 |
Evropské unii je věnována více než polovina textu rezoluce. V první části definují sociální demokraté tři základní výzvy, které dnes stojí před Evropskou unií: „finanční a ekonomická krize, klimatické změny a bezpečnostní hrozby.“ Postoj k těmto tématům může podle sociálních demokratů ovlivnit postavení Evropy ve světě. „Pro EU je to mimořádná výzva a zároveň velká příležitost,“ tvrdí ČSSD s tím, že „je výsostným zájmem ČR, aby tato příležitost nebyla promarněna.“
Připouštějí, že nehodlají vystupovat k EU nekriticky, ale chtějí být loajální „k procesu evropské integrace a budování společné evropské politiky.“ V narážce na heslo českého předsednictví v Radě EU sociální demokraté deklarovali, že „EU musí být více než jen Evropa bez bariér.“ Rozhodně se staví pro „co nejrychlejší ratifikaci Lisabonské smlouvy,“ která by umožnila Evropské unii „ukončit institucionální reformu a pustit se do těžkých a náročných úkolů, které před nimi stojí.“
Sociální demokraté podporují intenzivnější zapojení evropských struktur i do bezpečnostních otázek, konkrétně vytváření společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Evropské státy musí podle ČSSD „společně vytvářet strategii proti novým hrozbám ve světě“ a proto by měly uspořádat konferenci o celoevropské bezpečnosti. Evropský pilíř bezpochyby hraje v sociálně demokratickém vymezení zahraniční politiky výrazně silnější roli, a to i přesto, že v záhlaví rezoluce se volá po zahraniční politice „vyváženě orientované jak na EU tak i USA.“
Vládu naopak ČSSD kritizuje za to, že její zahraničně-politický kurs vede „k jednostranné orientaci na jediného strategického spojence.“ Obviňují ji z „odklonu od vyvážené politiky předchozích sociálnědemokratických vlád znamená výrazné oslabení prestiže ČR v Evropě i ve světě, a to i v oblastech dlouhodobého českého zájmu.“ Vláda podle ČSSD „ignoruje názory opozice a odmítá parlamentní a veřejnou debatu o strategických zájmech země znemožňuje žádoucí domácí shodu na zahraničně-politickém směřování republiky.“
S USA ano, ale …..; o NATO ani slovo
Rezoluce však blíže nespecifikuje, v jakých oblastech to současná vláda má činit. Z kontextu jednoho odstavce však lze odvodit, že se jedná zejména o otázku případného umístění radarové základny USA v České republice. K tomu ČSSD zaujala na sjezdu jednoznačně odmítavý postoj. Jedná se prý jen o další hromadění nových zbraňových systémů a eskalaci napětí, což není cesta ke zvyšování bezpečnosti v Evropě.
ČSSD přitom v této otázce spoléhá na novou americkou vládu vedenou demokratem Barackem Obamou. „Vítáme pozitivně první signály, že místo konfrontace v podobě budování protiraketového systému je nastartována cesta vedoucí k největšímu snížení počtu jaderných zbraní a raketových nosičů za poslední generaci,“ říká se v rezoluci sociálních demokratů. Jednoznačné stanovisko o budoucnosti americké protiraketové obrany ve střední Evropě však ze strany nové americké vlády prozatím nezaznělo. Dozajista bude tato otázka předmětem návštěvy prezidenta USA v České republice začátkem dubna.
Zatímco vztahům se Spojenými státy se rezoluce částečně věnuje, Severoatlantická aliance není v rezoluci zmíněna ani jednou. A přitom představitelé ČSSD často v minulosti poukazovali na to, že to byla jejich vláda (premiéra Miloše Zemana v letech 1998-2002), která ČR do aliance v roce 1999 přivedla, a jejich ministr zahraničních věcí Jan Kavan, který předal své tehdejší americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listinu.
Pokud by rezoluce přijatá sjezdem měla znamenat vymezení základních programových principů v dané oblasti, tak je v ČSSD evidentní odklon od NATO. Částečně se to ukázalo již na přístupu strany ke schvalování plánu vojenských misí pro rok 2009. I v tomto případě se ukázalo, že bývalá elita ČSSD spojená se vstupem ČR do NATO se s tou současnou neshodne, což bylo doloženo reakcí právě Miloše Zemana na postoj sociálních demokratů k misím.
Pokud by se význam jednotlivých oblastí zmiňovaných v programové rezoluci ze sjezdu skutečně promítl i do volebního programu ČSSD a v případě účasti strany na vládě i do programového prohlášení vlády, jednalo by se v dějinách České republiky o poměrně výrazný zlom. Všechny předchozí vlády, včetně těch vedených ČSSD, totiž Severoatlantické alianci věnovaly poměrně velkou a významnou pozornost.
Petr Just
Autor je politolog,
působí na Metropolitní univerzitě Praha
tisknout