natoaktual.cz

Američané se vrací do Evropy. Je to dobré i pro Trumpa

9. ledna 2017  15:35
Luboš Palata, MF DNES
Po pouhých čtyřech letech od chvíle, kdy Barack Obama stáhnul z Evropy poslední americké tanky, se v Německu vylodila 3. obrněná brigáda z Colorada, aby spolu s dalšími americkými jednotkami zamířila k hranicím mezi NATO a Ruskem. V těch čtyřech letech „amerického vakua“ v Evropě, samozřejmě zdaleka ne úplného, ale pouze symbolického, Rusové využili k tomu, aby jako první evropský stát od druhé světové války okupovali a ke svému území připojili část sousedního státu, tedy ukrajinský poloostrov Krym.  

Americké tanky se vyloďují v Evropě. | foto: Ministerstvo obrany USA, Staff Sgt. Micah VanDyke

Stalo se tak navíc novou metodou hybridní války. Navíc si s postiženým státem Rusové nejdříve vyjednali dohodu o umístění své námořní a vojenské základny, rozsáhlá exteritoriální práva s tím související a pak zemi, která Rusko dlouho považovala za přátelský stát, brutálně bez vyhlášení války vojensky přepadli. Krym na jaře roku 2014 okupovali a referendem konaným pod hlavněmi samopalů, bez jakékoli právní relevance, poloostrov připojili k Rusku.

Agrese? Právě naopak

Nejde o žádné umělé zvyšování napětí, ale o minimální krok vojenské solidarity, který má dát Rusku zcela jasně najevo, že v případě nepřátelských akcí vůči východoevropským členům NATO bude mít Kreml co do činění i s americkou armádou.

Bez vyhlášení války také vyslali své jednotky na východní Ukrajinu, aby tam zinscenovali dva separatistické útvary – tzv. Doněckou a Luhanskou republiku. Ve stejné době zahájili proti západním zemím brutální dezinformační a kybernetickou válku, jejímž cílem je politicky rozložit a oslabit jak Evropskou unii, tak NATO. S hraničními státy jako je Estonsko, Litva a Lotyšsko na prvním místě.

Tento krátký přehled ilustruje, co všechno se muselo stát, než se Američané do Evropy obrazně řečeno vrátili, než se americké tanky vydaly k východní hranici NATO, do již zmíněného Pobaltí, Polska a Rumunska.

Polsko se může těšit na Trumpa. Ale spoléhat se musí samo na sebe

Nejde o žádné umělé zvyšování napětí, ale o minimální krok vojenské solidarity, který má dát Rusku zcela jasně najevo, že v případě nepřátelských akcí vůči východoevropským členům NATO bude mít Kreml co do činění i s americkou armádou. Vedle obrněné brigády budou ve východní Evropě rozmístěny i další americké jednotky, včetně výsadkové jednotky s dvaceti čtyřmi vrtulníky Apache. Nejde přitom o žádnou osamocenou akci USA, ale o část plánovaného posílení východního křídla NATO, v jehož rámci budou například v Pobaltí i čtyři tisícičlenné mezinárodní jednotky států Aliance.

Evropa na vlastních nohou

Samozřejmě v porovnání s posílením ruských sil jak v Kalingradské enklávě, tak na dalších západních hranicích Ruské federace, se jedná pouze o symbolický krok, který má na rozdíl od agresivně pojatých ruských kroků jednoznačně obranný charakter, jež má pouze odstrašit protivníka.

Selhání Obamovy politiky

Nicméně připomeňme, že jedním z hlavních témat Baracka Obamy při nástupu do funkce byl restart vztahů s Ruskem – a Obama končí ve funkci vysláním vojáků na východní křídlo NATO.

V poměru k osmdesátým rokům, kdy v Evropě bylo asi 200 tisíc amerických vojáků a stovky amerických tanků, je i po posílení v posledních letech početní stav amerických jednotek někde na šestině tehdejších čísel.

Samozřejmě je tu otázka, zda „návrat Američanů“ není jen labutí písní administrativy Baracka Obamy těsně před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nicméně připomeňme, že jedním z hlavních témat Baracka Obamy při nástupu do funkce byl restart vztahů s Ruskem – a Obama končí ve funkci vysláním vojáků na východní křídlo NATO.

Dnes už prokázaná ruská podpora Trumpovu zvolení, v podobě dezinformační kampaně a hackerských útoků namířených proti Trumpově soupeřce Hillary Clintonové, může být paradoxně velkou brzdou nějaké velké vstřícnosti Trumpa k Putinovi. Zdá se, že po setkání se šéfy tajných služeb si i Trump uvědomil, jak nebezpečného a zákeřného soupeře proti sově v Kremlu má. Několikrát dal už také najevo, že do Kremlu rozhodně nepůjde s prosíkem, byť svého plánu vztahy s Ruskem urovnat se Trump nevzdává.

Přečtěte si další texty Luboše Palaty na natoaktual.cz:

Ani to však nemusí znamenat, že by nové uspořádání rusko-amerických vztahů muselo být pro evropské spojence USA újmou. Ano, je možné, že Spojené státy nezávisle na jednání s Moskvou budou po svých spojencích v Evropě požadovat větší výdaje na obranu a převzetí většího dílu odpovědnosti obranu Aliance. Ale to je zcela na místě a zemím Evropské unie, které svojí obranu do značné míry stále zanedbávají, to jenom prospěje a Unii to dá vojenskou sílu, jež jí zoufale chybí a limituje její politický vliv na dění ve svém okolí a ve světě vůbec.

Pax Americana

Pokud budou USA cítit snahu evropské části Aliance, tak rozhodně nebudou z aliančního spojenectví couvat a nahrazovat ho nějakým paktem k agresorským putinovským Ruskem. Podle mnoha pozorovatelů Vladimir Putin vysílá do USA mnoho smířlivých signálů ne proto, že by se na Donalda Trumpa tak těšil, ale proto, že z něj začíná míst stále větší obavy.

Minulé roky ukázaly, že pokud má být s Putinem dosaženo nějaké dohody, musí to být z pozice síly a nikoli slabosti. To, že je ve vztahu k Rusku daleko silnější hráč, si uvědomuje i Trump a jeho administrativa. A podmínky urovnání s Ruskem chce diktovat Washington.

Putin ví, že to zadarmo rozhodně nebude. Možná proto má už teď z Trumpa daleko menší radost, než jak by se na první pohled zdálo. A pokud jde o americké jednotky v Polsku, Pobaltí a Rumunsku, ty se, pokud dodrží Trump logiku vyjednání s Putinem, rozhodně do USA jen tak brzy vracet nebudou.

Luboš Palata
autor je redaktorem MF DNES

natoaktual.cz
zpět na článek