natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Summit NATO v Polsku: Varšava stojí čelem k Moskvě

    30. května 2016  14:35
    Marek Dvořáček, Univerzita Karlova
    Nejvyšší představitelé členských i partnerských států Severoatlantické aliance se po dvou letech setkají na summitu, který se tentokrát uskuteční 8. a 9. července 2016 v polském hlavním městě.  

    Severoatlantická aliance | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

    Příloha <b>Summit NATO 2016</b>

    Summit tak proběhne již ve čtvrté zemi bývalého východního bloku. Po České republice, Lotyšsku a Rumunsku přišlo na řadu i Polsko. Rozhodnutí o Varšavě přišlo již na minulém summitu ve Walesu v roce 2014, hlavním důvodem pro to bylo agresivní chování Ruska a úzkost východních států.

    Pro Poláky jde o významnou událost. Nová polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost pozměnila dosavadní směřování země ve vztahu k Evropské unii, ale naopak o to více klade důraz na své působení v NATO. Polská vláda se nyní vehementně snaží summit dobře zorganizovat a zabezpečit, čímž chce především uklidnit domácí publikum, které je znepokojeno politickým vývojem.

    Zároveň chce dokázat, že není „druhořadným členem Aliance“, a že dokáže posílit roli NATO na svém území i v regionu. I proto polští lídři neočekávají nic jiného, než že summit ve Varšavě bude „nejdůležitějším od konce studené války“.

    Polsko je navíc jedním z nejhlasitějších kritiků současné ruské zahraniční politiky. Spolu s pobaltskými státy hlasitě volá po větším vojenském posílení východního křídla Aliance, včetně budování nových zařízení, infrastruktury, s důrazem na přítomnost bojových jednotek.

    Polsko v první řadě

    Polská vláda se nyní vehementně snaží summit dobře zorganizovat a zabezpečit, čímž chce především uklidnit domácí publikum, které je znepokojeno politickým vývojem. Zároveň chce dokázat, že není „druhořadným členem Aliance“.

    Především vojenská přítomnost na východním křídle byla donedávna značně citlivou záležitostí, které se Aliance obloukem vyhýbala, a to zejména kvůli Zakládajícímu aktu NATO-Rusko z roku 1997, který zakazuje „trvalé nasazení významného množství bojových jednotek u ruských hranic“.

    Dokument nicméně konkrétní číslo nespecifikuje, navíc nijak neřeší možnost rotování jednotek, které tím pádem jsou trvalé. Nutno také podotknout, že Rusko smlouvu samo ohýbá, jak jen to jde – například v otázce ohlašování tzv. „narychlo“ svolaných vojenských cvičení poblíž hranic se členskými státy Aliance.

    Co je summit

    Summit slouží jako vrcholná schůzka hlav států a vlád členských zemí NATO k projednání aktuálních otázek týkajících se bezpečnosti severoatlantického prostoru. Na nejvyšší úrovni tak jsou přijata rozhodnutí zaručující schopnost Aliance reagovat na plné spektrum hrozeb přicházejících z kteréhokoli směru. Zároveň se vyhodnocují probíhající operace NATO a celkové směřování Aliance. Ačkoliv se obyčejně jednání na summitech účastní pouze členské státy, výjimečně jsou pozváni i vysocí představitelé dalších států. Jde o představitele států aktivně se podílejících na operacích vedených NATO či různé partnerské státy Aliance.

    Podle potvrzených informací by na východním křídle NATO mělo nově působit na 4 000 aliančních vojáků, na polské území by měli v blízké době směřovat konkrétně američtí vojáci. Nicméně až na summitu padne definitivní slovo o posílení – o jeho formě, velikosti a dalších detailech. Tím bude varšavský summit výjimečný – Aliance bude řešit budoucnost svého východního křídla ve státě, který bude přímo ovlivněn výsledkem jednání, takže se bude snažit vyzískat co nejvíce.

    Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski tvrdí, že je potřeba stabilní vojenskou přítomností v regionu Rusku připomenout vážnost aliančního závazku bránit členské státy a odradit ho od agrese. Především trojice zemí v Pobaltí – Litva, Lotyšsko a Estonsko se obává ruského hybridního útoku a vyhrocení situace s ruskojazyčnou menšinou v zemích, čehož by posléze mohlo Rusko vojensky využít v „ochraně práv etnických Rusů v jiných zemích“.

    Navíc právě Polsko usiluje o vojenskou vůdčí roli v celém regionu, což potvrzují i velké investice do modernizace a obranyschopnosti polské armády – armádní rozpočet byl mezi roky 2014 a 2015 navýšen o bezprecedentních 18 % a pohybuje se okolo 2 % HDP. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při schůzce s polským prezidentem Andrzejem Dudou, připomenul polský aktivní přístup k Alianci a poděkoval za účast na misích v Afghánistánu, Kosovu či v Baltském moři. Stoltenberg především vyzdvihnul plnění aliančního závazku dávat dvě procenta na obranu, což v současnosti dělá pouze hrstka států v NATO.

    Balancování hrozeb

    Intenzivní debata se dá rovněž očekávat o balancování východní a jižní bezpečnostní hrozby, kdy klíčové bude udržet v tomto směru jednotu Aliance.

    Již delší dobu se v Polsku taktéž nachází výcvikové centrum spojeneckých sil v Bydgoszczi nebo velitelství Vícenárodního sboru Sever-Východ, ke kterým nedávno přibylo zpravodajské a protiteroristické výcvikové centru NATO v Krakově. V neposlední řadě v Polsku bude do roku 2018 vystavěna raketová základna s interceptory SM-3 IIA, která bude součástí protiraketového štítu NATO. Polsko si v Alianci rozmístěním vojáků na svém území zřetelně polepší, posílí tím ovšem i vztahy se Spojenými státy, s nimiž má už tak poměrně silné vojenské vazby.

    Mimo východní Evropu bude k hlavním tématům patřit kyberbezpečnost a, vzhledem k událostem na blízkém východě, také posílení zpravodajské činnosti a včasného varování. Je možné, že se na summitu dokončí přístupová jednání s Černou Horou, a ta se tak stane 29. členem Aliance. To nicméně záleží na výsledku vypjatého jednání na domácí politické scéně.

    Summity NATO

    Od roku 1949 proběhlo 26 summitů

    Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jich proběhlo 15:

    Tři se uskutečnily v zemích bývalého východního bloku

    V České republice, Lotyšsku a Rumunsku

    Pouze dva summity proběhly mimo evropský kontinent – a to ve Spojených státech

    Od rozšíření v roce 1999 je zhruba každý třetí summit v nové členské zemi

    Na summitech byly schváleny tři podstatné strategické koncepce, které zásadně proměnily Alianci

    Výsledkem tří summitů bylo přizvání a následný vstup 12 zemí do Aliance

    Polský prezident Andrzej Duda představil pojetí summitu, který se podle něj bude orientovat na celkové posílení Aliance na všech frontách, nejen té východní. Posílení podle něj bude zaměřeno na řešení jak krátkodobých, tak ale zejména dlouhodobých výzev, přičemž se bude muset jednat o rozhodná řešení. Duda na summit také pozval řadu partnerských států, mezi které patří například Ukrajina, Švédsko, Finsko, Gruzie a Jordánsko.

    Pražský summit z roku 2002 měl za hlavní téma reformaci Aliance a pozvání ke vstupu sedmi státům. Riga hostící summit v roce 2006 přinesla představení Sil rychlé reakce NATO, tedy speciální mnohonárodní jednotky, které Alianci slouží, pokud je okamžitě nutné zasáhnout kdekoli na světě. Důležitým bodem summitu bylo hodnocení operací v Afghánistánu a Kosovu. Tento bod se opakoval i o dva roky později v Bukurešti. Na tomto summitu se rozhodlo o pozvání Chorvatska a Albánie do Aliance. Mimo to se na summitu značně diskutovalo o přístupu Ukrajiny a Gruzie do Akčního plánu členství, tedy předstupni ke vstupu do NATO.

    Intenzivní debata se dá rovněž očekávat o balancování východní a jižní bezpečnostní hrozby, kdy klíčové bude udržet v tomto směru jednotu aliance.

    Uvidíme tedy, na co se bude ve spojitosti se summitem ve Varšavě vzpomínat. V každém případě je summit pro polskou vládu důležitý ve směru dovnitř i ven. Potřebuje uklidnit rozvířené vody na domácí scéně a naopak upevnit polskou pozici v Alianci i regionu. Pro NATO je to zase příležitost, jak razantně vystoupit proti Rusku i dalším hrozbám a ukázat tak svoji nepostradatelnost pro druhou dekádu 21. století.

    Marek Dvořáček
    autor studuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je stážistou v Informačním centru o NATO

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media