natoaktual.cz

Skóre „osmičkových výročí“ 1918-2018 pro demokratické Česko: 1:3

17. ledna 2018  9:26
Zbyněk Pavlačík, Jagello 2000
Letošním rokem Česká republika vstupuje do druhého století své moderní historie. Obecně se traduje, že „osmičkové roky“ jsou pro Čechy klíčové důležité. V roce 1918 vzniklo Československo, které však namísto oslav dvacetiletí své svobodné existence naopak na podzim 1938 zaniklo. Za dalších deset let, a pouhé tři roky po osvobození, se obnovené Československo stalo součástí totalitního východního komunistického bloku, v němž pokus o dílčí demokratizaci státu zevnitř vyústil v srpnu 1968 v další okupaci.  

Letouny JAS-39 Gripen českých vzdušných sil | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Je na první pohled zřejmé, že z geopolitické perspektivy skóre „osmičkových“ výročí vychází pro Československo negativně 1:3 - 1918 : 1938, 1948, 1968.

Během uplynulého století české moderní historie tedy připadlo na demokratický režim 51 let a 48 let na režim totalitní, takže v demokracii celkově Češi strávili o trošku více času než v nedemokratických režimech. Jejich vliv byl však umocněn dvěma okupacemi, které dohromady trvaly necelých 30 let.

Zjednodušeně tak můžeme konstatovat, že každý druhý den žili Češi v demokratickém režimu. Zajímavé je, že je to téměř shodné se časem stráveném v režimu nedemokratickém, ve kterém Češi rovněž strávili přibližně každý druhý den. Pro úplnost, v okupaci Češi strávili každý třetí den z prvního století moderní historie.

Sami to nezvládneme

V moderních dějinách byl vývoj v Československu přímo závislý na vývoji v Evropě a Češi nebyli s to si svoji bezpečnost zajistit sami.

Z mého pohledu bylo samozřejmě vedle vzniku Československa nejvýznamnější období tří dekád 1938-68 a tři klíčové události, jež se v nich odehrály: přijmutí podmínek Mnichovské dohody, komunistické převzetí moci a okupace zeměmi Varšavské smlouvy.

Pokud bychom se podívali na délku trvání českých zahraničních vztahů, tak pochopitelně nejvíce času Češi strávili společně se Slováky - 68 let, tedy více než dvě třetiny.

Češi během století získali zkušenosti se členstvím ve třech paktech, které měly garantovat jejich bezpečnost. Nejkratší čas trvalo spojenectví s Rumunskem a Jugoslávií - přibližně 18 let, o rok déle již letos Česko bude členem Severoatlantické aliance. Ta si příští rok připomene 70 let od svého vzniku a Česko pak dvacetileté výročí členství. Historicky nejdelší období tak zatím Češi strávili ve Varšavské smlouvě - a to 36 let. Délka členství v NATO se tak době členství ve Varšavské smlouvě vyrovná v roce 2035.

Nijak objevný závěr přirozeně je, že v moderních dějinách byl vývoj v Československu přímo závislý na vývoji v Evropě a že Češi nebyli s to si svoji bezpečnost zajistit sami. Na základě této historické zkušenosti by tak mělo být v českém životním zájmu podporovat funkčnost mezinárodních demokratických multilaterálních organizacích, jejichž je Česko členem.

Vystoupení z nich či podporování jejich disfunkčnosti, jak ukazuje nedávná česká historie, nevede k větší ekonomické prosperitě a svobodě jednotlivce, nýbrž přesně opačným směrem.

Zbyněk Pavlačík
autor je předsedou Jagello 2000

natoaktual.cz
zpět na článek