Máte dva měsíce, upozornil Tillerson spojence z NATO, aby zvýšili výdaje

31. března 2017  16:36,  aktualizováno  17:42
Zhruba dva měsíce mají členské státy Severoatlantické aliance na to, aby zvýšily obranné výdaje k hranici dvou procent HDP nebo daly k dispozici jasný plán, jak toho dosáhnout. Takové je poselství šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona, s nímž dorazil na první setkání se spojenci v Bruselu.  
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v centrále NATO | foto: NATO Photos
galerie Srovnání vývoje výdajů na obranu od roku 1989 po současnost - Spojené státy,... Roční vývoj růstu výdajů na obranu evropských zemí NATO a Kanady v procentech Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k... Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu...

Na summitu Aliance koncem května, kdy do Bruselu přicestuje i americký prezident Donald Trump, by se podle Tillersona měli spojenci shodnout, jak výdaje na obranu postupně zvýší k hranici dvou procent HDP a to včetně přesných každoročních zpráv, jak toho chtějí dosáhnout.

Americký šéf diplomacie přicestoval do Bruselu na své první setkání ministrů osmadvacítky. Schůzka se měla původně uskutečnit až příští týden, ale kvůli Tillersonovi byla narychlo přeložena.

„Není nadále možné, aby Spojené státy zajišťovaly nepřiměřený podíl aliančních výdajů na obranu. Spojenci musí své obranné výdaje navýšit,“ prohlásil Tillerson. Ostatní země NATO podle něj musí dokázat, že s Washingtonem sdílejí stejné odhodlání.

Členské země se v roce 2014 zavázaly zastavit škrty ve výdajích na obranu a zvýšit je na dvě procenta hrubého domácího produktu během deseti let. Kromě USAplní tento závazek jen čtyři další země: Británie, Estonsko, Řecko a Polsko.

Tillerson neuvedl, co by se stalo, kdyby spojenci z Evropy a Kanady závazky nedodrželi. Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu svazku 28 zemí, už během prezidentské kampaně opakovaně a důrazně vyzval evropské členy, aby přispívali na svou obranu výrazněji. Jinak prý Spojené státy budou nuceny utlumit své závazky vůči spojencům.

Tillerson nicméně mírnil obavy s tím, že Washington dodrží své závazky a bude spojence bránit. „Víme, že hrozba proti jednomu z nás je hrozbou proti všem a budeme podle toho reagovat,“ prohlásil. Spojené státy podle jeho slov považují NATO za základ transatlantické bezpečnosti. „Jsme rozhodnuti zajistit, aby NATO mělo schopnosti umožňující naši společnou obranu,“ uvedl.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga by plány jednotlivých zemí měly obsahovat tři prvky: jak budou země zvyšovat výdaje na obranu k požadované hranici, jak budou investovat do svých vojenských schopností, které Aliance potřebuje, a jak budou schopny přispět do operací a misí Aliance. „Je to o penězích, schopnostech a odhodlání k nasazení – všechny tři jsou důležité,“ prohlásil Stoltenberg.

Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k obranným rozpočtům jednotlivých zemí

Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k obranným rozpočtům jednotlivých zemí

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu produktu

Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu produktu

Připomněl, že transatlantická vazba byla pevná skoro 70 let. „Je zásadní pro Evropu i pro Severní Ameriku. A zvláštní význam má nyní, v době vážných výzev,“ zdůraznil Stoltenberg s odkazem na změněné bezpečnostní prostředí v Evropě i jejím okolí.

„Evropa je blízko zmatkům a násilí, které sledujeme v severní Africe, na Blízkém východě, v Iráku, v Sýrii. A Evropa je blízko asertivního Ruska, které je ochotno vůči sousedům používat sílu,“ dodal.

Berlín by musel výdaje znásobit

Americký tlak na evropské spojence se příliš nezamlouvá Berlínu. Německý ministr zahraničí Siegmar Gabriel považuje dvě procenta HDP na obranu za nerealistické. „Dvě procenta by znamenala vojenské výdaje přibližně 70 miliard eur. Neznám žádného německého politika, který by věřil, že je to možné či žádoucí,“ uvedl.

Pro Německo s obranným rozpočtem asi 38 miliard eur, tedy 1,2 procenta HDP, by to znamenalo takřka zdvojnásobit výdaje na obranu. Berlín zároveň žádá, aby bylo definováno, co bude možné do „obranných výdajů“ zahrnout. Podle Stoltenberga je sice rozvojová pomoc nebo obnova zemí po konfliktech důležitou stránkou, ale od obranných výdajů je oddělena.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert během schůzky šéfů diplomacie řekl, že německá vláda se zavázala ke zvýšení výdajů na obranu a bude tak činit i nadále. „Víme, že je to nezbytné a rozumné dále posilovat naše ozbrojené síly,“ citovala Seiberta německá média. Podobně se před časem vyjádřila také německá kancléřka Angela Merkelová.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po schůzce zdůraznil, že Tillerson byl na jednání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany „docela tvrdý úkol“. Německá pozice podle něj není nová, Gabriel dnes prý připomněl, že Berlín vydává výrazné prostředky na obnovu například v Iráku. „Bylo zřejmé, že zužování jen na čistě vojenské výdaje je pro některé země zjednodušené,“ citovala Zaorálka agentura ČTK. Podobně se podle něj k věcí staví také Francie.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.