natoaktual.cz

Jsem rád za změny zákonů, které jsme doporučili v Bílé knize

18. listopadu 2013  15:16
V srpnu 2010 mně oslovil tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra, abych se stal členem komise pro přípravu Bílé knihy o obraně. Dlouho jsem neváhal a kývl. Jako příslušník aktivní zálohy a člověk zabývající vojenskými tématy, historií a se zkušenostmi z oblasti komunikace jsem cítil příležitost pomoci ozbrojeným silám vypořádat se s masivním škrtáním a neujasněností v jejich směřování. Je podzim 2013 a jsem rád, že se řada z věcí, které jsme jako patnáctičlenná komise po dlouhých diskusích a zralé úvaze doporučili Alexandru Vondrovi a vlastně i dnešnímu ministrovi obrany Vlastimilu Pickovi, který byl Náčelníkem Generálního štábu AČR, realizuje.  
Čeští vojáci na zahraniční misi (ilustrační foto). | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Tuto středu bude vláda projednávat druhý balík novel a nových zákonů, které vytvářejí rámec pro tolik potřebné změny. Před necelými čtrnácti dny vláda odsouhlasila opatření týkající se podmínek služby vojáků, veteránů a nasazování našich sil. Tento týden projedná zákony týkající se aktivní zálohy a záloh obecně a změn ve vojenských újezdech. První část je mi obzvláště blízká, protože jako člen aktivní zálohy jsem léta cítil potřebu změn a nastavení jasných pravidel.

Zbytečné odklady

Nevidím důvod, proč by nyní vláda měla oddalovat projednání návrhů ministerstva, vycházejících mimo jiné i z práce naší komise před třemi lety. Zvláště, když všechny návrhy půjdou ještě do parlamentu, kde o nich poslanci a senátoři mohou vést další diskuse. Odklad rozhodnutí by jen znedůvěryhodnil ministerstvo obrany v očích těch, kteří se rozhodli aktivně řešit svou budoucnost, jež bude konečně bez vojenského dohledu.

Armáda se zprofesionalizovala a zmenšila. Stát proto musí podporovat občany, kteří mají zájem se připravovat na obranu země. A jako záložníci toho nechceme mnoho – například podporu zaměstnavatelů a především mít možnost cvičit. Vím, že bude trvat ještě hodně dlouho, než se dostaneme na úroveň podpory a fungování, která je obvyklá v některých zemích NATO. Nedělám si iluze, že některé představy a navrhovaná opatření budou muset být upravena. Mám ovšem radost z vůle civilního i vojenského vedení ministerstva přikročit ke změnám a otevřeně se o nich bavit.

Přečtěte si na natoaktual.cz text související s tématem:

Vzpomínám si, jak jsme v jednu dobu diskutovali o majetku ministerstva obrany a o výcvikových prostorech. Znám je, vím, jak fungují a zároveň mi bylo jasné, že jich máme příliš mnoho, že je armáda není schopna adekvátně využít. Jako člověk milující svobodu jsem přesvědčen, že stát má před občana klást co nejméně překážek, ať už těch administrativních, či skutečných týkajících se například omezování jeho pohybu. Přivítal jsem tedy závěr vojenské analýzy, že je třeba zmenšit výcvikové prostory armády, která je již nepotřebuje, a tedy i vojenské újezdy a jeden dokonce zrušit.

Jako nejvhodnější ke zrušení byl navržen vojenský újezd Brdy, který je nejméně a nejkomplikovaněji využitelný. Moderní specializované armádě totiž nenabízí vhodné podmínky pro výcvik, ať už kvůli neucelenosti ploch či ne zcela – ve srovnání s ostatními újezdy - vhodnému terénu. Nese sebou tedy pouze náklady na údržbu a ochranu přírody.

Bílá kniha

Stránky Ministerstva obrany k Bílé knize

Při výročních setkáních komise pro Bílou knihu jsem se vyptával, jak pokračuje rušení újezdu. Jsem rád, že za těch posledních dva a půl roku proběhlo mnoho jednání, která objasnila existenční otázky obyvatel vojenských újezdů po vyčlenění jejich osad, ochranu přírody, podpora regionu po zrušení újezdu a tak dále. Nevidím důvod, proč by nyní vláda měla oddalovat projednání návrhů ministerstva, vycházejících mimo jiné i z práce naší komise před třemi lety. Zvláště, když všechny návrhy půjdou ještě do parlamentu, kde o nich poslanci a senátoři mohou vést další diskuse. Odklad rozhodnutí by jen znedůvěryhodnil ministerstvo obrany v očích těch, kteří se rozhodli aktivně řešit svou budoucnost, jež bude konečně bez vojenského dohledu.

Obrana státu vyžaduje kontinuitu, stabilitu a neustálý zájem. Bílou knihou jsme se pokusili nastavit formu diskuse státu s odborníky a občany o obraně, vysvětlit, proč je nutné k obraně přistupovat jako k celku, proč je zapotřebí neustálý strategický a koncepční dialog a že stranickost bezpečnost státu poškozuje. Konání člověka není dokonalé, ani konečné. Vyžaduje neustálé korekce. Proto jsem například přesvědčen, že by v příštích dvou letech měly započít práce nad další Bílou knihou, která znovu zhodnotí stav obranného sektoru. Chci věřit, že si to uvědomují i politici, kteří nebudou nadřazovat své partikulární zájmy nad zájmy celku a nebudou přistupovat k obraně státu macešsky.

Václav Marhoul
autor je režisér, příslušník Aktivní zálohy AČR a člen odborné komise Bílé knihy obrany

natoaktual.cz
zpět na článek