Británie posílá do Afghánistánu další vojáky
Po zesílení útoků talibanských bojovníků v Afghánistánu vyšle Velká Británie do země dalších 900 vojáků, uvedl britský ministr obrany Des Browne. Vojáci poputují do jižní provincie Helmand, kde bylo v minulých týdnech zabito 6 britských vojáků. Po tomto posílení bude celkový počet britských jednotek v zemi činit více než 4500 vojáků. Náplní jejich mise bude pomoc s bezpečností a rekonstrukčními snahami, řekl Des Browne. „Utrpěli jsme ztráty, ale přemohli jsme nepřátelské jednotky pokaždé, kdy jsme jim čelili,“ dodal ministr. Podle britských představitelů vojáci v zemi zůstanou nejméně 6 měsíců.
NATO se v současné době připravuje na převzetí mírové mise v jižním Afghánistánu, které proběhne ke konci tohoto měsíce. Tato mise, jejímž cílem je rozšířit moc afghánské vlády prezidenta Hámid Karzáího, nahradí Američany vedenou misi, která byla zahájena po útocích z 11. září 2001. Nicméně nárůst násilí v posledních měsících překvapil afghánskou vládu i západní spojence a vzbudil obavy, že jednotky NATO budou na jihu země riskovat zatažení do války. „Jestli jsme si mysleli, že Taliban se ze své porážky roku 2001 nezotaví, mýlili jsme se,“ řekl Tom Koenings, zvláštní zástupce OSN v Afghánistánu. „Zotavili se a pomáhají jim mezinárodní teroristické sítě.“ Američany vedená koalice odpověděla ofensivou a v posledních několika měsících byly zabity stovky talibanských bojovníků.
Zdroj: Aljazeera (Katar)
---
Uchazeči o členství v NATO se setkali v Dubrovníku
Čtyři měsíce před summitem NATO v lotyšské Rize se v chorvatském Dubrovníku setkali představitelé států Chorvatska, Makedonie, Albánie a Gruzie s vysokými představiteli Spojených států, Evropy a NATO, aby diskutovali možné urychlení procesu členství v alianci. Všechny tyto země doufají, že obdrží jasnou strukturu, možný časový rozvrh a pozvánku do NATO, až se šéfové aliance v listopadu v Rize setkají.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer však již dříve tento měsíc uvedl, že pozvánky nepřijdou dříve než v roce 2008. Chorvatsko je v rámci tohoto data považováno za favorita na členství, nicméně v alianci se objevují velké rozdíly ohledně otázek jak rychle a do jaké míry by se měla organizace rozšiřovat. Tato debata je též ovlivněna rozčarováním Evropské unie z jejího rozšiřovacího procesu, který je evropskými voliči viděn jako nepopulární, uvedl Dan Fried, zástupce ministryně zahraničí USA pro evropské záležitosti.
Americká podpora členství Ukrajiny a Gruzie, tedy dvou bývalých sovětských republik, vzbudila obavy některých evropských států, zejména Německa a Francie a pak Kanady, kteří se obávají, zda-li bude aliance schopná pojmout státy Balkánu, natož stát dalekého Kavkazu. Znepokojení vzbuzuje zejména Gruzie, tedy stát, jehož hranice jsou stále předmětem sporů a jehož dva sousedé Ázerbájdžán a Arménie jsou stále oficiálně ve válečném stavu. Bert Koenders, člen nizozemského parlamentu a viceprezident parlamentního shromáždění NATO uvedl, že někteří spojenci z NATO jsou přesvědčeni, že Spojené státy se snaží rozšířit alianci na východ příliš rychle a v zájmu jen své vlastní zahraničněpolitické agendy.
Zdroj: International Herald Tribune (Francie)
---
Scheffer představil témata summitu v Rize
Podle generálního tajemníka NATO Jaap de Hoop Scheffera budou hlavními body listopadového summitu aliance v lotyšské Rize pokračující operace aliance, její vojenská způsobilost a hlavní politické problémy. Uvedl, že k rozšiřování stability potřebuje aliance diskutovat rozvoj Sil rychlé reakce, které budou moci být vyslány v krátké době do vzdálených míst. Navíc chce NATO zřídit jednotky dvojího využití, které by byly schopny jak intenzivního boje, tak poválečných mírových a rekonstrukčních operací. Politické otázky agendy summitu v Rize budou dle něj zahrnovat téma rozšíření aliance a pokrok v otázce partnerství.
Scheffer dále zdůraznil, že NATO je jak vojenskou, tak i politickou aliancí, která neusiluje pouze o silná partnerství, ale též o partnerství s klíčovými národy. NATO se podle něj nechce stát globální entitou, ale spíše organizací „s globálními partnery, kteří sdílejí stejné hodnoty“. Zmínil poté čtyři příklady, na kterých popsal, jak aliance v současnosti prosazuje stabilitu. Hlavní prioritou v Afghánistánu je podpora afghánské vlády pomocí zajištění bezpečnosti, což následně umožní rekonstrukční práce. V Kosovu pak NATO pokračuje v mírové roli a zajišťuje bezpečnost nutnou pro pokračování OSN vedených rozhovorů o statusu této provincie. V Iráku aliance cvičí irácké bezpečnostní jednotky, aby pak mohly převzít zodpovědnost za vlastní bezpečnost a v Súdánu NATO poskytuje letouny pro leteckou přepravu mírových jednotek Africké unie do regionu Dárfúr a provádí též výcvik vojáků Africké unie.
Zdroj: USinfo (USA)
Čtěte také TÉMA: Summit NATO - Riga 2006
---Srbsko odmítá nezávislost Kosova
Srbský premiér Vojislav Koštunica řekl ministryni zahraničí USA Congoleezze Riceové, že Bělehrad nebude souhlasit s nezávislostí Kosova a místo toho pro tuto OSN spravovanou provincii nabídl „nejvyšší možnou autonomii“. „Měl jsem příležitost vyložit přednosti pozice, za kterou se Srbsko staví, tedy nejvyšší možná autonomie. Je to řešení založené na mezinárodních právních standardech územní integrity,“ řekl Koštunica po setkání s Riceovou.
Rozhovory o konečném statusu Kosova začaly v únoru, avšak nepřinesly žádné výsledky. Další kolo rozhovorů je plánováno tento měsíc a má se odehrát ve Vídni. Spojené státy se vyhýbají jakémukoliv prohlášení, které by předvídalo výsledek rozhovorů, avšak spolu s dalšími západními zeměmi podporují kosovskou nezávislost. Rusko naopak straní Srbsku.
Kosovo je sice stále srbskou provincií, avšak po bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí roku 1999 je pod správou OSN. Bombardovací kampaň byla odpovědí na útlak kosovských Albánců ze strany prezidenta Slobodana Miloševiče. Miloševič byl za prezidentství současného premiéra Koštunici roku 2000 zatčen a postaven před Haagský tribunál, kde letos v březnu ještě před koncem svého procesu zemřel. Další hledané osoby jsou bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič a jeho vojenský velitel, generál Ratko Mladič. Oba jsou na útěku.
Zdroj: The Washington Times (USA)
---
USA vyhoví Ženevské konvenci
Americká administrativa oznámila, že bude respektovat práva zadržených osob z „války proti terorismu“, avšak vybídla Kongres, aby schválil legislativu, která umožní dále zadržovat agenty Al Kajdy a jiné domnělé teroristy na americké základně v Guantanamu. Pentagon vydal v úterý memorandum, které nařizuje ministerstvu obrany držet se přísně Ženevské konvence při zacházení se zadrženými osobami ze zahraničí. Zástupce ministra obrany USA Gordon England dal tímto memorandem vojenskému velení USA pokyn, aby „ihned přezkoumalo všechny související direktivy, regulace, postupy, směrnice a procedury, které jsou v jeho kompetenci, aby bylo zajištěno, že odpovídají standardům společného článku tři Ženevské konvence."
Tento zvrat v politice administrativy George Bushe přichází po měsících tvrzení, že Ženevská konvence se na bojovníky Talibanu, Al Kajdy a dalších teroristických skupin nevztahuje. Tato neočekávaná změna postoje přichází v době, kdy se Bush připravuje na návštěvu summitu vedoucích světových mocností G8 v Petrohradě tento týden. Opoziční Demokraté tvrdí, že tento obrat přichází příliš pozdě na to, aby zabránil erozi postavení Spojených států v očích spojenců i světa. „Bezprostředně po útocích z 11. září 2001 političtí pověřenci Bushovy administrativy podlehli radám a soudům profesionálních vojenských právníků a zavedli špatný zadržovací systém, který odporuje americkým hodnotám,“ řekl Harry Reid, čelní představitel Demokratů v americkém Senátu.
Zdroj: AFP (Francie)
tisknout