Finský postoj k NATO potěšil Rusko
Rusko je velice spokojeno s jasně stanoveným postojem finské vlády, jež se rozhodla během následujícího čtyřletého legislativního období nežádat o členství v Severoatlantické alianci. Uvedl to Alexandr Rumjancev, ruský velvyslanec ve Finsku, podle něhož to, co Finsko dělá ohledně možného členství v NATO, je jeho vnitřní záležitost.
Čtěte také:
Průzkum: Stále více Finů proti NATO
Finsko by mohlo vstoupit do NATO
NATO: Dveře do aliance má Finsko stále otevřené
Zdroj: NewsRoom Finland (Finsko)
---
Studie: Vojáci NATO by mohli působit v Iráku
Severoatlantická aliance by měla vyslat své vojáky na sever Iráku, aby předešla hrozbě turecké invaze. Uvedli to ve své studii Richard Holbrooke, bývalý americký velvyslanec při OSN a Ronald Asmus, bývalý náměstek amerického ministra zahraničí. Ve svém zájmu by se mělo NATO snažit všemi možnými způsoby zachovat jednotu Iráku a zabránit vypuknutí občanské války. Toto vyslání jednotek se však s ohledem na vnitroalianční spory kvůli Iráku jeví velice nepravděpodobné.
Podle Holbrooka a Asmuse by však přítomnost NATO pomohla potlačit gerily Kurdistánské strany pracujících (PKK), jež pořádají nájezdy do jihovýchodního Turecka a kvůli níž hrozí Turecko vojenskou intervencí. Pokud se budou členské státy i nadále zdráhat zasahovat v krizových oblastech, alianci tím odsoudí k "pomalému, ale jistému úpadku do opomíjení a bezvýznamnosti".
Čtěte také:
Re-inventing NATO (plné znění studie)
Zdroj: AlertNet / Reuters (Velká Británie)
---
Blair: NATO se musí víc zapojit v Afghánistánu
Vrcholní představitelé členských států Severoatlantické aliance se musí na summitu v Rize opět zavázat pomoci Afghánistánu zbavit se terorismu a drog. Své kolegy k tomu vyzve britský premiér Tony Blair, jež zopakuje i výzvy na vyslání dalších vojáků a zrušení omezení, jimiž některé země brání svým vojákům v účasti v boji proti bojovníkům Talibanu.
Premiér Blair si ale též vysloužil kritiku bývalého náčelníka štábu Lorda Guthrie kvůli slibům, že britská armáda poskytne Afghánistánu cokoli, o co bude požádána. Armáda totiž nemá na provádění požadovaných misí dostatek vybavení: "V regálech už nejsou žádné helikoptéry a vycvičené posádky také nemohou být vykouzlené odnikud... Máme tak malé rezervy, že nová překvapivá hrozba my nám způsobila vážné problémy."
Zdroj: Guardian (Velká Británie)
---
USA: Ať jde Německo na afghánský jih
Americká administrativa zvyšuje tlak na Německo, aby zrušilo omezení svých vojáků v Afghánistánu a pomohlo posílit bojové jednotky na jihu země. Tam se povstalci z hnutí Taliban neustále pokouší dále destabilizovat už tak nejisté poměry. Podle nejmenovaného vysokého představitele ministerstva obrany USA by měli být němečtí vojáci umístění na severu Afghánistánu schopni se rychle přesunout na jih.
Washington je však znechucen restrikcemi, jimiž některé země brání svým vojákům zasahovat do konfliktu v jižním Afghánistánu. Tato politika též ukazuje, že mezi spojenci neexistuje žádná solidarita se zeměmi, jež vojáky do oblastí bojů poskytly. Americkou kritiku ale odmítl Martin Schulz, šéf sociálních demokratů v Evropském parlamentu. Němečtí vojáci podle něj mají důležitou úlohu na severu země, kde významně pomáhají při rekonstrukci a přispívají k řešení konfliktů. Schulz uznává, že situace na jihu Afghánistánu je vážná, ale tento problém se nedá vyřešit pouze vojenskými operacemi.
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Srbský premiér odrazuje od uznání Kosova
Uznání nezávislosti Kosova členy Severoatlantické aliance může mít vážné důsledky. Varoval před tím srbský premiér Vojislav Koštunica. "Skutečnost, že aliance bombardovala Srbsko bez schválení Radou bezpečnosti OSN, je její obrovská chyba, dostatečně velká pro minulé i toto století." Koštunica však věří, že členové NATO neuznají nezávislost Kosova jednostranně, bez předchozího rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN.
Kosovo je od roku 1999 pod správou OSN. Její velvyslanec Martti Ahtisaari chce představit své plány pro budoucnost provincie až po srbských všeobecných volbách v polovině ledna. Tím se posune původní termín stanovený na konec roku. Před tímto zpožděním varoval albánský premiér Sali Berisha, podle něhož oddalování rozhodnutí o statusu Kosova může ohrozit křehký mír a stabilitu v Kosovu i mimo něj.
Zdroj: Xinhua (Čína)
tisknout