Činnost EDA se má zaměřit na čtyři hlavní oblasti: rozvoj vojenských schopností v oblasti zvládání krizí, podpora a zlepšení evropské spolupráce ve vyzbrojování, podpora obranného výzkumu a rozvoje technologií, posílení evropské průmyslové a technologické základny obrany a vytvoření konkurenceschopného trhu v oblasti obranného průmyslu.
EDA je ustavena jako podpůrný nástroj členských států, i výhledově s velmi omezenými exekutivními pravomocemi. Z hlediska EU se jedná o relativně malou agenturu (81 tabulkových míst, rozpočet pro r. 2005 20 mil.EUR), která vyplňuje určitou institucionální mezeru a nabízí možnost zpracovávání společných analýz (především na úrovni celé EU-25) a identifikace důsledků stávajících národních vyzbrojovacích politik a programů. Prozatím její nejdůležitější role leží ve sběru dat, jejich ověřování a výměně informací s členskými státy, s možnou koordinační a doporučující rolí omezující duplikace a neefektivní vynakládání prostředků na národní úrovni. Po dosažení politické shody členských států může doplnit stávající „bottom-up“ přístup (např. v ECAPu) o „top-down“ postup, s vysokou mírou politické závaznosti.
Výhody EDA
EDA nabízí několik komparativních výhod v institucionální rovině – zjednodušený přístup na nejvyšší politickou úroveň (Řídící výbor EDA tvoří ministři obrany), rychlou komunikaci s členskými státy, unikátní civilně-vojenský interface, dobré vztahy s dalšími institucemi EU a základní podporu ze strany evropského obranného průmyslu. EDA prozatím nesměřuje ke zpochybnění centrální role státu při zajišťování obrany a zůstává i výhledově jasně vymezená mezivládním principem spolupráce. Její posun směrem k exekutivní agentuře by si vyžádal zásadní posílení pravomocí, personálu a rozpočtu.
EDA se výrazně angažuje v oblasti reformy evropského zbrojního trhu, především v části pokryté výjimkou z pravidel vnitřního trhu EU podle čl. 296 Smlouvy o ES (Komise je naopak v posledních letech velmi aktivní ve zbývající části, nejnověji publikováním Zelené knihy o veřejných zakázkách v oblasti obrany ze září 2004). EDA zde dosáhla prvního úspěchu v podobě přijetí dobrovolného mezivládního kodexu chování (European Defence Equipment Market Code of Conduct) v listopadu 2005, který by měl být spuštěn od července 2006.
Hlavním principem pro všechny členské státy, které k tomuto kodexu přistoupí, (subscribing Member States, sMS) je vyhlášení mezinárodního veřejného výběrového řízení na tyto obranné zakázky. Z režimu tohoto kodexu jsou vyňaty zakázky týkající se komponentů a služeb spojených s biologickými, chemickými, radiologickými a jadernými zbraněmi, systémů jaderného pohonu a kryptografické techniky. Odchýlení se je od kodexu je také možné v případě naléhavé operační potřeby, následné dodávky zboží a služeb a v případě naléhavých a výjimečných potřeb národní bezpečnosti.
Mezi hlavní principy nového kodexu chování by měly patřit:
• dobrovolný, právně nezávazný charakter kodexu. Participující stát z něj může kdykoliv vystoupit a za jeho porušení nejsou stanoveny žádné explicitní sankce;
• čestné a rovné podmínky pro všechny dodavatele, s otevřenou soutěžní dokumentací a kompletní základní informací o podmínkách, výběrových kritériích a technických požadavcích, zveřejněnou na webových stránkách EDA (jednotný on-line portál). Po udělení kontraktu budou informováni neúspěšní žadatelé, kteří o to projeví zájem, o důvodech odmítnutí jejich nabídky;
• vzájemná transparentnost a zodpovědnost – v případě uplatnění výjimek bude předloženo jejich zdůvodnění orgánům EDA, které budou plnit monitorovací roli a budou řídícímu výboru předkládat pravidelné zprávy;
• vzájemná podpora a řádné plnění závazků mezi evropskými dodavateli a odběrateli. Každá vláda sMS učiní, s využitím domácí legislativy a mezinárodních závazků, vše pro to, aby se plnily vzájemné smluvní požadavky (především v případě urgentních operačních potřeb);
• vzájemný prospěch – tento mezivládní režim může prosperovat jen tehdy, budou-li z něj mít užitek všechny participující země.
Součástí toho mají být i příležitosti pro malé a střední společnosti. Nástroj by měl být kodexu žádoucí praxe v dodavatelském řetězci (Code of Best Practice in the Supply Chain), který byl přijatý orgány EDA v květnu 2006.
Cílem je větší transparentnost
Nový režim v rámci evropského zbrojního trhu by měl přispět k větší transparentnosti a lepší konkurenci u evropských obranných zakázek přesahujících 1 mil. EUR a na něž státy uplatňují režim čl.296. EDA bude zodpovědná za jednotný elektronický publikační systém (data o vypisovaných zakázkách budou ale dodávat členské státy), monitorovací režim a analýzu fungování nového režimu. Jeho důsledná aplikace by mohla členským státům přinést dostupnost lepších výrobků za nižší ceny. V dubnu 2006 se 22 členských států EU (včetně ČR) zavázalo, že od jeho spuštění k novému kodexu chování přistoupí. Mimo zůstane prozatím Španělsko a Maďarsko, Dánsko se na základě své výjimky týkající se vojenské dimenze ESDP práce EDA neúčastní.
Mezi jeho přednosti patří, že jedná se o jediný nástroj, který je momentálně možné aplikovat na alespoň částečné celoevropské otevření oblasti obranných akvizic podle čl. 296 (vzhledem k celkové hodnotě těchto akvizic by tak mohlo být dosaženo nezanedbatelných úspor pro státní rozpočty). Snížení výsledné ceny zbrojních dodávek je přínosem především pro menší země s omezeným obranným průmyslem, které jsou již v současnosti závislé na dodávkách ze zahraničí a nedělá jim příliš velkou starost ochrana domácích zbrojařů. Oproti stávající praxi nabízí důkladný monitorovací režim prováděný skrze EDA a alespoň politický závazek k transparentnosti. Součástí režimu je nová praxe vyžadující, aby stát vysvětlovaly ostatním případné uplatnění výjimek. V tomto bodě by tedy mohlo dojít ke změně mentality a procedur směrem od automatického používání uzavřených akvizic a přidělování kontraktů převážně domácím firmám. Výsledkem by měla být rychlá a hmatatelná změna stávající netransparentní praxe národních orgánů.
Přínosem může být i pro obranný průmysl participujících států – firmy by měly mít snazší přístup na mnohem větší trh (teoreticky pokrývající prakticky celou EU) a šanci uplatnit kvalitní výrobky u více odběratelů. Tato výhoda je nejaktuálnější pro velké firmy, které již delší dobu volají po otevřenějším evropském trhu a jsou přesvědčeny, že na něm obstojí. Tato výhoda by se měla týkat i malých a středních podniků, jichž zůstává přes existenci velkých evropských nadnárodních koncernů typu BAe Systems, EADS, Thales apod., naprostá většina. Tento typ podniků je naprosto dominantní ve všech nových členských zemích EU. Zachován naopak zůstane systém offsetů, byť i v této oblasti by mělo dojít k harmonizaci.
Mezi slabiny nového režimu naopak patří právní nevynutitelnost kodexu chování a pouze politický tlak na „hříšníky“, existence celé řady výjimek, aplikace především pro koncové dodavatele, nejasné dopady na subdodavatele a zvýšení konkurence pro domácí obranný průmysl, který byl doposud chráněn protekcionistickými opatřeními. Kodex chování sám o sobě také nepovede ke konsolidaci evropského zbrojního trhu, která bude probíhat především na straně nabídky paralelně z iniciativy hlavních výrobců.
Po přistoupení k novému kodexu chování bude muset projít administrativními změnami český akviziční proces, především pak v rovině informační povinnosti MO vůči EDA. Obdobně se ČR musí dobře připravit na zdůvodňování případných výjimek z uplatňování nového kodexu. Zvýšení jeho transparentnosti je ovšem žádoucí, jak velmi dobře dokumentují dva současné velké akviziční projekty – na dodávku 199 nových kolových obrněných transportérů (po nedávném podpisu kontraktu ministrem obrany Karlem Kühnlem by měl dodat rakouský Steyer (vlastněný americkým koncernem GD) stroje Pandur) a na dodávku téměř tisícovky nových středních terénních vozů (dodá zřejmě Tatra Kopřivnice, jednání ještě probíhají). Obě výběrová řízení by v případě jejich provádění již podle nového kodexu chování vypadala podstatně jinak a i námitky dalších výrobců by bylo možné vyřídit mnohem jednodušeji.
Radek Khol
Ústav mezinárodních vztahů
tisknout