NATO otevřelo v Iráku výcvikovou akademii
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer v doprovodu vrchního velitele aliančních sil generála Jamese L. Jonese navštívil Irák u příležitosti otevření nové vojenské akademie na okraji Bagdádu. Jednota Severoatlantické aliance byla silně zpochybněna americkou invazí do Iráku, upozorňuje internetový server zpravodajské agentury Reuters. Z počátku se některé členské země nechtěly na Američany vedené operaci vůbec podílet.
V současné době sice nemá aliance v Iráku vojenskou misi, avšak organizace se minulý rok rozhodla podpořit Američany vedené snahy o výcvik irácké armády. NATO organizuje výcvik pro vysoce postavené irácké důstojníky, kteří by měli prostřednictvím výcvikového programu získat zkušenosti a znalosti o moderním vedení vojenských operací. Předpokládá se, že aliance do budoucna přesune většinu svého výcvikového programu z centra Bagdádu právě do nové vojenské akademie na okraji hlavního města. Nové výcvikové středisko bylo vybudováno na místě bývalé britské základny z dob první světové války, kdy v oblasti působili britští vojáci. Nový důstojnický kurz si bere za svou předlohu metody používané v britské armádě, píše Reuters.
Sedmnáct členských států aliance vyslalo své instruktory do země. NATO však tvrdí, že na své misi v Iráku se bude podílet všech 26 členů, a to například poskytnutím vojenského vybavení nebo finančních prostředků. Akademie měla být otevřena již na začátku tohoto roku, ale neochota některých zemí se přímo angažovat v Iráku a nedostatek financí zapříčinily několikaměsíční zpoždění, připomíná Reuters.
Zdroj: NATO a AlertNet / Reuters (Velká Británie)
Čtěte také na natoaktual.cz:
(14.9.2005) NATO otevře v Iráku akademii
(5.5.2005) NATO v Iráku ochrání soukromá firma
(14.2.2005) Akademie NATO v Iráku zatím nevznikne
(9.12.2004) USA, NATO: Evropa má pomoci více
---
NATO a Ukrajina zahájily rozhovory
Představitelé NATO a Ukrajiny zahájili první ze série pracovních rozhovorů v rámci programu spolupráce zvaného Intenzivní dialog. Rozhovory v bruselské centrále aliance se především týkaly možného členství Ukrajiny v NATO a s ním spojených reforem. Ukrajinskou delegaci vedl na jednáních první náměstek ministra zahraničí Anton Butelko a mezi jejími dalšími členy byli pracovníci různých ministerstev, jako například obrany, financí a spravedlnosti. Cílem setkání bylo pomoci Ukrajině určit klíčové oblasti, kde je nutné provést reformy před případným vstupem země do NATO.
Oficiální internetový server aliance připomíná, že většina potřebných reforem v oblasti bezpečnostní, domácí a zahraniční politiky již byla nastíněna ve dvou aliančních dokumentech: studie o rozšíření NATO z roku 1995 (NATO Enlargement Study) a dokument členského akčního plánu (Membership Action Plan).
Intenzivní dialog s Ukrajinou byl formálně zahájen na dubnovém setkání výboru NATO-Ukrajina v litevském hlavním městě Vilniusu. Rozhovory pak probíhaly na základě již zmiňované studie o rozšíření NATO, upozorňuje internetový server NATO.
Zdroj: NATO
---
Bulharští vědci vyvinuli novou ochranu pro vrtulníky NATO
Bulharští vědci vyvinuli nový ochranný prostředek pro vrtulníky aliance, píše bulharská tisková agentura Novinite. Nový obranný systém vznikl v rámci projektu NATO, do kterého se Bulharsko přihlásilo. Aliance vyhlásila několik projektů zaměřených na vývoj nových technologií pro boj proti terorismu a jedním z nich byl právě vývoj ochrany pro vrtulníky před střelami typu RPG odpalovaných z ramene. Bulharské řešení spočívá v namontování ochranných plátů ze speciální slitiny na helikoptéru, jejíž odolnost proti RPG se pak několikrát zvýší. Během testu nového vynálezu, kterého se účastnil bulharský ministr obrany a za NATO byl přítomen admirál Mario Bartoli, byly ochranné pláty účinné v 80 procentech případů. Jak upozorňuje internetový server Novinite, Bulharsko má k dispozici slitinové pláty se 100 procentní účinností, ale jejich umístění na vrtulník by neúnosně zvýšilo jeho hmotnost.
Zdroj: Novinite (Bulharsko)
---
Lotyšsko se připravuje na summit NATO 2006
Lotyšsko vyčlenilo částku 7,2 milionů Euro ve svém rozpočtu na rok 2006 pro případ, že by v tomto roce hostilo summit NATO. Severoatlantická aliance se ještě neshodla na místě konání svého příštího summitu, upozorňuje internetový server Defensenews.
Podle představitelů aliance v Bruselu by se summit měl soustředit na modernizaci aliance, která má od konce studené války problémy s určením své role po ztrátě svého úhlavního protivníka Sovětského svazu.
Organizace nemá pevně stanové termíny pro své summity, ale většinou jsou organizovány každé dva roky, vysvětluje Defensenews. Minulý summit Severoatlantické aliance proběhl v Istanbulu v roce 2004.
Zdroj: Defense News (USA)
---
Snaha OSN o obnovu Kosova pokulhává
Více než šest let organizuje mezinárodní společenství v Kosovu jeden z nejambicióznějších projektů poválečné rekonstrukce, píše The International Herald Tribune. Mise OSN v oblasti se za podpory mírových jednotek pod vedením NATO pokouší o stabilizaci a obnovu této srbské provincie poznamenané nepřátelstvím mezi převládající etnickou skupinou Albánců a srbskou menšinou. Mezinárodní společenství také dohlíží na vznik místní samosprávy, a pomáhá tak s rozvojem místních institucí jako například parlamentu, soudu a policie. Od roku 1999, kdy jednotky NATO nahradily srbskou armádu, bylo úspěšné budování demokratického Kosova dáváno světu za příklad.
Situace se však postupně začala zhoršovat podle mínění všech zaangažovaných aktérů, což je dáváno z velké části za vinu neschopnosti mezinárodního společenství adekvátně reagovat na potřeby místního obyvatelstva. V nejbližší době se chystá zveřejnění zprávy napsané zvláštním vyslancem OSN v oblasti Kaiem Eidem, která by měla podle nejmenovaných zdrojů doporučit zahájení rozhovorů o konečném statusu této srbské provincie, a to navzdory tomu, že provincie nesplňuje některé požadavky stanovené mezinárodním společenstvím.
Ekonomická situace Kosova je velice špatná a úroveň nezaměstnanosti se odhaduje na 30 až 70 procent. Otázka konečného postavení Kosova na Balkáně představuje další sporný bod v řešení kosovské otázky. Albánská většina si přeje úplnou samostatnost na Srbsku, kdežto srbská menšina a vláda v Bělehradu se nechtějí svého historického území vzdát.
Zdroj: International Herald Tribune (Francie)
tisknout