Británie znovu požádala spojence o pomoc s leteckým hlídkováním nad svými teritoriálními vodami. Důvodem je další případ pozorování cizí ponorky u pobřeží Skotska.

Do pátrání po neznámém plavidlu nasadilo britské námořnictvo protiponorkovou fregatu HMS Somerset a ze vzduchu oblast podle britských deníků pročesávají dva americké průzkumné letouny P-3 Orion. Denně mají podnikat dva hlídkové lety nad vodami v okolí základny Faslane, která je mateřským přístavem britských jaderných ponorek.

Stejně jako v předchozím případě britské ministerstvo obrany operaci dosud nijak podrobně nekomentovalo. „Můžeme potvrdit, že Spojené království nedávno požádalo spojence o poskytnutí námořních hlídkových letounů, které operují ze základny RAF Lossiemouth na omezenou dobu v součinnosti s Královským námořnictvem. O detailech námořních operací nebudeme diskutovat,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

Britská média spekulují, že přítomnost cizí ponorky může mít souvislosti s avizovaným vyplutím jedné z britských ponorek třídy Vanguard, nesoucí jaderné střely Trident, ze základny.

Poprvé se záhadné podmořské plavidlo objevilo ve skotských vodách koncem listopadu a pátrání po něm skončilo po týdnu. Londýn už tehdy musel požádat o pomoc spojence, protože nedávno kvůli rozpočtovým škrtům vyřadil ze služby speciální letouny Nimrod pro námořní hlídkování, které byly ke stopování ponorek určeny.

Hon na ponorku přitom začal bezprostředně poté, co byl na moři pozorován periskop neznámého plavidla. Bylo to přitom v místech, kde ponorky britského námořnictva mířící na strategickou základnu Faslane plují už vynořené. Výzvědné a průzkumné letouny poskytli Londýnu tři spojenci - Spojené státy, Kanada a Francie.

Další případ potvrdilo i Švédsko

Druhý případ narušení teritoriálních vod řeší také Švédsko. Loni v říjnu švédské námořnictvo intenzivně pátralo po neidentifikovatelném podmořském plavidlu přímo ve stockholmském souostroví.

Závěrečná vyšetřovací zpráva konstatovala, že šlo o neznámou cizí ponorku. Švédská strana ale i přes některé náznaky nemohla potvrdit, že šlo o ruské plavidlo, jak se spekulovalo. Moskva nasazení své tehdy ponorky odmítla.

Nyní švédské ministerstvo obrany potvrdilo, že jen o dva týdny později námořnictvo tajně pátralo po dalším neznámém podmořském plavidlu, které bylo zpozorováno jen několik kilometrů od centra Stockholmu. Informaci odhalil švédský deník Dagens Nyheter. Informace později potvrdilo ministerstvo obrany i námořnictvo. Tajnou pátrací operaci obrana rozjela po třech nezávislých pozorování náhodných svědků.

Podle státní tajemnice ministerstva vnitra Ann Lindeové chce Švédsko v budoucnu zintenzivnit spolupráci se sousedním Finskem a zlepšit schopnosti, jak taková nezvaná plavidla včas odhalit a dopadnout.

Neutrální Švédsko, stejně jako sousední Finsko, v posledních měsících zaznamenalo několik narušení vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny. Incidenty znovu v zemi rozpoutaly živou diskuzi o případném vstupu do NATO. A podpora členství v Alianci mezi obyvateli za poslední rok raketově vzrostla.

Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění je pro vstup do NATO 48 procent Švédů, proti 35 procent a 17 procent neví. Přesně před rokem bylo pro 36 a proti 40 procent obyvatel.