánistánu odhodlané postupovat dál
Schůzka NATO v Rize umožnila posílení sil ISAF v Afghánistánu, neboť alianční představitelé se dohodli na poskytnutí dalších vojáků. Oznámil to generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer. S tím, jak státy odstranily své limity, je nyní dalších 26 tisíc aliančních vojáků v Afghánistánu „více použitelných“ pro bojové mise, oznámil mluvčí Aliance. Zároveň bude utvořena mezinárodní kontaktní skupina, která bude pomáhat s rekonstrukcí země.
Zdroj: Times of India (Indie)
---
Francie (International Herald Tribune):
Limity pro nasazení vojáků v Afghánistánu přetrvají i nadále
Šéfové členských států NATO při svém setkání nepřijali návrh amerického prezidenta George Bushe, aby se odstranily národní restrikce, které omezují použití vojáků v Afghánistánu. Tato pravidla zakazují vojákům působit v nebezpečných částech země. Francie, Německo a Itálie odmítly svá omezení zrušit, ale oznámily, že v naléhavých případech jejich jednotky budou moci být vyslány, aby podpořily alianční spojence v nebezpečných jižních regionech.
Aliance se také snažila naplánovat své působení v budoucích dekádách. „Terorismus, který se čím dál tím více stává globálním ve svém zaměření a smrtícím ve svých důsledcích, a šíření zbraní hromadného ničení se pravděpodobně stanou ústředními hrozbami pro alianci v následujících 10 až 15 letech,“ píše se v závěrečném dokumentu summitu. V souvislosti s těmito tématy také vznikla ostrá debata, jestli se vojenské angažmá v Afghánistánu má stát budoucím precedentem, nebo se jedná pouze o výjimku, která by se neměla opakovat.
Zdroj: International Herald Tribune (Francie)
---
Austrálie (News.com):
V Afghánistánu vítězíme, tvrdí NATO
Bitvu za mír a demokracii v Afghánistánu vyhráváme, oznámilo NATO během svého summitu v Rize. Zástupci jednotlivých členských zemí odsouhlasili, že vyšlou další posily do násilím zmítané země a odstraní překážky, které doposud bránily plnému nasazení stávajících jednotek. Generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer tak mohl prohlásit, že “není ani nejmenší důvod věstit beznaděj a zkázu. V Afghánistánu je možné zvítězit, již vítězíme, ale ještě jsme nevyhráli úplně,“ řekl.
Zatímco NATO jednalo o posilách, sebevražedný atentátník v jihoafghánském Kandaháru odpálil motocykl obtěžkaný výbušninami. Útok, který se odehrál v blízkosti aliančního konvoje, zabil jednoho civilistu.
NATO také odsouhlasilo francouzskou iniciativu na vytvoření kontaktní skupiny, která by koordinovala aktivity různých aktérů ohledně Afghánistánu. Jako vzor by posloužil útvar, který v devadesátých letech sloužil jako platforma pro řešení konfliktů na Balkáně.
Summit v Rize také otevřel dveře ke vstupu do NATO pro tři balkánské státy – Bosnu a Hercegovinu, Černou horu a Srbsko. Tento tah vyvolal nespokojenost tribunálu OSN, který stíhá osoby, podezřívané z válečných zločinů na Balkáně.
Zdroj: News.com (Austrálie)
---
Jihoafrická republika (Independent Online):
NATO si stanovilo rámec svého dalšího působení
NATO během svého summitu v lotyšské Rize v hrubých rysech načrtlo své aktivity pro následující dekádu. Závěrečná deklarace summitu objasňuje, jakým způsobem se vojenská aliance, založená ve dnech studené války, hodlá přizpůsobit současným bezpečnostním hrozbám. Vysoký diplomat hovořil o tom, že Aliance se musí vyvíjet, aby mohla plnit své „nové mise“.
Z poněkud těžkopádné mašinérie, založené roku 1949 jakožto protipól sovětské vojenské moci, se NATO v posledních letech přetvořilo ve velmi pružnou koalici, snažící se odpovídat i na hrozby, které nespadají do jejího tradičního atlantického okruhu. V současnosti tak na 32 tisíc vojáků Aliance působí v Afghánistánu, o několik tisíc více jich je v balkánském regionu. NATO dále poskytuje výcvik iráckým vojákům a před rokem, v rámci méně obvyklé mise, provádělo záchranné operace v zemětřesením postiženém Kašmíru.
Závěrečný dokument připomíná, že Aliance potřebuje být připravena na pestrou paletu operací. „NATO si musí udržet svou schopnost vést různorodé mise, o nízké i vysoké intenzitě,“ píše se ve zprávě. Do této škály spadají jak klasické konvenční střety, tak především „asymetrické hrozby a rizika“, jakými jsou terorismus nebo regionální krize. NATO ale zároveň připomnělo, že svůj „ústřední cíl“ nadále spatřuje v kolektivní obraně svých dvaceti šesti členů.
Zdroj: Independent Online (JAR)
---
Čína (Xinhua):
Aliance na summitu probrala své rozšíření a budoucí výzvy
„Znovu zdůrazňujeme, že NATO zůstává otevřené pro nové evropské členy,“ píše se v deklaraci, která shrnuje uplynulý summit Aliance v lotyšské Rize. Za uchazeče o členství v organizaci jsou formálně považovány Albánie, Chorvatsko a Makedonie.
Těm, kteří splní patřičné standardy, budou roku 2008 zaslány pozvánky k plnohodnotnému členství. Rozšiřování NATO je historickým úspěchem při šíření stability, míru a spolupráce v Evropě, vysvětluje dále deklarace.
Další tři balkánské státy – Bosna, Černá Hora a Srbsko – byly přizvány k programům Partnerství pro mír a Euroatlantická radě partnerství, skrz které Aliance navazuje bližší vztahy se zeměmi euroatlantického okruhu. „Jsme pevně přesvědčeni, že Bosna a Hercegovina, Černá hora a Srbsko mohou hodnotně přispět k regionální stabilitě a bezpečnosti,“ uvádí se v deklaraci. NATO také chce pokračovat v dialogu s Ukrajinou a Gruzií.
Summit mimo toho přinesl oznámení, že Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF) jsou nyní plně akceschopné. „Hrají životně důležitou roli vzhledem ke schopnosti Aliance reagovat na rychle se vyvíjející krize. Zároveň slouží jako hnací motor pro transformaci Aliance,“ píše se v dokumentu. NRF, čítající 25 tisíc vojáků, mohou být umístěny kdekoliv na světě během pěti dní. Jsou určeny pro rozličné typy akcí, jako například evakuace, reakce na živelnou pohromu nebo protiteroristická operace.
Jakožto hlavní hrozby, kterým bude čelit v následujících 15 letech, NATO definovalo terorismus a šíření zbraní hromadného ničení. Dalšími problémy budou nestabilní regiony, kde dochází ke krizím a konfliktům, rostoucí míra konvenčního zbrojení, zneužívání nových technologií, ale také ochrana klíčových zdrojů a jejich přepravy. Bezpečnostní prostředí se podle představitelů Aliance neustále mění, je komplexní, globální a nepředvídatelné.
Zdroj: Xinhua (Čína)
tisknout