natoaktual.cz

Makedonie, náš nový spojenec. Řecko prokázalo sílu

14. února 2019  10:09
Sociolog Ivan Gabal
Po pozvání a podpisu přístupového protokolu zahájila Makedonie třetí fázi svého vstupu do NATO, a to ratifikaci členskými státy. První a úspěšná ratifikace prošla v Řecku, které dlouho členství Makedonie blokovalo pro spor o název země. Makedonie bude členem NATO.  
Makedonská armáda | foto: morm.gov.mk

Pro nás je členství Makedonie nejen zahraniční, ale rovněž domácí agenda, a dosti zásadního významu:

1. Konsolidace jižního křídla NATO, po Albánii a Černé Hoře, má strategický význam pro obranné a územně kompaktní zpevnění celého Balkánu. V nestabilním sousedství Turecka a nadále válkou a sousedními mocnostmi zmítané Sýriii, je stabilita Balkánu důležitá pro celou Evropu, a to nejen bezpečnostně a migračně.

Hybridní tlak Ruska

Rozšíření o Makedonii probíhalo a probíhá pod silným zpravodajským a hybridním tlakem Ruska ve snaze o ovládnutí Balkánu.

2. Rozšíření o Makedonii probíhalo a probíhá pod silným zpravodajským a hybridním tlakem Ruska ve snaze o ovládnutí Balkánu, jeho oddělení od Evropy, izolaci Řecka a vzájemnou antagonizaci Řecka s Makedonií (Republika Severní Makedonie).

Například v Černé Hoře měly před vstupem do NATO ruské destabilizační aktivity poměrně velmi drsný průběh, připomeňme přípravu atentátu na premiéra Djukanoviče skupinou srbských a černohorských navrátilců z ruských bojových sil na východní Ukrajině. Rusko se snaží nejen blokovat rozšíření NATO na Balkáně, ale aktivně podporuje nepřátelství Srbska a Kosova i další etnické rozbroje v regionu.

Makedonie vstupuje do NATO. Protokol musí schválit všichni spojenci

3. Zásadní význam zde ovšem sehrálo Řecko a jeho schopnost překonat vnitropoliticky extrémně citlivé historické animozity nejen ohledně jména Makedonie, ale územního, etnického a geopolitického charakteru. Řecko je nadále zatížené důsledky své dluhové krize a drakonickými kroky eurozóny, je extrémně přetížené pokračující syrskou migrací a migračními tábory, v sousedství kymácejícího se Turecka, ale vnitropolitickou bitvu zvládlo.

Dalo prostor hledisku společné politické stability a bezpečnosti regionu a celého Balkánu. Bez posunu řecké pozice by členství Makedonie bylo dále odkládáno a nemohlo být ratifikováno. Byla to sázka na obnovující se politickou stabilitu Řecka v jeho těžkém období. To jen na okraj až opět někdo - původem z komunistického prostředí - bude mít zapotřebí zdůrazňovat, že nebude platit dluhy „líných Řeků“, projídajících evropské peníze na migraci.

4. Makedonie jako náš nový spojenec získává naše obranné záruky pomoci v nouzi. Nebude to zadarmo, naopak a je třeba si uvědomit cenu stability a míru na Balkáně po letech krvavých válek v bývalé Jugoslávii. I my do stability Balkánu budeme investovat své spojenecké kapacity.

Mějme to na paměti až bude vstup Makedonie ratifikovat náš parlament a uslyšíme naše ruské hlásné trouby o tom, proč bychom měli případně bojovat na Balkáně, nebo proč žádným způsobem nebudeme pomáhat migračně přetíženému Řecku, které ovšem významným způsobem zpevnilo naši bezpečnost na jižním křídle a strategicky odolalo ruskému tlaku.

Bezpečnostní záruky

Mezi prvními zárukami bude zajištění vzdušného prostoru nad Makedonií, který bude zajišťovat air-policing, který můžeme nabídnout.

Náš parlament a relevantní výbory by se měly nyní podrobněji starat i o nového spojence a dát mu najevo, že nám na jeho situaci záleží a jsme připraveni pomoci, stejně jako vůči mimořádně zatíženému Řecku.

Mezi prvními zárukami bude zajištění vzdušného prostoru nad Makedonií, který bude zajišťovat air-policing, který můžeme nabídnout. Vybudovat podmínky pro plné zajištění obrany podle článku 5 na Balkáně bude vyžadovat mnohem větší pomoc a úsilí.

5. Budoucí výzvou je Srbsko, nám blízká a na Balkáně velmi významná země, dnes zmítaná rostoucí vnitropolitickou krizí a silně až dominantně ovlivňovaná Kremlem směrem k neutralitě. Od společných cvičení s Ruskem a Běloruskem, až po dary nákladných zbraňových systémů z Ruska.

Srbské výhledy na EU jsou a budou silně ovlivněny výhledy na rozkolísaný srbský vztah k NATO a vnitropolitickou rozervaností Srbska nejen z prohrané války. Srbský záměr zamířit rovnou do EU a vynechat NATO zvýší nároky na unijní požadavky na civilní kontrolu ozbrojených sil, zpravodajských služeb a vše další, co by do Srbska přineslo NATO.

Bylo by tedy na čase, aby se V4 přestala zabývat jen sama sebou a kverulováním vůči Bruselu a zabrala právě na Balkáně. Poskytování té pomoci, kterou jsme před dvaceti lety zcela samozřejmě dostávali od budoucích spojenců my. Je čas něco z toho posunout dál, na Balkán.

Řekům patří dík a Makedonii blahopřejeme a vítáme ji jako budoucího spojence, kterému v nouzi jsme bezdiskusně připraveni pomoci.

Ivan Gabal
autor působí jako sociolog a bezpečnostní expert

zpět na článek