Je to paradox. Zatímco ještě před deseti lety Taliban proti drogám tvrdě bojoval, poslední roky je opium a z něj vyráběný heroin hlavním zdrojem příjmů radikálních islamistů a povstaleckých skupin, ze kterých financují své útoky proti zahraničním i vládním jednotkám.

A v tomhle "byznysu" rozhodně nejde o drobné. Za poslední měsíc mezinárodní jednotky pod velením NATO a zvláštní protidrogové oddíly afghánské policie připravily povstalce o doposud největší zásilky drog, které měly být propašovány z Afghánistánu.

"Dokázali jsme zabavit velké množství heroinu a morfinu a přitom byli zabiti dva povstalci," komentoval poslední akce generál Mohammad Baz Ahmadí, náměstek afghánského ministra vnitra pro boj s drogami.

Podle něj přišel Taliban v Hílmandu během několika posledních razií o 14 tun opia, 12 tun morfia, 430 kilogramů heroinu a 15 tun hašiše. Odhadem by tahle směsice mohla povstalcům vynést až 47 milionů amerických dolarů.

A to ve výčtu není započítán "kapitální úlovek" britských jednotek, které díky speciálně vybaveným průzkumným vrtulníkům SeaKing, jenž odposlouchávají komunikaci povstalců a jsou schopny skrytě z velkých výšek detailně sledovat podezřelé aktivity, před několika dny v Hílmandu odhalily a zadržely pašeráky s více jak tunou "bělostného prášku".

Vysychají povstalcům finanční zdroje?
Taliban tak dostal tvrdou ránu. Utržené peníze z drogového obchodu mu totiž podle expertů budou v následujících zimních měsících citelně chybět. Jako každý rok bude chtít své bojovníky v odlehlých horských oblastech sousedního Pákistánu opět dozbrojit a naplánovat svou tradiční jarní ofenzívu.

"Naruší to schopnost nepřátel financovat další útoky," předpokládá šéf společných operací na velitelství ISAF James B. Laster. Jestli bude tento předpoklad správný se ale ukáže až příští rok. Hned jak roztaje sníh a Taliban vyšle své oddané zpátky do boje.

Odhaduje se, že Taliban může z drogového byznysu inkasovat až 300 milionů dolarů ročně. Velkou zásluhu na potírání drogového obchodu lze přitom konečně připsat ke cti samotným Afgháncům. Zvláště pak nově zformované a pod zahraničním vedením pečlivě vycvičené protidrogové policii a jejím zvláštním jednotkám s označením Special Interdiction Vemte.

"Za poslední rok tyto jednotky razantně zvýšily své operační schopnosti," konstatoval viceadmirál Tony Johnstone-Burt, ředitel sekce pro boj proti drogám a organizovanému zločinu mezinárodních sil v Afghánistánu. "Jejich zpravodajské jednotky se teď zaměřují na stíhání klíčových hráčů v hlavních skupinách obchodujících s drogami, zločinecké sítě a afghánskou mafii, spíše než na obyčejné drogové pěšáky," dodal.

Afghánské úřady se pod tlakem rozhoupaly
A zdá se, že první úspěchy přináší i cílený mezinárodní tlak na afghánskou vládu a úřady, aby s drogovým obchodem zatočily. Mužem číslo jedna afghánské vlády pro potírání drog je Zarar Mokbel Osmaní, který za významné podpory Západu rozšiřuje zbrusu novou národní strategii napříč jednotlivými ministerstvy.

Drogy totiž v Afghánistánu tvoří pomyslný začarovaný kruh zasahující do všech sfér. Zdravotnictví tak pracuje na budování protidrogových center pro léčbu závislých, školství zase na prevenci. Ministerstvo vnitra zase začíná důsledně prosazovat přísná protidrogová opatření.

Hodně pilná je také afghánská justice. V metropoli Kábulu už funguje zvláštní soudní dvůr určený výhradně obchodníky s drogami. Za poslední rok soud poslal do vězení za výrobu drog nebo obchod s nimi na 600 lidí. Každý s odsouzených stráví za mřížemi v průměru 18 let.

Místo máku šafrán nebo granátová jablka
Zvláštní pozornost věnují západní poradci a afghánské úřady obyčejným farmářům - pěstitelům máku, kteří jsou tím prvním stupínkem v dlouhém řetězci obchodu s drogami. Právě z jejich makových polí putují k obchodníkům tuny surového opia pro výrobu heroinu. Právě oni dosud raději pěstovali nenáročný mák místo jiných plodin, protože měli zaručen jistý odbyt a služnou obživu pro své rodiny. Za surové opium inkasovali nepoměrně víc, než například za pšenici. Navíc cena opia od roku 2010 podle údajů OSN vzrostla o 40 procent.

Národní strategie však už počítá se zajištění alternativních způsobů obživy pro farmáře, které dosud živil drogový byznys. A stále více jich přechází na "nové plodiny". Například v provincii Herát se daří pěstitelům šafránu. Neklidný Kandahár se zase úspěšně vrací k tradičnímu pěstování granátových jablek.

Vlajkovou lodí se stala provincie Hílmand, tradiční bašta Talibanu a drog. Jen letos tam přešlo na pěstování jiných plodin více než 40 tisíc farmářů. "Pěstování máku setého v Hílmandu se za poslední tři roky snížilo o 39 procent," konstatoval Johnstone-Burt.