Kvůli ruské anexi Krymu a zvyšujícímu se napětí mezi Západem a Ruskem se Švédsko odhodlalo k několika krokům, které mají posílit obranyschopnost země.

Tím nejviditelnějším asi bude znovuobnovení stálé vojenské přítomnosti na ostrově Gotland po deseti letech. Asi 175 kilometrů dlouhý a 50 kilometrů široký ostrov neměl stálou vojenskou přítomnost od roku 2005, ale je kvůli své strategické poloze kritickým místem pro švédskou obranu.

Zvlášť ve světle událostí posledních měsíců, kdy Švédsko zaznamenalo několik narušení svého vzdušného prostoru ruskými letouny a dvakrát pátralo po tajemných ponorkách u svých břehů.

Ministerstvo obrany už doporučilo na ostrov, ležící na půli cesty mezi Švédskem a Lotyšskem, vyslat asi 150 vojáků. Zatím.

Podle ministra obrany Petera Hultqvista se oblast rovněž stane místem intenzivních vojenských manévrů pozemních sil, námořnictva i letectva. „Je to signál pro okolí, že jsme si vědomi velké důležitosti Gotlandu. Vše, co děláme, je součástí potvrzení švédské suverenity,“ citovala Hultqista švédská média.

V expertních diskuzích švédští představitelé v čele se státním tajemníkem pro obranu Janem Solesundem připouštějí, že pokud by si čistě hypoteticky chtěla Moskva ostrov „vypůjčit“, švédské ozbrojené síly by v dlouhodobém horizontu nebyly schopné území uhájit. A obsazení ostrova by pak kvůli jeho poloze doslova komplikovalo USA a NATO případnou obranu pobaltských zemí.

Více na obranu i lov ponorek

Neutrální Švédsko, stejně jako sousední Finsko, zaznamenalo po ruské anexi Krymu několik narušení vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny. Incidenty znovu v zemi rozpoutaly živou diskuzi o případném vstupu do NATO. Podle analytiků se ale Moskva právě zvýšenou vojenskou aktivitou v oblasti snaží dát „Seveřanům“ jasně najevo, co si o jejich sbližování s Aliancí myslí.

Švédsko i Finsko totiž mají stále důležitější roli v obranných plánech NATO pro pobaltské země. Naopak veškeré ruské námořní a letecké plány v Baltském moři musí zohledňovat způsob, jak švédské a finské síly v případě potřeby eliminovat.

Obě země oficiálně kývly na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO. Naopak severské země umožní v případě krize například „hostování“ aliančních letounů.

K posílení obrany Švédska má posloužit navýšení rozpočtu pro armádu o 6,2 miliardy švédských korun v příštích pěti letech (tedy asi 18,5 miliardy českých korun). „Bezpečnostní situace zhoršila a my musíme reagovat,“ konstatoval ministr obrany Hultqvist s tím, že většina peněz půjde na modernizaci švédské flotily. „Chceme posílit naše schopnosti lovit ponorky,“ dodal s odkazem na loňský říjen, kdy námořnictvo i letectvo týden intenzivně, avšak marně pátralo po neznámé ponorce u švédských břehů.