Připomenout si počátek nejvýznamější operace domácího odboje proti nacistům si ve středu do obce Nehvizdy u Prahy přijelo na čtyři sta lidí. Uctít památku českolovenských parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka chtěli unikátním způsobem i současní výsadkáři.
Plánovaný seskok vojáků ze 4. brigády rychlého nasazení do polí u Nehvizd, tedy přesně do míst, kde byli Kubiš s Gabčíkem vysazeni, ale překazilo počasí. Kvůli nízkým mrakům tak došlo jen na několik nízkých průletů vrtulníku.
V noci z 28. na 29. prosince 1941 byly na území protektorátu vysazeny celkem tři skupiny československých výsadkářů. Kromě Gabčíka s Kubišem také skupiny Silver A a Silver B. Na okupovaném území se v tu noc tajně ocitlo celkem 7 vojáků. Všichni letěli v britském čtyřmotorovém stroji Handley-Page Halifax Mk.II/srs1a od 138. perutě pro speciální úkoly.
Letoun vystartoval z letiště Tangmere v jihoaglickém Sussexu a během velmi riskatní cesty nad protektorát se dvakrát setkal s nepřátelskými letouny. Místo plánovaného výsadku východně od Plzně však byla skupina Anthropoid omylem kvůli navigační chybě vysazena východně od Prahy.
Podle Michala Buriana z Vojenského historického ústavu piloti tehdy k navigaci používali zejména osvětlení měst a Plzeň si s Prahou spletli. Terén byl navíc tehdy pokrytý sněhem.
Na jejich stroj letoun střílela téměř po celou dobu letu nad kontinentem německá protiletadlováobrana a lovili je i noční stíhači. Na zemi se pak ocitli zcela sami, jinde než měli být a ve zdánlivě neřešitelné situaci. Gabčík si při dopadu navíc bolestivě vykloubil palec levé nohy. Kubiš musel najít kontejner se zbraněmi a střelivem a ukrýt i padáky.
Část výstroje se ale zachovala. V Praze se kvůli tomu dokonce podle bádání historiků konal fingovaný dětský pohřeb. V dětské rakvi se uchovala část padáku a výstroje.
V kontextu šlo o nejvýznamnější operaci československého odboje za 2. světové války. O tajném výsadku Anthropoid rozhodla exilová vláda v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Chtěla doložit spojencům protiněmeckou aktivitu odboje v protektorátu a odstranit Reinharda Heydricha.
Gabčíkovi s Kubišem se 27. května 1942 povedlo Heydricha vážně zranit, nacistický pohlavár následně zemřel. Byla to jedna z největších odbojových akcí celé války. Nacisté se pomstili zintenzivněním represí proti nevinným, například zničením Lidic.
Josef Gabčík a Jan Kubiš podlehli společně s dalšími pěti spolubojovníky ohromné přesile nacistických jednotek 18. června 1942 v kostele v Resslově ulici v Praze, kde se po atentátu ukryli.